Broken [CZ - Luke Hemmings]

38.

"Ty jsi fakt neskutečný," řekla jsem a hlasitě si povzdechla.

"A ty jsi zase hrozně sexy. Nechceš se mnou chodit?" zeptal se a volnou rukou mě plácl po zadku. Já jsem vyjekla a zastavila se.

"Přestaň se chovat jako idiot!" vyjekla jsem a zamračila se na něj.

"Tady se někdo naštval..." podotkl Luke opět s pobavením.

"Luku, prosím tě, přestaň. Buď už zticha," pronesla jsem skrz zaťaté zuby.

"Ano, madam," řekl a poté už opravdu byl ticho. Oddechla jsem si. Sama jsem tomu nevěřila, ale opravdu až do obýváku nepromluvil ani slovo. Tam nás ale čekala nemilá věc. Ashton spal a vedle něj i Jessica, která seděla nebezpečně blízko něj. Na co si to jako hrála?

Musela jsem jít s Lukem až do svého pokoje. Už jsem byla naprosto vyčerpaná, protože se o mě dost opíral. Jakmile jsme se dostali na místo, Luke se položil na postel. Mně se ulevilo, protože jsem ho už nemusela tahat.

"Dojdu ti pro vodu," řekla jsem mu. Nečekala jsem na jeho odpověď a odešla. Doběhla jsem do kuchyně, odkud jsem vzala skleničku s vodou a vrátila se co nejrychleji zpátky. Luke ležel pořád stejně, oči měl upřené na strop a pravidelně oddechoval. "Posaď se," nařídila jsem mu, když jsem došla k posteli. On mě beze slova poslechl, vzal si ode mě vodu a najednou ji vypil.

"Díky," poděkoval a opět si lehl na záda.

"Mám ti ještě donést?" zeptala jsem se.

"Ne, díky," pronesl, a proto jsem položila prázdnou skleničku na noční stolek.

"A...chceš ještě něco? Jako třeba něco k jídlu nebo nějakou teplejší dek-"

"Chtěl bych, aby sis ke mně lehla," skočil mi do řeči. Podepřel se lokty, aby se na mě mohl podívat. Stála jsem uprostřed pokoje naprosto zkamenělá. Proč mi tohle dělal?

"Nemyslím si, že to je dobrý nápad," podotkla jsem, když jsem se vzpamatovala. Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nelákalo. Samozřejmě jsem si vedle něj chtěla lehnout, ještě aby ne, když se na mě právě teď tak roztomile díval a byl pořád v tom sexy obleku a... No radši bych s tímhle měla přestat.

"Proč ne?" zeptal se a u toho nakrčil čelo.

"Jak už jsi dneska několikrát zdůraznil...rozešli jsme se," řekla jsem klidně.

"Ty ses se mnou rozešla, já ne," pronesl rázně.

"No a proto si k tobě teď nelehnu," pokrčila jsem rameny, "my dva už spolu nejsme," ukázala jsem prst na něj a poté na sebe.

"No a? Pořád si ke mně můžeš lehnout," řekl vyzývavě.

"Luku..."

"Co kdybychom předstírali, že ses se mnou nerozešla a pokračovali dál v našem vztahu? Zní to super, že?" přerušil mě znovu a na tváři se mu objevil úsměv.

"Luku, já si nemyslím, že-"

"Ashton mi řekl, co jsi mu povídala. Řekl mi, že se chceš vyléčit, že se mnou nemůžeš být, protože jsi nemocná či co," řekl, "mně přijdeš v pohodě. Jako je pravda, že ses chtěla zabít nebo že...že hodně brečíš, ale...ale to dělá většina holek v tvém věku. Taky mi říkal, že mi nechceš ubližovat...bla...bla...no nakecal toho hodně-"

"Luku, zastav. Prosím," pošeptala jsem.

"Nech mě domluvit, prosím," zašeptal tentokrát on, "chci ti jen říct, že je mi úplně jedno, jestli mi budeš ubližovat. Mně je to fuk. Chci být s tebou, chápeš? Já chci, abys mi ubližovala. No dobře, nechci, ale spíš to myslím tak, že by mi to nevadilo. Od tebe ne."