Nevlastní bratr

12. kapitola

*o několik dní později*
*poslední den dovolené*

Dneska je poslední den naší dovolené. Už si balím věci a převlékám se do věcí, ve kterých chci odletět. Za posledních pár dnů se vůbec nic nestalo. Chodila jsem sama na procházky po okolí a poznávala nová místa. Rodiče si někde užívali spolu a Shawn, na to ani myslet nechci. Každý den měl na pokoji jinou holku. Neříkám, že je mi to jedno, samozřejmě mi to není jedno, ale co mám dělat. Takového kluka bych stejně nechtěla, abych se musela bát, že mě bude podvádět? Není to chlap k životu.

Kdyby jste chtěli vědět, kde jsem všude byla, můžu vám to ukázat. Byla jsem se podívat na slony. Bylo úžasné je vidět ve volné přírodě. Samozřejmě jsem nebyla sama, aby mi náhodou neublížili. To byl výlet, který se mi líbil nejvíc. Nadchl mamku tak moc, že druhý den jeli s Connorem také.

Další den jsem se byla podívat na pláži a trošku se vykoupat. Bylo strašně vedro a já se potřebovala nějak osvěžit.

Ty výlety mě tak nadchly, že jsme další den tedy s rodiči vyrazili na moře. Byla to krásná plavba, všude kolem voda a spousta jiných malých lodiček. Ten den s námi byl Shawn a nezapomněl ojet nějakou holku přímo na palubě. Je to nechutný.

Posledních pár dní jsem strávila jen u bazénu. Ráno tam nebylo moc lidí, zato po obědě nebylo volné ani jedno lehátko.

Tak tohle bylo několik mých posledních dnů. V tuhle chvíli už mám všechno zabalené a opouštím pokoj. Achjo, bude se mi stýskat, moc se mi tu líbilo.

"Mami, Connore, jsem tady. Kam si můžu dát kufr?"
"Jdi do támhleté místnosti za Shawnem, tam už mají kufry skoro všichni." Ukázala mamka na nějakou místnost, a tak jsem se tam vydala.
"Tak jak se ti tu líbilo, kočičko?" Otázal se Shawn. Co mu je jako do toho? Si myslí, že mi jako vadilo, co tady celou tu dobu dělal? Ano vadilo, ale vím, že to dělal schválně. To na mě ale neplatí. Tím si to akorát víc podělal.
"Byla to nejlepší dovolená v mém životě." Zašklebila jsem se na něj a poté se upřímně usmála, když jsem si vzpomněla na všechny výlety a zážitky.
"Mám stejný názor, dobře jsem si zašukal."
"Jojo, všimla jsem si." Řekla jsem bez známky zájmu a opustila místnost. Jestli si myslí, že mě tímhle rozhodí, tak to se plete. Jsem úplně v pořádku.

***

Nechtěla jsem vás moc zatěžovat letem, protože to bylo nic moc. Bála jsem se a skoro celou dobu jsem prospala. Vedle mě byl Shawn a já jsem s ním prostě nechtěla mluvit.

Teď stojíme na letišti a čekáme na kufry. Nemám to ráda. Už jsem strašně unavená a čekáme tady poměrně dlouhou dobu. Kufry pořád nikde. Začínám mít strach, jestli můj vůbec přijede.

Nakonec máme všechny kufry a jedeme domů. Přemýšlím o tom, jak se za dva dny vracím do školy a začne zase ten stejný stereotypní život. Tahle dovolená mi opravdu něco dala. Uvědomění si, že nemám řešit blbosti, když jsou kolem mnohem důležitější věci a problémy.