Nevlastní bratr

19. kapitola

Se Shawnem jsme čekali na Carol a Davida, aby jsme jim všechno řekli. Byla jsem tak šťastná, že už je Shawn jen můj. On se pořád culil, ale vlastně to my oba. Pořád jsme se dotýkali, líbali a nemohli se jeden druhého nabažit.

Zrovna jsme se vroucně líbání u Davida na gauči, když nás vyrušilo odkašlání. Podívala jsem se a viděla Carol s úsměvem od ucha k ucha a za ní Davida.

Všechno jsme jim povyprávěli a rozhodli se jít domů, přece jenom.. chceme být spolu chvilku sami aniž by nás někdo pozoroval.
"Tak se mějte hrdličky." Rozloučili se s námi a my jsme konečně vyrazili ruku v ruce k domovu.

"Em, děkuju." Zašeptal Shawn, když už jsme byli skoro před domem.
"Nemusíš děkovat Shawne, už je to všechno dobrý." Chtěla jsem mu ještě něco říct, ale nedovolil mi to, přitáhl si mě k sobě a políbil mě. Nebyl to ledajaký polibek, oba jsme se do něj snažili dát všechno a užívali jsme si vzájemné přítomnosti.

***

Už jsme konečně doma. Museli jsme se ještě vracet, protože jsme zapomněli kotě. Wonder už si tu spokojeně běhá a já chystám večeři. Shawn se valí u televize a sleduje fotbal. Takhle to dokonce vypadá, jako by jsme byli už několik let manželé. Zasmála jsem se nad vlastní myšlenkou a zavolala Shawna k večeři. Měli jsme špagety. Bylo to to nejrychlejší, co jsem mohla v tu chvíli udělat.

Pohled Shawna

Udělala špagety, je tak moc šikovná. Vybral jsem si dobře. Zasmál jsem se. Musím jí něco říct, hned.
"Em, musím ti něco říct." Odmlčel jsem se.
"Budeme se stěhovat." Em vykulila oči a pořád mě sledovala. Nic neříkala.
"Em, rodiče se stěhují na Hawai a my musíme s nimi." Pořád nic neříkala. Jen na mě zírala.
"Em, tak řekni něco."
"No, nečekala jsem to, měla jsem tady nastoupit do školy, máme tady kamarády a navíc rodiče nic neví."
"To máš pravdu, měli by jsme jim to říct, už jen proto, že budeme zase bydlet s nimi."
"Co? My už nebudeme spolu sami?"
"Nejde to Em, budeme spolu, ale i s rodiči, neboj se, zvládneme to. Všechno jim řekneme a uvidíme."
"Dobře Shawne, zkusím to nějak vstřebat. Půjdu si dát sprchu." Zvedla se a odešla, tak tuhle reakci bych nečekal. Myslel jsem, že bude ráda. To jsem jí ještě neřekl, jak to bude se školou. Musí ji dělat dálkově, to znamená, že se bude učit doma.

Já vím, že jsme spolu krátce, ale nevydržel jsem to. Zaťukal jsem na dveře do koupelny a vešel dál. Em ke mně stála zády a asi vůbec netušila, že tu jsem. Svlékl jsem se a zalezl si k ní, obmotal jsem paže kolem jejího bříška a políbil ji na krk. Lekla se, ale pak se usmála a otočila se ke mně. Měl jsem na ni strašnou chuť, ale nechci na ni tlačit. Jen jsem ji líbal na rtech, krku, ramenou. Pak jsem ji umyl bříško a záda a znovu jí líbal. Em mi to snad dělala schválně, pohladila mě po břišních svalech a prohlubovala naše polibky. Je jasné, co tohle s klukem udělá. Za chvíli jsem byl tvrdej jak kámen, ale tohle přece nejde. Em to nebude chtít a naštve se na mě. Em si skousla ret a podívala se na celé mé nahé tělo. To už jsem nevydržel. Chytl jsem ji pod zadečkem a přiměl ji, aby kolem mě obmotala nohy. Vypnul jsem vodu a otevřel sprchu, celou dobu jsme se s Em hladově líbali. Začal jsem mít strach. Spal jsem s tolika holkama, ale nikdy to nebylo z lásky, nikdy jsem nebyl ani moc něžný, co když to neumím? Co když Em zklamu? Měl jsem plnou hlavu otázek, ale snažil jsem se je vypustit z hlavy a naplno se věnovat Em, se kterou jsem došel až k posteli.