Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)

Část 43

Z pohledu Harryho

Molly se na mě vrhla, chtěl jsem ji od sebe odstrčit, jenže jsem si všiml v místnosti jejích a mých rodičů a tak jsem jí nechal.

"Miláčku, Harry, ty jsi mi tak strašně chyběl, jen co jsem se dozvěděla, co se stalo, jsem se vrátila, abych tady mohla být s tebou a byla ti oporou, je mi strašně líto co se stalo Gemmě, musela to být blbá náhoda, aspoň že jsou vaši v pořádku. "

"Nemusela jsi přijet. "

"Co bych neudělala pro svého budoucího manžela, jak si brzo řekne, jak v dobrým, tak zlý navždy spolu. "

Bylo mi z ní zle, to určitě, nikdy žádný navždy nebude, brzo se to skončí a to úplně. Všiml jsem si Mii, která všechny pozdravila a sedla si na gauč.

"Mohla bys mě pustit. "

"Ale jen na chvilku, strašně jsi mi chyběl, uděláme si dneska krásný večer jen my dva. "

"No fajn. "

Pustil jsem ji a hned se na mě vrhla mamka.

"Zlatíčko, jsem strašně ráda, že tě vidí, děkuju, že jsi byl hned u Gemmy, jsme tu jen na skok a jedeme hned za ní da nemocnice, nepojedeš s námi? "

Nechtěl jsem tady nechávat Miu, když je tady Molly, kouknu, jsem se na ní a ta se na mě usmála a přikývla a odešla do kuchyně.

"Dobře, tak já na chvilku pojedu, ale svým autem, musím si pak něco zařídit. "

"Tak se zlato rozluč s Molly a pojedeme. "

"To není nutný, my se zase uvidíme, ještě si něco vezmu něco k jídlu, sejdeme se venku. "

Šel jsem do kuchyně u lednice stála Mia a koukala do ní, asi si nemohla vybral, šel jsem za ní a dal jí pusu do vlasů, nadskočila sebou, lekla se.

"Harry, vylekal jsi mě. "

"Promiň a děkuju, že ti to nevadí. "

"Není proč, je to tvoje sestra. "

"Já se sem vrátím. "

"Vím, máte mít s Molly večeři. "

"Nikam s ní nejdu, něco si vymyslím, mám ti něco přivést? "

"Stačí, když přijedeš ty. "

"Miluju tě. "

"Já tebe taky Harry. "

Dal jsem jí pusu a odešel jsem, venku čekali už naši, nastoupili jsme do svých aut a jeli směr nemocnice.

Něž jsme zašli do pokoje, chvíli s námi mluvil doktor, řekl nám, že za deset minut jí přijdou zkusit probudit. Seděli jsme kolem postele a já jí držel za ruku.

"Budete teď muset 10 minut vydržet, kdyby něco, tak zazvoňte a já jsem hned tady. "

Doktor potom odešel.

"Mami? "

"Ano, zlato? "

"Mohli bychom si společně potom promluvit. "

"Samozřejmě, děje se něco? "

"To počká. "

"Dobře. "

Po pár minutách Gemma pohnula rukou a pak se na mě podívala.

"Harry? "

"Anoj ségra, jsem tady s tebou, neboj, všechno bude dobrý. "

"Strašně mě bolí hlava. "

"To přejde. "

Naklonil jsem se k ní a dal jí pusu na čelo. Řekli jsme jí společně, co se stalo a ona si to i celkem pamatovala. Doktoři jí pak udělali další vyšetření a my jsme čekali venku na výsledky.

"Takže slečna Styles je v pořádku, nemá ztrátu paměti a ani jiná zranění, co by ohrožovali její život, když si to shrneme, tak má zlomeninu ruky a nohy, ale to není vážné, necháme si jí tu, tak týden na pozorování a pak jí propustíme do domácího ošetřování. "

"Děkujeme pane doktore, může ještě k ní? "

"Na chvilku ano. "

Seděli jsme ještě všichni společně u Gemmy, než usnula a pak jsme šli k autům na parkoviště.

"Harry, pojedeš s námi k nám domů? "

"Dobře, jedu za vámi. "

Za necelých 20 minut jsme dorazili domů, no pro mě už to tak domov nebyl, všichni jsme si sedli v obýváku a rodiče na mě koukali, čekali, co řeknu.

"Mami, tati, nemohli bychom si ještě jednou promluvit o té svatbě? "

"Jsou nějaké problémy, už jste si vybrali datum. "

"Ne nevybrali, mami já si ji nemůžu, ani nechci vzít. "

"Harolde o čem to mluvíš. Milujete se a čekáte dítě. "

"Já Molly nemiluju. "

"Tak na to chlapečku zapomeň, jednou se to tak domluvilo, tak jak bychom teď vypadali. "

"Nechápu, jak můžete být moji rodiče. "

V tu chvíli mi mamka vrazila takovou facku, která bolela víc, než všechny rány, který jsem kdy při bitkách zažil. Držel jsem si svoji tvář a vrátil jsem svůj pohled zpátky na ní.

"Sem se už nikdy nevrátím, nikdy. "

Vzal jsem si svoje věci a vyběhl ven z domu, přímo do deště, nasedl jsem do auta a šlápl na plyn.