Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)

Část 86

VŠEM VESELÉ VÁNOCE, MĚ UŽ JSTE DÁREČKY NADĚLILY V PODOBĚ KOMENTÁŘŮ A HVĚZDIČEK, MOC MOC DĚKUJI ZA TO, ŽE JSTE TADY SE MNOU ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Z pohledu Mii

"Víš co Drew, do té doby než budeme něco vědět, to neřeš. "

"Ale co když ti plánuje něco udělat. "

"I kdyby něco, stejně bychom tomu nejspíš nezabránili, tady máme nejlepší zabezpečení, ale stejně se sem, vždycky nějak dostane, jen to prosím neříkej Harrymu. "

"Kdo mi nemá co říkat? "

Objeví se za námi Harry.

"Dobré ráno miláčku, ale nic, jen takový překvapení. "

"Ahoj Harry".

"Čau Drew, jsi tady na snídani nebo se něco děje? "

"Na snídani, moje mamka mi psala, že je tu prý rodinná snídaně, ale bez našich otců. "

"Tak pojďte na jídlo, vypadá to, že za chvíli jídlo bude i na zemi. "

"Běž napřed Drew, ještě chci něco říct Harrymu. "

"Ale nic nevyvádějte. "

Drew odešel a já si zamotala ruce kolem Harryho.

"Děje se něco? "

"Ne. "

"Zlobíš se na mě? "

"Jak si na to přišel? "

"Kvůli tomu, jak jsem se opil. "

"Nezlobím, jen si to nemusel tak přehánět, zvládneš dneska řídit? "

"Jo, už jsem v pohodě, dám si pořádnou sprchu, silný kafe, něco k jídlu a můžu řídit přes půl zeměkoule. "

"Nemusíš tak hr, stačí, když to odřídíš do Paříže. "

"Neboj, to zvládnu. "

"Kdy budeme muset vyjet? "

"V klidu si zabalíme a na oběd už se někde stavíme po cestě. "

"Dobře, tak pojď na tu výbornou snídani, už mám strašně hlad. "

Harrym mě chytil za ruku, šli jsme do kuchyně a pořádně se všichni nacpali.

O hodinu později

"Už tam mám všechno, myslíš, že budu potřebovat něco speciálního? "

"Vezmi si plavky. "

"Plavky? "

"Jo. "

"Harry fakt si seš jistý, že chceš, abych teď někam lezla jen v plavkách? "

"Budeme tam jen my dva, ale jestli chceš radši bez plavek, mě to vadit nebude. "

"Beru ty plavky. "

Harry se za mnou zasmál, vzal oba naše kury a odnesl je do chodby.

"Miláčku za jak dlouho budeme moct vyjet? "

"Už jdu. "

"Tak já zatím skočím s věcmi do auta. "

"Dobře a už se nemusí vracet, hned jdu dolů. "

"Budu čekat v autě. "

Harry odešel a já jsem ještě po bytě zkontrolovala, jestli jsme všechno vypli a jestli máme všechno.

V obýváku jsem si všimla obálky, která tady ještě předtím určitě nebyla. Vzala jsem ji do ruky, otočila, na druhé straně bylo moje jméno. Rychle jsem jí otevřela a vytáhla z ní papír, který byl popsaný z jedné strany velkému písmenky.

AŤ PŮJDEŠ KAM CHCEŠ MÁM TĚ STÁLE NA OČÍCH. M

Rychle jsem ten papírek zmuchlala a rozhlídla se kolem sebe, někdo tady musel být, rychle jsem pobrala svoji kabelku a zamkla byt, ještě cestou k autu, jsem vyhodila ten papírek do popelnice, Harry si mě všiml a zamával mi, usmála jsem se na něho a nastoupila k němu do auta.

"Myslel jsem, že jsem všechno odpadky vyhodil. "

"Jo, tohle bylo něco, co jsem přehlídla. "

"Můžeme vyjet? "

"Samozřejmě, už se strašně moc těším. "

"Klidně si můžeš teď zdřímnout, Londýn bude asi zacpaný, počítám, že tak za hodinu bychom mohli jíst. "

"To je jedno, hlavně jeď pomalu. "

"Pojedu, vezu svoje největší poklady. "

Na Harryho jsem se usmála a on mi dal pusu ještě, než vyjel. Cesta trvala okolo hodiny, jak Harry říkal a my jsme zastavili před malou restaurací někde na cestě.

"Vystupovat madam už jsme tady, objednal jsem nám jídlo po cestě, abychom nemuseli zbytečně čekat. "

"Děkuju. "

S Harrym jsme si našli útulné místo a servírka nám po chvilce přinesla jídlo.

"To je teda luxus. "

"Zvykej si, další tři dny, budeš jako v bavlnce. "

"Harry to opravdu nemusí být. "

"Já moc rád a šup jez nebo ti to vystydne. "

S Harrym jsme se najedli a on ještě objednal nějaké jídlo sebou na cestu, kdybych měla ještě cestou hlad.

"Harry já si ještě odskočím. "

"Jojo, ale za chvíli už pojedeme. "

"Neboj. "

Šla jsem na záchod, vlezla jsem si do kabinky a potom si šla umýt ruce, když jsem zvedla hlavu, byl přede mnou na zrcadle, napsaný vzkaz červenou rtěnkou.

Austrálie na tebe čeká. M

Vzala jsem ubrousek a celé jsem to rozmazala, rychle jsem si pobrala věci a utíkala zpátky za Harry, nevěděla jsem, jestli mi už nezačalo trošku hrabat z toho všeho protože, tyhle věci, co se teď dějí, nejsou moc normální, teda ono nebylo nic, co by Molly dělala normálního, ale tohle už zacházelo do extrému.

"Harry, můžeme okamžitě jet? "

"Jo, děje se něco, jsi nějaká vystrašená, stalo se něco na těch záchodech? "

"Ne, jen už chci jet. "

"Dobře, tak pojď. "

Zbytek cesty už jsem byla potichu, chtěla jsem usnout a na nic nemyslet, ale to mi vůbec nešlo, a mě se v hlavě promítalo, co všechno se stalo. Harry najednou zastavil auto a pohladil mě po zádech.

"Miláčku spíš? "

"Ne, děje se něco? "

"Už jsme tady. "

"V Paříži? "

"Jo. "

Otočila jsem se a podívala jsem se před sebe, tam byla Eiffelovka.

"Páni. "

"Jo, doufám, že se ti to líbí, hotel je přímo za námi a z pokoje máme výhled na Eiffelovku. "

"Je to krásný. "

Harry vzal kufry z auta a spolu jsme šli do hotelu, kde nás na recepci hned obsloužili, my dostali kartu od pokoje, výtah nás hned dovezl do naše patra a já otevřela dveře. Už od dveří byl vidět krásný výhled, přeběhla jsem celý apartmán až k balkonovým dveřím, které jsem otevřela, a přede mnou se objevila celá nádherná Paříž.

"Líbí? "

Hned za mnou, stál Harry.

"Strašně. "

Skočila jsem na něho a dala mu velkou pusu.