Lily's secret ✔ | ᵒˢᵍ ᵇᵒⁿᵘˢ

S O B I U S V N E B E Z P E Č Í

Počet slov:541
16 let/8.října 2020

Seděla jsem na posteli a už jen popotahovala. Neměla jsem nejlepší pocit, a tak jsem raději vstala a vyšla ven z pokoje. Musela jsem najít rodiče a říct jim to. Co když se Sobiusovi něco stalo? Mohla bych za to já.

Naštěstí jsem hned spatřila mamku. Rozeběhla jsem se za ní a volala na ni. V očích se mi znovu objevily slzy.

Otočila se na mě a v očích se jí zračilo zděšení. ,,Lilynko moje... co se stalo?" vydechla a obejmula mě. Vděčně jsem se k ní přitiskla a opět začala vzlykat.

,,Sobius... nevím... nevím, kam zmizel, my... jsme se pohádali a... a už jsem ho dlouhou dobu... neviděla."

,,Sobius je tady?" divila se.

,,Je to moje vina. Bylo to tajemství a... neměli jste nic vědět... ty a táta... on... šel do Zapovězeného lesa..." vymanila jsem se z jejího sevření a setřela si slzy.

,,Musíme ho najít," řekla a já přikývla. Vydaly jsme se do Zapovězeného lesa.

,,Kde ale může být? Může být kdekoliv!" bála jsem se o něj, neskutečně moc.

,,Já nevím. Musíme hledat," odpověděla a vytáhla hůlku. Udělala jsem to samé a šla za ní. Pak mě ale něco napadlo. Zastavila jsem se a rozhlédla se. Slyšela jsem šum lesa, a tak jsem pevně sevřela svůj amulet a zavřela oči.

,,Lily?"

,,Prosím... Freyo, kde jsi... potřebuji tvou pomoc..." zašeptala jsem. Ona byla naše naděje. Jen se musí objevit.

Ucítila jsem její přítomnost a otevřela jsem oči. ,,Freyo!" vydechla jsem vděčně a ona se usmála.

,,Copak se stalo, maličká?" zeptala se mě a já jí všechno řekla.

,,Musím najít Sobiuse, neviděla jsi ho? Nebo nevíš, kde je?" ptala jsem se zoufale. Pečlivě mě pozorovala.

,,Vím, kde je, Lily. Hrozí mu nebezpečí. Musíte ho najít v čas. Jděte stále na sever, pak vkročíte na mýtinu. A tam už ho najdete."

,,Děkuju!" vydechla jsem a odběhla za mamkou. ,,Musíme jít pořád na sever! Freya mi to řekla! Sobius je prý na nějaké mýtince a je v nebezpečí!"

Šokovaně zalapala po dechu. ,,Rychle, musíme ho najít!"

Potřebovaly jsme nějak zjistit, jestli jdeme správě, a pak mi došlo jednoduché kouzlo. ,,Septentriones!" vydechla jsem a před námi se objevila označená cesta. ,,Víš, mami, já chodím do lesa za Freyou. Učí mě ovládat mé vílí schopnosti," přiznala jsem se.

,,Už bychom tam měly být!" vydechla jsem a zavřískla. Zakopla jsem o kámen. Cítila jsem, jak mě mamka zachytila, a pak spatřila nějaký kamínek, který se zablyštil.

,,Co je to?" zašeptala jsem zvědavě a sehla se. ,,To je nějaký kamínek." vzala jsem ho do ruky a otáčela jím ze strany na stranu. ,,Je tam nějaký znak."

,,Ukaž," podala jsem mamce kamínek. Zalapala po dechu. ,,U Merlinových vousů! To snad ani nemůže být možné! Myslela jsem, že je ztracený..."

,,A co je to?" ptala jsem se dychtivě, ale pak mi ten znak začínal dávat smysl. ,,Počkat! Ten znak jsou relikvie smrti!"

,,Správně," přikývla a dál si kamínek prohlížela, ,,jsou tam relikvie smrti a tohle je jedna ze tří relikvií. Jistě si pamatuješ, jak jsem tobě a Sobiusovi několikrát četla Příběh Tří bratří před spaním."

,,Ano. Tři bratři potkali Smrt, která jim dala dary. Bezovou hůlku, kámen vzkříšení a neviditelný plášť. Mami," zvážněla jsem, ,,chceš mi tedy říct, že tohle je kámen vzkříšení?"

,,Ano, Lily. Našly jsme kámen vzkříšení."