3. Prosím přijeď

10K 379 21
                                    

V minulém díle jste četli:

,,Tak ahoj" usmála jsem se a chystala se otočit, jenže to by mě nesměl přerušit. ,,Zítra v 20:00 tě vyzvednu. Vem si pohodlné věci na spaní" usmál se a se zaskřípaním gum odjel. Zaraženě jsem se otočila a vydala se vstříc mému osobnímu peklu které se nazývá rádoby 'domovem'.

***

,,Kde jsi myslíš žes byla?!" tohle bylo první co jsem slyšela, když jsem vstoupila do chodby.

,,Ehm.. To tě nemusí ani zajímat" zabrblala jsem a vydala se do svého pokoje. Možná bych tam i došla kdyby mě nezachytila kostnatá ruka s dlouhými růžovými nehty obtočená kolem mého zápěstí.

,,Jak nemusí zajímat?! Jsem tvoje matka!" vykřikla a otočila mě čelem k ní.

,,Ty? Ty už pro mě nejsi matka! Jsi jen sebestředný pokrytec který se stará jen o sebe! Myslíš že mě to baví? Že mě baví pořád chodit do bordelu jen aby jsi měla na fet? Ne! Chtěla bych žít normální život 17-leté holky! Chtěla bych si dodělat školu a především.... Chtěla bych žít normální život!" vykřičela jsem jí všechno do obličeje. Všechny moje pocity. Vlastně, oni nebyli všechny; byla to jen malá část, která se uchovává hluboko ve mě.

Cítila jsem na svém líčku palčivou bolest. Ona mi dala facku?

,,Nenávidím tě! Jsi nejhorší člověk na téhle planetě" popotáhla jsem a snažila se dostat s jejích spárů. ,,Kde máš prachy? Hm?!" vykřikla. Mlčela jsem.

,,Notak kde? Kde jsou?!" křičela čím dál více nahlas div mi nepraskli bubínky. ,,Nejsou" šeptla jsem a sklopila pohled k zemi. ,,C-Co? Jak nejsou? Nedělej si ze mě prdel a naval mi je!"

,,Ale já je nemám chápeš? Nemám! Zkončila jsem tam!" vykřikla jsem konečně já a vyprostila svojí ruku z té její.

,,Ne. Ona vážně nemá prachy" zašeptala si spíš pro sebe. "Vypadni do pokoje! Máš zaracha!" žduchla do mě a odkráčela do kuchyně. Poslední co jsem slyšela bylo jak s někým telefonuje.

,,Greyi přijď dneska k večeru. Ano. Chci víc. Nedám ti ji jen za tolik. Okey ale jen jedna noc. Dobře už se těším pa" jenom z těch útržků jsem věděla, že to nevěstí nic dobrého.

***

Bylo už devět večer a já ležela v posteli pospolu s černým čajem a knihou.

Dneska jsem nechtěla dělat nic víc, než číst pít čaj a co nejrychleji si najít práci. Ten poslední bod nechám až na zítra. Možná bych to uskutečnila, kdyby do mého pokoje nevešel muž kolem něco přes čtyřicet let. A především, byl nahý.

Justin

,,Umm do prdele" zaklel jsem a protřel si oči. Tenhle den byl strašně namáhavý. Samé papíry a vyřizování. Navíc, v mé mysli brouzdala jen ona. Nemohl jsem na ní přestat myslet. Byla něčím výjimečná. Avšak já nevěděl čím, a hodlal jsem to zjistit.

Zaklapl jsem složku a šel do kuchyně. Z lednice jsem vytáhl pivo a se zasyčením ho otevřel.

Vyprskl jsem tu božsky hořkou chuť, hned před tým, než mi zazvonil mobil.    Ester měla dneska volno, tak jsem se musel obstarat ve všem sám.

Bylo tu až moc ticho a to se mi nelíbilo. Vlastně. Ester byla služebná která se starala o všechno. Starala se o domácnost i o stravu. Bylo jí něco kolem padesátky, prostě báječná ženská.

Vytáhl jsem z kapsy mobil a na obrazovce svítilo jméno. Danielle. Okamžitě jsem přejel po tlačítku přijmout a dál si mobil k uchu.

,,J-Justine?" její rozplakaný hlas se ozval ve sluchátku. Na sucho jsem polkl.

,,Copak? Stalo se ti něco?"

,,Já-já prosím přijeď. Jsem na nádraží. Prosím" zašeptala a potom mobil ohluchl.

,,Danielle? Dan?!" vykřikl jsem. Do prdele co se jí stalo?

Vzal jsem klíčky od auta, rychle přes sebe hodil bundu a utíkal k autu.

Bál jsem se o ní. Bál jsem se tak, jako za celý život ne.

Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENOWhere stories live. Discover now