Část 35

2.2K 109 8
                                    

Z pohledu Mii

Seděla jsem na posteli a ani jsem se nemohla hnout, koukala jsem na Molly, jak si jen tak sedí vedle mé postele a v ruce měla časopis, takže si tu jen tak čekala, až se probudím.

"Koukám, že jsi velice nadšená z toho, že jsem tady. "

"Co tady děláš, nemáš být v Americe?" "

"To víš, že jo, ale chtěla jsem si to tu trošku prohlídnout a doma zjistím, že jsi v nemocnici. "

"Nic mi není. "

"To bych ti radila, jen by ses o něco pokusila a ani si neumíš představit, co by se ti mohlo stát. "

"Já budu v pořádku i to vaše dítě. "

"Takhle se mi to líbí, přesně je to moje a Harryho dítě, takže zapomeň na to, že bys měla nějaký plány do budoucna. "

"Jaký plány? "

"Holka já nejsem blbá, moc dobře vím, že s Harrym trávíš moc času, mám svoje zdroje, takže tě varuju. "

"Já s Harrym nic nemám. "

"Je smutný, že si myslíš, že ti tohle uvěřím. "

"Nebylo mi dobře, tak mi párkrát pomohl, vždyť je to jeho dítě co čekám, a když už to tak dopadlo, tak má o to dítě strach to je snad jasný. "

"Jen tě varuju milá Mio, tvoje budoucnost je v tvých rukou, tak se uvidí, co s ní uděláš dál, taky nezapomeň myslet na tvého milujícího tatínka, jeho život je taky ve hře. "

"Ty jedna ... "

"Važ slova, abys jich potom nelitovala. "

"Jsi zákeřná mrcha. "

"To neslyším poprvé, takže to budu brát jako lichotku. "

"Harryho si nikdy nezasloužíš. "

Molly se zasmála, zazvonil jí mobil a tak se postavila a odešla na chodbu. Za chvíli se vrátila a sedla si na okraj postele.

"No smůla, Harry se zrovna vrací do nemocnice, takže já půjdu, jestli mu řekneš, že jsem tady dneska byla, tak by se mu mohlo náhodou něco stát, takže tě znovu varuju, budeš zticha. Dáš od něho pracky pryč, je můj, mě si vezme a semnou bude mít dítě. "

Molly se zvedla, porozhlédla se a vydala se ke dveřím, ještě než odešla, se na mě otočila.

"Nezapomeň na to, co jsem ti řekla. "

Potom už Molly odešla. Otočila jsem se na bok a rozbrečela jsem se.

Z pohledu Harryho

Vrátil jsem se domů od Mii, vysprchoval jsem se a na chvíli jsem si lehl do postele, chtěl jsem si na půl hodiny lehnout, abych se trochu vyspal, protože jsem toho u Mii moc nenaspal, chtěl jsem být vzhůru, až se probudí, jenže jsem se probudil až po 4 hodinách, rychle jsem si zkontroloval mobil. Žádné nepřijaté hovory ani zprávy, tak jsem doufal, že Mia v nemocnici usnula. Rychle jsem do tašky hodil svoji košili pro Miu a taky notebook, abychom se mohli večer kouknout na nějaký film. Po cestě jsem se stavil v obchodě, abych Mie koupil nějaké oblečení, jen díky hodné prodavačce se mi to podařilo a měl jsem nakonec dvě tašky oblečení, pak jsem se ještě zastavil v květinářství, nakonec mi zbývala ještě škola, když už jsem měl všechno, vrátil jsem se zpátky do nemocnice.

Už jsem byl na cestě dovnitř, vzpomněl jsem si, že jsem tam nechal pro Miu kytici tulipánů a tak jsem se vracel zpátky do auta, když jsem ji měl a otočil jsem se zpátky k nemocnici, zdálo se mi, že z nemocnice vyšla Molly, ta holka, kterou jsem viděl, hned nastoupila do auta, co stálo před vchodem, políbala kluka co seděl za volantem a to auto hned odjelo, přišlo mi to jako blbost, protože Molly je v Americe a já s ní dneska ráno mluvil. Radši jsem to nechal být. Sestřičce jsem nahlásil kdo a šel jsem rovnou k Mie na pokoj.

"Ahoj zlato tak jsem tady. "

Nic se ale neozvalo, řekl jsem si, že asi spí a tak jsem obešel postel, uviděl jsem, jak je Mia celá ubrečená, rychle jsem si k ní sedl.

"Mio co se stalo, proč brečíš? "

"Harry, tohle nejde, už za mnou prosím tě nechoď. "

"To si děláš srandu, že jo? "

"Ne. "

"Mio prosím řekni, že to není pravda."

"Harry bude to tak lepší. "

Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat