Lily's secret ✔ | ᵒˢᵍ ᵇᵒⁿᵘˢ

R A D D L E O V Á ? P O T T E R E .

Počet slov:542
16 let/8.listopadu 2020

,,Tati! Tati! Pro Merlina, já jsem tak šťastná!" smála jsem se a po tvářích mi stékaly slzy, když jsem vběhla do jeho kabinetu. Nadějně vzhlédl. ,,Probudila se!"

Viděla jsem, že nemá slov. Sobius se rychle napřímil a vyběhl ven. Já běžela za ním a byla jsem si jistá, že běží i taťka.

,,Jsem tak šťastná!" křičela jsem pořád dokola. A přitom se mi to zdálo jako chvilička, když jsme se s Delphi usmířily a já se něco víc dozvěděla o Tomovi.

Vtrhli jsme na ošetřovnu. ,,Mami!" vykřikl Sobius a pevně ji objal. ,,Jsem tak strašně moc rád, že tě vidím živou a zdravou!"

Slabě se zasmála a pocuchala mu vlasy. S úsměvem jsem ji sledovala. Tom s Delphini se někam vypařili. A pak se tu objevil i otec.

,,Millie."

,,Severusi."

Oba dva se na sebe rozpačitě podívali a usmáli se na sebe. Protočila jsem očima. ,,Vy jste fakt divný. Chováte se jako děti."

,,Važ slova, Lily," varoval mě tiše otec, tak jsem se zazubila. Sedl si k mamce na postel a stiskl jí ruku. ,,Jsem rád, že... že jsi to zvládla."

,,Teď ji políbí," zašeptala jsem Sobiusovi, který udělal, že zvrací, tak jsem se rozesmála.

,,No fuj!"

•••

18.listopadu 2020

,,Tak hlavně ještě odpočívej," usmála jsem se na mamku a pustila její ruku. Právě jsem dokončila své vyprávění a všichni se začali trousit pryč.

,,Neboj se, mami," zažertovala, ačkoliv jsem na ní viděla, že už je unavená.

,,Tak já jdu, pak se za tebou zase zastavím," slíbila jsem jí a vstala.

,,Hlavně na sebe dávej pozor," řekla ještě, než jsem došla ke dveřím. Tam jsem se ještě otočila a můj úsměv se zvětšil, když jsem pohlédla na ni i na něj. Oba byli tak šťastní a zamilovaní, věděla jsem to. I když to ani jeden z nich nedával pořádně najevo.

Vyšla jsem ven z ošetřovny a připadala si tak lehce, uvolněně a šťastně jako nikdy jindy.

,,Hej, Raddleová!"

,,Co chceš, Pottere?" opáčila jsem a stále se nepřestávala usmívat. Počkala jsem, dokud mě nedoběhl, a teprve pak na něj pohlédla.

,,Jak se daří mamce?"

,,Už ti chybí na lektvarech, viď?"

,,No jo, nemá mě kdo pořádně kárat. Od tvého otce je to už ohrané. Ale tvoje mamka... to je kus-" rozesmál se, když jsem ho bouchla do ramene.

,,Opovaž se balit moji mamku, jinak z tebe taťka stáhne kůži za živa," varovala jsem ho a on se zatvářil naoko zděšeně.

,,Pro Merlina! A já už ji chtěl požádat o ruku!" oba jsme se rozesmáli. ,,Ne, neboj, já balím jen její dceru."

,,Hej!"

,,No co, jsem jen upřímný! A jak se paní profesorce tedy daří?"

,,Daří se jí výtečně," odpověděla jsem vesele.

,,To rád slyším. Celá záříš jako sluníčko," podotkl a taky se usmál.

,,Kdo by nezářil, když se zdraví jeho milované maminky den ode dne zlepšuje?" vydechla jsem a pohlédla mu do očí. Překvapilo mě, kolik se tam zračilo něhy, lásky a veselých jiskřiček.

,,To rozhodně chápu," zašeptal a pak trochu nervózně přešlápl. ,,Víš, Lily, chtěl jsem se tě na něco zeptat. Já vím, že ta otázka už je ohraná, a tak, ale já ji myslím vážně, a mám pocit, že už mě máš trochu radši, tak... Půjdeš se mnou na rande, Raddleová?"

Úsměv se mi zvětšil a já ho chytla za ruku. ,,Ráda, Pottere."

Konec

Děkuji moc všem, že jste četli, a doufám, že se vám příběh líbil. Pokud se s osg ještě nechcete rozloučit, můžete si přečíst Christmas special😊
(A pokud by většina z vás chtěla příběh o Jasonovi, nebo Sobiusovi, třeba o tom popřemýšlím🙈)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka💕