Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENO

25. Můžeš jít

Danielle

,,Slibuješ?" Zeptala jsem se.

,,Slibuješ že mi už neublížíš?" Koukala jsem mu do jeho karamelových očí.

,,Ne pokud to nebude potřeba" vyslovil.

Šokovaně jsem se na něj podívala. Dělá si srandu nebo co? Pokud to nebude potřeba?

,,Já končím čau!" Vykřikla jsem a chtěla odejít. Nedovolil mi to.

,,Hm a kam by jsi chtěla jít? Nemáš nikoho" ušklíbl se a hrál si v ruce s klíčem od dveří.

Vysmíval se mi?

,, Mám, k Harrymu" řekla jsem odhodlaně.

,,Ten by tě prodal jako děvku. Nejprve by tě ošukal a pak tě prodal" odhalil řadu bílých zubů.

,,Nevidím, že by mě prodal. Pořád tu jsem!" Nevydržela jsem a vykřikla jsem to.

Potom mi začali docházet slova, které jsem řekla. Větu, kterou jsem řekla. Kurva, právě jsem přiznala že jsem spala s Harrym!

,,Počkat, počkat. Možná jsem to blbě pochopil" rychle si sednul.

Ztěžka jsem polkla a ustoupila.

,,Chceš mi říct, že jsi s ním spala?" Ten jeho pohled.

,,Uhm možná?" Řekla jsem přiškrceně.

,,Děláš si srandu, že jo?" Vydechl.

,,Ne"

Justin

,,Ne" řekla.

Právě teď mi začalo docházet co se stalo. Ona se s někým vyspala. Ale já taky. S Jasmine. Nemůžu se na ní zlobit. Nemůžu jí nic vyčítat.

,,Fajn" řekl jsem a zvedl se.

S klíčem jsem přešel ke dveřím a odemkl je. Uvažoval jsem co říct, až nakonec jsem jen přece vydal ze sebe pár vět.

,,Můžeš jít, jen podepíšeš ukončení submisivní partnerky" vyslovil jsem potichu.

Jenom přikývla, zvedla se a následovala moje kroky do mé pracovny.

Z šuplíku jsem vytáhl smlouvu a ukázal jí pár řádků. Nejprve si to přečetla a potom vzala ze stolu prupisku.

Bylo mi to líto. Vše co se stalo. Byla tak krásná a já nevěděl jestli jsem připraven jí pustit.

Byl jsem si plně vědom toho že jsem jí mnohokrát ublížil. Nemohl jsem jí tu držet. Určitě nechtěla.

Co bude až mě opustí? Možná nová partnerka, ale už nebude jako ona.

Danielle

Podepsala jsem posledních pár řádků, než jsme nasedli do auta a on mě odvezl domů. Když jsem otevřela dveře všechno tu bylo stejný. Bordel nadále ležel na zemi, možná tu toho bylo i víc než předtím. Možná určitě. S povzdechem jsem to tu začala všechno uklízet. Špinavé oblečení jsem dala do prádelníku, prázdné skleněné láhve do pytlů, které jsem dala s ostatními odpadky ke dveřím. 

Vytřela jsem tu, povysávala a utřela prach. Bylo tu čisto a vůně vanilky se nesla celým bytem. Něco tomu, ale chybělo. Možná to byla právě ona. Myslím, že bych mohla pozjíšťovat co se s ní vlastně potom stalo. Jestli jí rozprašili na louce a nebo jí dali do rodinného hrobu. 

Nebyla to zrovna nejlepší máma, vlastně jsem jí tak nebrala. Dřív možná jo, ale potom ne. I tak něco malého v srdci jí mělo pořád rádo. Přesto že už nebyla mezi námi. V mysli jsem se modlila k bohu aby jí všechno odpustil a aby se dostala do nebe.

Z šuplíku jsem vytáhla zaprášený album a sedla si s ním na postel. Otevřela jsem ho.  Nebylo toho moc, málo jsme se fotili, protože vyvolání fotek stálo peníze. A ty jsme neměli.

Byli tady fotky s tátou. Potom jak jsem šla poprvé do školy. Potom fotky už bez táty. Nemohla jsem dál. Zavřela jsem to až se z toho začal sypat prach a vrátila to zpátky tam kde to bylo.

Co teď budu dělat? Musím si najít práci. Nemám teď na jídlo a ani na zaplacení bytu. Nemám na nic. Vzala jsem svůj mobil, který už měl pár prasklinek.

Šla jsem dolů kde byl mámin notebook. Otevřela jsem ho a hledala práci. Nemám vzdělání, nemám nic na to abych mohla vydělávat dobře placenou práci.

Nechci se vrátit do toho bordelu. To už ne.

Najednou tu na mě vyjel odkaz, který jsem rozklikla.

Hledáme pomocnou ruku. Jsme malá kavárna se spousty zákazníků a málo zaměstnanci. Kdyby měl někdo zájem, napište mi e-mail a domluvíme se na schůzku. S pozdravem Howard.

Byla to pro mě jako nová příležitost. Šance žít takový život, jaký bych chtěla. Napsala jsem e-mail o tom že bych měla zájem načež mi hned přišla odpověď.

Byla jsem štěstím bez sebe, že hned za tři hodiny mám domluvenou schůzku. Doufám že mě vezmou.

S povzdym jsem se opřela do křesla u stolu.

Ahojte lásky.
Omlouvám se že jsem tu dlouho nebyla, ale prostě nebyl čas a tak nějak se mi nechtělo. Byli problémy, které jsou ještě trochu teď. Tak si to užijte a hlasujte ať vím kdo mi ještě zůstal.
Miluji vás.
Vaše Peemii.