Šel jsem za ním a sedl si na tu věc. Budu ho napodobovat! Určitě se spoustu věcí naučím.

Vzal jsem si vidličku a začal jíst. Dofám, že mu to aspoň trochu půjde. Vážně jsi připadám, jak kdybych učil malé dítě základní věci.

Pozoroval jsem ho a snažil se ty věci používat jako on... Bylo to strašný ale nakonec jsem to asi nějak zvládl. On ty věci totiž držel v prstech ale já v dlaních.

Ohlédl jsem na něj. Vidličku držel tak nějak krkolomě, ale dalo se to. Po jídle jsem vše umyl a s batohem jsem mířil do chodby.

Trochu nervózně jsem šel za ním. Uvědomil jsem si, že tady budu s tou černou koulí sám.. a já se jí bojím.

Nazul jsem si boty a bundu. Podíval jsem se na něj. "Zatím odpočívej, aby se ti ta noha uzdravila." Přišel jsem před něj a pohladil ho po vlasech.

Přivřel jsem spokojeně oči a pak naklonil hlavu na stranu. "Noha zdravá." Pochlubil jsem se.

Byl jsem překvapený, že se mu to tak rychle uzdravilo. Asi to nebylo tak hrozné, jak jsem si myslel. "Ale i tak. Ještě si lehni." Odtáhl jsem se, vzal batoh a zamířil ven.

Odešel a já ještě seděl před tím vchodem. Pak jsem po čtyřech šel na tu měkkou věc kde jsme spali.

Cesta mi trvala okolo deseti minut. Přišel jsem do třídy, kde mě někteří ingorovali nebo se divně dívali. Sedl jsem si do lavice a připravil si věci na matiku.

Vyskočil jsem tam a chtěl se uvelebit ale to tam zrovna skočila ta koule, zaprskala a ohnala se po mě packou když jsem se přiblížil. Škrábka mě do nosu. Lekl jsem se s proměnil do své přirozené podoby. Ty věci co byli na mě se roztrhali a já na tu kouli hlasitě zavrčel. Pro mé štěstí utekla a tak jsem se proměnil zpět a lehl si.

Začala hodina, která jako vždy byla strašně nudná. Záčal jsem si kreslit do sešitu.

Byla mi trošku zima a tak jsem se zavrtal pod tu věc co tak hřála.

Po skončení velmi "záživné" hodiny jsem si sbalil a jako poslední se vydal na druhou hodinu. V tom mě ale přerušil hlas. "Kdes včera byl?"
Potichu jsem zavrčel a otočil se k němu čelem. Rinji...

Díky teplu jsem tvrdě usnul a díky tomu jsem viděl takové různé obrázky.

"Co chceš?" zeptal jsem se narovinu. Nehodlám se tu zdržovat ani o minutu déle. Ten hajzl se jen ušklíbl a mířil si to přímo ke mě...

Později mě vzbudila potřeba si ulevit a tak jsem šel najít tu podivnou věc kterou lidí používali.

"Jak dlouho jsme si už nezahráli? " zeptal se mě nechutně. Jen jsem ucouvl a podíval se na něj nenávistným pohledem.

Ulevil jsem si a posadil se před tu podivnou díru a koukal ven. Pořád se mi na noze houpal kousek z té věci.. tak jsem ho chytil do zubů a začal trhat. Vadil mi tam.

" Ale ale.. kočko." přirazil mě ke zdi a zašeptal do ucha. "Takhle si ke mě dovolovat nebudeš." Já jen zavrčel. "Pusť mě ty parchante..."

Utrhnul jsem to a pustil na zem. Nevěděl jsem, co bych měl dělat. Co můžu a co ne.

Nasraně se na mě podíval a vlepil mi facku až jsem spadl na zem. Začalo zvonit. "Ještě si to s tebou vyřídím puso." uchechtl se a mířil z prázdné třidy pryč.

Nakonec jsem koukal na ten podivný vstup... A přemýšlel..

Dotkl jsem se tváře. Sykl jsem bolestí a postavil se. Rychle jsem utíkal na další hodinu. Naštěstí učitelka ještě nepřišla, takže jsem si sedl a začal znovu čmárat do sešitu. Přišel učitel s kterým jsme se pozdravili a pak začala hodina. Začal jsem si opisovat věci z tabule, ale učitele jsem absolutně nevnímal.

Zkusil jsem zatáhnout za tu ohnutou vec. Vstup se otevřel. vykoukl jsem ven a rozkoukával jsem se.

Celý zbytek školy byl nudný. Už obutý jsem se vydal před školu, kde mě najednou někdo zatáhl za roh školy kam nikdo nechodil. A kdo to asi byl? Správně...Rinji. Byl jsem k němu natlačený zády a rukou mi zakrýval pusu. Zkusil jsem se vyprostit nebo aspoň křičet. "Ššš kotě stejnak tě nikdo neuslyší" řekl a levou rukou mi sjel pod obleční, kde mi zašal hladit břicho.

Neviděl jsem žádné lidí a stroje taky ne... Vylezl jsem pomalu ven. Najednou za mnou něco prásklo a tak jsem uskočil a otočil se. Vchod byl zavřený. Zkusil jsem otevřít ale tady byla jen divná kulička.

Víčka jsem tiskl k sobě a začal se třást. Nikdy to nezašlo sice dál než.. ehm... že jsem mu "pomohl", ale i přesto jak bloudil svýma nechutnýma rukama po mém těle taky nebylo nejpříjemější. "Co kdybych si tě dneska vzal?" v jeho hlase šlo slyšet pobavení. Najednou ve mě hrklo. Srdce mi začalo neuvěřitelně tlouct a já se zkoušel dostat z jeho sevření. Jsem ještě panic a aby si mě měla vzít nějaká osoba kterou nenávidím se mi vůbec nezamlouvá.

Byla mi tu zima... Tak jsem se proměnil a odběhl do těch hnusných zapadlích uliček. Smrdělo to tam všelijak a v téhle formě jsem to cítil mnooooohem lépe. Tak jsem putoval dál jestli to někde nebude lepší.

Usoudil jsem, že se z toho nijak nevyvlíknu a tak jsem přestal protestovat a jen k sobě silně tiskl oči. "Hodný kluk" uslyšel jsem až moc blízko u svého ucha do kterého mě pak kousl. Obě dvě ruce přemístil na mou horní čast. "Nech.. toho" zašeptal jsem.

Šel jsem těmi uličkami dost dlouho. Sice vím kudy jsem přišel ale už jsem se neorientoval v tom, kam až jsem se dostal. Pak jsem ale za vzdáleným rohem něco zaslechl.

++++++++++++++++++++++++++++

-A další až ve Čtvrtek!! :3 ahoooj!!

Jiný... [ Yaoi]Where stories live. Discover now