Is she a bitch? No! ://BDSM:\\-DOKONČENO

19. Tyran

Danielle

,,Sakra" zamručila jsem a otočila se na pravý bok. Otevřela jsem jedno oko s kterým jsem přejela po místnosti. Nikdo tu nebyl. Jak jsem si mohla myslet.

Vůbec nevím co se stalo. Pamatuji si jen to, že jsem šla s Agness do toho pajzlu, byl tam nějaký divný chlap, který chtěl peníze, ale pak už mám okno.

Nechápu proč mě tak moc bolí hlava, proč mám závratě, proč mi je tak moc špatně.

Zvedla jsem se z postele a přešla do koupelny. To co jsem viděla v zrcadle jsem nebyla já, ale někdo jiný. Měla jsem podlité oči jako měla vždy má matka. Na mě hlavě bylo snad něco, co se zdánlivě nepodobalo mým vlasům. Rty byli suché a popraskané. Vypadala jsem jako po nějaké pořádné kalbě.

,,Notaak vzpomeň si" tloukla jsem si do hlavy.

Bože. Nó doufám, že jsem nic moc špatného neudělala.

Justin

,,Ne Jenn, radši ty červené" řekl jsem mile a zavřel složku.

Právě objednávám balónky na oslavu sestřiných narozenin. Bude mít 13.

,,Jo pak mi ještě zavolej" tipl jsem to a položil mobil na stůl.

Zakručelo mi v břiše. S povzdechem jsem vstal a šel do kuchyně. Vzal jsem ingredience a udělal si jídlo. Nó přesněji marinované medové kuře s rýží.

Napadlo mě, že bych mohl dát i Danielle, ale pak jsem si vzpomněl na včerejšek. Pak jsem si vzpomněl na to, co jsem ji pak řekl.

Flashback

Posadil jsem jí vedle sebe a sám si sedl. Zařadil jsem rychlost a vyjel domů.

,,Proč si mě odtamtud vzal? Proooč? Mě bylo dobře! Jsi tyran!" vykřikla.

,,Tyran jo? Tak povídej co ještě jsem" zamračil jsem se.

,,Jsi hovado! Jsi nechutné zvíře! Jsi prostě zakomplexovaná osoba! Nesnáším tě, ale nechci odejít protože nemám kjam- hihi a ještě něco, jsi prostě debil, kterého nikdo nemá rád. Ani tvůj pes" můj krevní tlak stoupal. Pořád výš a výš.

,,Zatím co Harry je hodný, dokázal mi zlepšit náladu bručoune" vyplázla jazyk.

,,To si vyřídíme doma" řekl jsem chladně a zastavil na příjezdové cestě.

End of flashback

Řekl jsem, že si to vyřídíme doma a když jsem to řekl, tak to i udělám. Včera nebyla správná chvíle, protože se s ní nedalo ani mluvit.

Se zamračeným pohledem jsem se vydal do pokoje. Jelikož byla v mém, vyšel jsem pár schodů a už jsem byl tam. Když jsem chtěl otevřít dveře, otevřeli se sami.

Danielle

Už převlečená jsem se vydala dolů. Strašně mě bolela hlava a já už se jen modlila za prášek a kousek jídla. S posledním pohledem do zrcadla jsem se otočila a otevřela dveře. Předemnou stal v celé své kráse Justin. Z jeho výrazu nešlo nic rozpoznat. Nevěděla jsem jestli je naštvaný.

,,Ahoj" pozdravila jsem a chtěla ho obejít.

Jenže to by nebyl on aby mi nezatarasil cestu svou hrudí. Podívala jsem se mu do tváře a zatvářila se nechápavě. O co mu jde?

Žduchl do mě tak, že jsem skončila v pokoji. Vešel zamnou taky, otočil se a zamkl dveře.

,,Tak Danielle. Dneska tě čeká tvůj první trest"

,,C-Co? Za co?!? Nic jsem neudělala!" bránila jsem se.

,,Ne? Mám ti připomenout, že mi nemáš lhát?!" vykřikl.

,,Ale já ti nelžu!" vykřikla jsem na obranu.

Přešel rychle ke mě a chytl mě za vlasy. Táhl mě za sebou jako nějaký blbý kus hadru. Bolelo to, měla jsem pocit, že mi je všechny vytrhne. Přes schody šel jakoby nic, zatímco já jsem se po nich kutalela. Nemohla jsem se postavit na nohy, nedal mi šanci. Bolelo mě celé tělo.

,,To neumíš jít po svojich hm?!" vykřikl a za vlasy mě zvedl na nohy.

,,Takže holčičko, řekla si tyran. Teď ti ukážu význam slova tyran" zašeptal a žduchl mě; spadla jsem zase na zem.

,,Pojď" řekl a chytl mě za vlasy. Snažila jsem se postavit ač mi to vůbec nešlo, nó později se mi to podařilo.

,,Příště si rozmysli jak se chováš" zamkl mě do nějaké temné místnosti. Dopadla jsem na kolena. Chytla jsem se paží, který jsem třela, protože mi byla zima. Fakt velká.

Byla jsem jen ve triku. Od Justina. S brekem jsem ho ze sebe strhla. Byl to zdroj tepla, ale raději budu mrznout než mít na sobě něco od něj.

Justin

,,Za 10 minut u tebe nazdar" řekl jsem a tipl hovor.

Převlékl jsem se do černých skinny jeans s bílým trikem, vzal jsem si hodinky, obul boty a vyrazil na cestu. Nasedl jsem do auta a vyjel. Cestou jsem si poklepaval do volantu s rytmem hudby.

Jedu tam, kde mě to dokáže uklidnit. Jen jedno místo.

***

Vystoupil jsem z auta a zavřel za sebou. S posledním pohledem na mé auto jsem se vydal k malému útulnému domu.

Není mi ji líto, dostala to co si zasloužila. Neměla mi nadávat, a chovat se tak jak se chovala.

,,Ahoj Jasmine" řekl jsem a políbil jí.

Ahooj!
Já vím, dlouuuho nebyla část, ale nebyl čas. Nezvládla jsem to s tou školou :/.. Jinak, nemám chuť psát. Prostě votes mě motivuje a když ubývají a to fakt dost, tak se ta motivace ztrácí a mě to nebaví psát. Mám pocit že to nebaví i vás a to mě mrzí. Skoro žádný komentáře, votes ubylo dost. Co dělám špatně? :(
Můžete být rádi, že nejsem jako některé autorky co dávají podmínky na další kapitoly. Prostě.... Chápete mě doufám. Já to nebudu psát, pokud budou ubývat votes a komentáře. Promiňte.
Když vám chci nějak zpříjemnit příběh, nezapojite se. Prostě nic.