Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)

Část 70

Věnování pro   

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥  

Dove_Styles

20____Dreamer____12 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Z pohledu Mii

Odtrhla jsem se od Harryho.

Chvíli potom, co jsem se na něho zasněně dívala, jsem ho od sebe odstrčila, strašně mi chyběl a pak mi došlo, že jsem na něho před chvíli vylila jeho horkou kávu.

Hned jsem mu začala čistit tričko.

"Strašně se ti omlouvám, musí tě to pálit, měl by sis to nechat ošetřit, mohl bys to mít nějak vážně popálený. "

Místo toho, aby Harry něco řekl, znovu se mi přilepil na rty a přitáhl si mě k sobě blíž. Pak se ode mně odtáhl.

"Neboj, nic mi není, nebylo to teplý. "

"Co tady vůbec děláš? "

"Přišel jsem za vámi. "

Pohladil mi bříško.

"Pokud, ale chceš, abych odešel, tak půjdu. "

"Jak si věděl, že tu dneska budu? "

"Elis. "

"Moje máma? "

"Jo, byl jsem tam a no měla bys tam jít asi sama, hodně se toho tam teď děje, měli by ti to říct sami. "

"U nás doma se něco děje? "

"Můžu tě tam hodit, až tady skončíš. "

Chvíli jsem se na něho jenom koukalo, až ze mě vylítlo, co jsem ani nechtěla na hlas říct.

"Viděla jsem tě s Molly, sluší vám to, jen je mi líto, že si jí začal věřit, protože ona si to nezaslouží. "

"Co si viděla? "

"V parku, líbali jste se. "

"Počkej, to ona se na mě vrhla, já jsem jí od sebe hned odstrčil. "

"To je jedno. "

"Máš něco s Adamem? "

"Cože s Adamem? Jak tě to napadlo? "

"Strávila jsi s ním posledních čtrnáct dní a mě si nezvedala mobil. "

"Rozešel jsi se ty a pak jsi mě nechal odejít, mohlo se mi stát něco hrozného."

"Ne to není pravda, dal jsem ti to jenom jako návrh, chtěl jsem tě předtím vším chránit, vždyť Molly přede mnou zabila kluka, kterými jednou omylem zlomil při fotbalu nohu. Je šílená. "

"To si poznal brzo. "

"Už dávno. "

"Promiň, musím jít na kontrolu, už budu na řadě. "

"Můžu jít taky? "

"Já nevím Harry. "

"Prosím, jen si tam sednu, ani o mně nebudeš vědět. "

"Tak fajn. "

Šla jsem si sednout před ordinaci a Harry šel potichu za mnou. Za chvíli nás zavolala sestřička, dovedla nás až k panu doktorovi.

"Dobrý den slečno Smithová, dnes i s tatínkem?"

"Dobrý den, ano. "

"Tak si pojďte lehnout a vyhrňte si tričko. "

Poslechla jsem doktora a za chvíli jsem byla připravená.

"Takže, máte nějaká problémy? "

"Ne, všechno je v pořádku. "

"Musíme si vás převážit a samozřejmě vám vezmeme krev. "

"Je to nutné? "

"Ano, zdáte se mi nějaká pohublá. "

"Měla jsem teď náročnějších pár dní, poslední zkoušky ve škole. "

"O to víc, vás musíme hlídat. Napíšu vám samozřejmě nějaké další vitamíny. Pověřím tady tatínka, aby vás pořádně kontroloval. "

Podívala jsem se na Harryho, ten mě skloněnou hlavu.

"Teď už se podíváme na miminko. "

"Dobře. "

"Nechcete přítele tady u sebe, z druhé strany místnosti toho moc neuvidí. "

"Jestli chce on. "

Harry se hned zvedl a přisunul si židli vedle mě.

"Takže všechno vypadá v pořádku, miminko se vyvíjí jak má, tím dalším vyšetřením, o kterých jsme se bavili, si to jen všechno potvrdíme, budete chtít fotky? "

"Ano prosím. "

"Jste teď v 18 týdnu, takže se na příští kontrole nejspíš dozvíme pohlaví miminka, tak si rozmyslete, jestli budete chtít vědět, jestli to bude holčička nebo kluk. "

"Dobře. "

Dívala jsem se na obrazovku, která byla vedle mě, bylo na ní vidět to stvořeníčko, které máchalo ručičkami, podívala jsem se na Harryho, který mě pevně držel za ruku a držel se, aby nezačal brečet.

" Slečno, tady máte ubrousky na utření a zavolám sestřičku, ta už si vás zváží a vezme vám krev. "

Chvíli jsme byli ještě v ordinaci, moje váha se doktorovi moc nelíbila, ale Harry ho začal přesvědčovat, jak na mě dá pozor a pak tam dokonce začali rozebírat nějaké recepty, to už jsem se docela nudila. Pak jsme konečně vyšli z ordinace, Harry se mě hned pokusil znovu chytit za ruku, ale já si ji přitáhla k sobě.

"Mohl bych tě aspoň pozvat na oběd, mohli bychom si promluvit. "

"Harry. "

"Jenom oběd, pak tě hodím k vašim, měla by sis s nimi promluvit a pak tě dovezu domů. "

"Já už žádný doma nemá, myslela jsem si, že jo, aspoň chvíli jsem ho měla, ale teď už nemám nic. "

"Mio. "

"Ne to je dobrý Harry. "

Rozešla jsem se ven, až na parkovišti mě doběhl a chytil mě za ruku, bolelo to.

"Harry pusť mě prosím. "

"Ne, nepustím, už nikdy tě od sebe nepustím, sakra já tě miluji a to dítě taky, nechci o vás přijít, jste celý můj svět. "

Snažila jsem se nebrečet, ale to mi dlouho nevydrželo.

"Prosím, nech mě být s tebou. "

Pevně jsem ho objala, hladil mě po zádech, ani nevím kolik času uplynulo.

"Můžu tě vzít teda na ten oběd, víš, že bys měla začít pořádně jíst. "

"Ano, když si budu moct dát aspoň dva dortíky. "

"Budeš si jich moct dát, kolik budeš chtít. "

Oba jsme se zasmáli, ale Harry pak najednou zvážněl.

"Vrátíš se prosím ke mě do bytu? Strašně mi tam chybíš. "