16. Temné zákoutí

8.5K 262 12
                                    

Věnováno.... Barca-Opavova děkuji za krásný komentář 💗💗 jsi zlatíčko 💓
Všichni povinně přečíst oznámení dole!!!

V minulém díle jste četli:

všechno tam bylo tak zvrácené. chtěla jsem ale taky nechtěla. Bylo tu pro i proti.

,,Tak co, jak si se rozhodla?"

Toho co možná řeknu budu litovat, možná určitě.

****

,,Já, nevím. Bojím se" špitla jsem.

,,Víš co, mám pro tebe nabídku. Pokud řekneš ano, tak můžeš jet domů a můžeš pomoct služebné, dám ti peníze a můžete si zajít na kafe. Pokud řekneš ne, zůstaneš tu semnou do 20:00" otočil se na mě.

To mě vydíral? Nebo se mi to jen zdálo?

,,No.. Tak dobře"

,,Takže ano?!?" rozzářil se. Vypadalo to jako bych mu udělala radost.

,,Ano" pokývala jsem hlavou.

,,Dobře, ani nevíš jakou mám radost. Pošlu sem řidiče ať tě odveze domů, ale nejprve tě převlečeme" usmál se a vstanul.

Říkal převlečeme? Nemyslel že se převleknu já?

Šel ke skříni, kterou otevřel a něco tam hledal. Nemohla jsem vidět co je v ní. Hlídal si to tak sakra dobře, abych si nevšimla co v ní je. Byla to ta zamčená skříň.

,,Tady máš, dám ti více peněz ať si koupíš co chceš na sebe" pousmál se a hodil na mě pár věcí.

Zvedla jsem se a stáhla si sukni, protože se mi až nebezpečně vyhrnula. První co jsem mohla zpozorovat bylo tričko. Nádherné tričko. Bylo bílé na jedno rameno s kamínky. Byli tam i nějaké znaky, ale nemohla jsem rozluštit jaké.

Druhá věc byli džíny. Černé s dírami na kolenou. Opravdu krásné. Takové jsem neměla nikdy.

,,Justine? Nevíš kde bych se mohla převléknout?" skousla jsem si ret.

,,Tady" usmál se a pokynul rukou do volného prostoru.

,,Ale otočíš se, že ano?" odpovědí mi bylo jen to, že se opravdu otočil na kolečkové židli.

Přetáhla jsem přes sebe všechno to oblečení, až na spodní prádlo. Předemnou bylo zrcadlo a tak jsem měla tu možnost se prohlídnout. Zdálo se mi, že za tu dobu jsem zhubla. Žebra jsem měla mírně vystouplé. Mezi nohama jsem měla hodně velkou mezeru, takovou tu, kterou mají skoro anorektičky.

Ucítila jsem na svém rameni lehký dotek, pod náporem strachu jsem ucukla. Podívala jsem se zpátky do zrcadla. Za mnou stál Justin hledíc na mě. Mohl se na mě dívat hodinu, ale i sekundu. Nemohla jsem to rozpoznat.

,,Jsi krásná, ale měla by jsi více jíst. Nelíbí se mi jak si hubená" rukou sjel až k mému loktu kde pokračoval na pás. Nebylo mi to příjemné.

Trhnutím si mě přitáhl k sobě. Mírně jsem vyjekla. Ze sedačky vzal triko, které mi přetáhl přes hlavu. Potom vzal džíny, podal mi je a šel si sednout za stůl. Přišlo mi to divné. Celé to bylo takové... Bylo to to, co jsem neznala.

Sama se divím, že jsem vůči němu tak slabá. Vždy jsem byla silná holka. Nerozhodilo mě nic. Nic až na to, když na mě někdo sahal. Nikdy jsem nechtěla skončit jako šlapka.

Nechtěla jsem nikdy tancovat v nějakém bordelu. Nechtěla jsem nikdy být něčí děvka. Ale stalo se tak. A teď jsem děvka. Justinova děvka.

Svůj život jsem si jako malá představovala jinak. Představovala jsem si ho tak, že jednoho dne přijde nějaký hodný kluk, který mě bude milovat takovou jaká jsem.

Že přijde kluk, kterýmu nebude vadit zda jsem za čas přibrala nebo zhubla. Kterému nebudou vadit nedostatky na mém těle.

Představovala jsem si až moc věcí. Až moc nereálných věcí. Ale tohle není pohádka kde přijede princ na bílém koni, který vás zachrání ze zamčené věže a zamilujete se do sebe; potom se vezmete a budete žít šťastně až do smrti.

Každý je strůjcem svého štěstí, avšak u mě to tak neplatí. Teď o mém štěstí, ba i o mém životě rozhoduje on. Ďábel v těle anděla. Pomalu jsem ho začala poznávat.

Někteří lidé hold nejsou takoví jak se zdají být.

***

,,Takže vás pustil jen tak?" zeptala se mě, když jsem jí pomáhala uklízet obývací pokoj.

,,Ano" nemohla jsem ji přece říct, že jsem jeho subina. Bylo to tak psané i v té smlouvě. Musím mlčet.

,,Pan Bieber mi dal nějaké peníze v obálce, ať si zajedeme na kafe a ať si koupím něco na sebe. Nechtěla jsem po něm nic, ale nedal se odbýt" povzdechla jsem si.

,,Nu dobrá, myslím si, že už je tu dostatečně uklizeno, Jen si vezmu kabát a můžeme jít" pousmála se a zmizela za rohem.

Do ruk jsem vzala kýbl se špinavou vodou a vylila jsem ho z terasy na zahradu. Doufám, že to nebude vadit.

,,Můžeme jít" pousmála se a podala mi menší jarní kabát.

***

Šli jsme ulicí kde nebylo moc aut natož lidi. Bylo to tu tak prázdné. Nebudu lhát, celkem jsem se bála. Nevěděla jsem, proč jdeme tudy a ne přes park.

,,Proč procházíme tudy?"

,,Musím něco vyřídit za pana Biebra, drž se mě. Je to tu nebezpečné" zašeptala.

Nevěděla jsem co od toho očekávat. Myslím si, že poslední dobou používám tu frázi "nevěděla" nějak často.

Vždy jsem se takovým místům vyhýbala obloukem. Často mi lidi říkali o zákoutí tohoto města kde se nemá chodit. Že je to tu nebezpečné.

Můžete tu potkat kde jaké feťáky až po vrahy. I když si myslím že to jsou jen bláboly. Přece by městská policie nenechala utíkat po městě vrahy. Měla bych se na to ještě zeptat.

I když jsem se bála, tak jsem věděla, že tohle není naposledy co tu jdu. Někde hluboko v sobě jsem tušila, že se tu mám s někým shledat. Asi jsem moc paranoidní ale prostě... Cítila jsem to tak.

,,Pokud se tě na něco někdo zeptá, neodpovídej. Drž se mě jako klíště. Jsou tu velice nebezpeční lidi, dealeři a spoustu takových lidí. Až půjdeme na kafe něco ti o tomhle městě řeknu. Řeknu ti o historii i o temných stránkách téhle části. Nebude to moc příjemné, ale myslím si že by jsi to měla vědět. Tady určitě ještě někdy zavítáš s panem Biebrem. Má hodně nevyřízených věcí, okolo těchto lidí. A poslední věc, nedávej si kapuci. Nikdy, mohlo by je to vyprovokovat" dopověděla a otevřela dveře polorozpadlé budovy.

,,Jaké to milé shledání" ušklíbl se.

💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓

Ahoj zlatíčka!
První věc, kterou vám musím říct je ta, že se musíte kouknout na můj profil na informačku. Strašně jsem byla v šoku. Nevím co bych bez vás dělala :/
Druhá věc je ta, že tady máte přes 1000 slov 😘 jak jsem slíbila :)
Třetí věc je ta, že za další nejlepší komentář bude kapitola s 1300 slovami! Takže pište miláčci 😘
Čtvrtá věc, napište mi do komentářů co by jste chtěli aby se tam objevilo a já to tam nějak zapíšu, Moc mi to pomůže a myslím si že by to mohlo být zábavné jak pro vás, tak pro mě.

Mám vás moc ráda 😘

Vaše Peemii:-*

Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENOWhere stories live. Discover now