Část 14.

1.6K 187 10
                                    

"Nic se... Nestane.." pousmál jsem se a z hluboka dýchal. Strašně se mi chtělo spát..

"A co budeš dělat, když tě tady nechám?" neříkalo se mi to snadno. Chtěl bych ho právě teď bezpečně vzít domů. To vzhledem k rozdílů našich postav není možné. Možná bych ho i nějak domů dotáhl, ale jsem teď až moc slabý.

"odpo-čívat...." Pousmál jsem se. "Běž... A schová-vej se ve... tmě.. nedělej pr-rudké... pohyby..."

Povzdechl jsem si a nakonec jsem váhavě přikývl. Pomalu jsem dokulhal k vzdálenější tmávé uličce, kde jsem se schoval v rohu. Oběma rukama jsem si objal břicho.

Teď jsem byl klidnější a tak jsem se položil na bok a zavřel oči abych šetřil energií. Takhle špatně jsem na tom ještě nebyl..

Pořád jsem tam seděl, až se mi začala znovu motat hlava kvůli nedostatku krve. Zatmělo se mi před očima a už jsem jen viděl tmu...

Pomalu jsem usnul ale ne tvrdě. Uslyšel jsem divné houkání a výstřeli. Pak jsem cítil že mě někdo zvedá..

Po chvíli jsem se probudil a na břiše jsem už neměl žádné rány. Pomalu jsem se zvedl. Byl jsem ještě dost slabý.

Skončil jsem na nějaké podložce a někam mě zavřeli. Pak se to celé drkotalo a houkalo. Myslel jsem že mi vykrvácí uši.

Uslyšel jsem nějaké houkání. Podíval jsem se po ulici, kde v dáli šlo vidět auto. Bylo už moc daleko, takže nešlo rozpoznat. "Sarre!!!" začal jsem ho hledat.

Najednou jsem se vezl na té podložce. Otevřel jsem pomalu oči a na stropě nějaké chodby se míhala světa. kolem byli lidi v bílém.. co je?

Ve mně začala pomalu stoupat nervozita. "Sarre!!! Kde jsi?!!" křičel jsem pořád dokola, až jsem začal kašlat.

Slyšel jsem jak mluví o tom, že musí něco zašít a to hodně rychle. Pak i něco o jediném přeživším.. spousta mrtvých po celém městě. Obludy z lesa... Pak mi to došlo. Nesmí se ve mě šťourat jinak to zjistí!! Začal jsem se jim že všech sil vzpírat.

Vůbec nikde nebyl. Byl jsem strašně vystresovaný. Pak mě napadlo, že by ho odvezlo to auto, ale proč by ho odvezlo? Nevěděl jsem co mám dělat...

"Pane notak! Klid! Už jste v bezpečí. V nemocnici. Nebojte." Snažili se mě uklidnit ale já se jim vykroutil a utekl. Ne, nebudu tam!!!

To auto houkalo... že by zachránka? Ale to by Sarr nedopustil. Sice byl slabý... že mi to nedocvaklo hned. Co nejrychleji jsem se rozeběhl směr nemocnice.

"stůjte!! Vykrvácíte!!" Běželi za mnou ale já na to nedbal. Vyběhl jsem ven a rozhlídl se. Už pomalu svítalo.. ale měsíc ještě působí. Cítím to. Tak jsem začal utíkat prostě dál. Ani nevím kde jsem...

Přišel jsem k nemocnici, kde pár doktorů bylo venku. Přišel jsem k jednomu a zeptal se. "Dobrý den. Nepřivezli k vám náhodou jednoho muže? Mm.. má bílé vlasy a tak 175 centimetrů." rychle jsem Sarra nějak popsal.

Utekl jsem do jedné uličky ale hned na začátku jsem se zastavil. Byl tam vlkodlak. Stále v pravé podobě ale už se měsíci vzpíral. Zatím si mě nevšiml a jen tiše kňučel a držel se za hlavu jak mu v ní třeštilo. Uvědomil jsem si jaké jsem měl štěstí že jsem byl tak utahaný a zraněný. Mohl jsem Nyoka zabít.

"Myslíte toho s červenými oči? Toho právě hledáme. Chtěli jsme ho ošetři, ale strašně se vzpíral, až nakonec utekl a mi nevíme kam." vytřeštil jsem oči. Poděkoval jsem doktorovi a odcházel. Nejlepší bude jít teď domů...

Tiše jsem se vyplížil zas ven a toulal se... Strašně mě děsilo že jsem nevěděl kde jsem.. vrátil bych se tam odkud jsem vyběhl ale i tak bych byl ztracený.. "aahhh!!!" Chytil jsem se nervama za vlasy a prostě se posadil na zem. "Co teď..?"

Došel jsem až domů. Emi byla zalezlá v obyváku a já jen vešel do pokoje. Padl jsem hned do postele. Po chvíli jsem úplně vytuhl.

Už bylo ranní světlo a cítil jsem jak se vlkodlaci stahují urychleně do lesa. Bylo to divný... Moje divoká stránka chtěla za nimi.. ale nesmím.. nemůžu jestli chci žít. Chci Nyoka.. nechci být sám.. a už vůbec ne tady..

Měl jsem noční můru... znovu. Byla o Sarrovi, když byl vlkodlak a najednou na mě začal útočit.

Nakonec jsem se prostě potuloval po městě. Lidé na mě koukali a ukazovali si.. nechápu proč. Krev i nahota je naprosto normální... Lidi jsou divný..

Vzbudil jsem se celý zpocený. Šel jsem se osprchovat a převléct. Pak jsem šel za Emi s kterou jsem si chvíli hrál. Po chvilce jsem začal vařit jídlo.

Nakonec jsem došel na místo které znám. Odtud jsem se rozeběhl k Nyokovi.

Snědl jsem asi čtvrtinu jídla co jsem měl na talíři. Hodně jsem se bál o Sarra. Uklidil jsem nádobí a lehl si na gauč. Nic jsem nedělal. Jen se díval do stropu a přemýšlel...

Asi po patnácti minutách jsem doběhl před dům. Byl jsem celý zpocený a udýchaný... Ale to mi bylo jedno. Začal jsem klepat na dveře a doufal jsem, že Nyoko je doma a že je v pořádku.

Uslyšel jsem splašené klepání na dveře. Vystřelil jsem z gauče s malou nadějí, že je to Sarr. Když jsem po otevření dveří uviděl tu známou tvář, hned jsem se mu omotal kolem krku.

Lehce jsem se lekl a trochu to bolelo ale dal jsem mu ruce na záda a přitiskl se na něj. "Nyoko... Bál jsem se..."

"Ty idiote... víš jak jsem se bál já?" nemohl jsem na něj křičet. Jen jsem se k němu co nejvíc tiskl a nechal sláné kapky volně téct po mé tváři.

Byl kvůli mě smutný.. zvedl jsem ho a donesl dovnitř. Dveře se mi podařilo zavřít nohou. Položil jsem ho na gauč a pousmál se. "Promiň.. ztratil jsem se."

"Hlavně, že jsi tady" pousmál jsem se. Stále mi stékaly slzy. Nešlo to zastavit.. asi mám slabší chvilku...

Pořád byl smutný... Lehl jsem si k němu a začal mu opatrně slízávat slzy.

Znovu jsem se k němu přitiskl. Měl jsem pocit, že ho už nikam nechci pustit. Kdyby jen se ode mě kousek vzdálil, tak bych ho navždy ztratil.

Byl jsem tak trochu zmatený. Takhle se ke mně ještě nechoval. Ale líbilo se mi to. Opatrně jsem se tedy na něj položil a držel ho.

Zajel jsem mu rukou do vlasů a začal ho hladit. Nechci ho ztratit...

Zavrněl jsem, vděčně mu olízl krk a zavřel oči. "Nyoko.. jsi pro mě moc důležitý.." usmál jsem se.

Na krku se mi vytvořila husí kůže. "Ty pro mě taky" šeptl jsem a hlavu schoval do jeho hrudi.

Usmál jsem se a cítil, že ho chci chránit i za cenu vlastního života. On je to co jsem nikdy předtím neměl a já si to buď udržím a nebo zemřu.



+++++++++++++++++++++

- Konec!! Další v neděli :D

:3 snad se vám to líbilo

Jiný... [ Yaoi]Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang