I see you [Shingeki no Kyojin]

26. Roots

Pan Jaeger, boss mafie SainteMarie, vypadal jako zcela prostý a obyčejný muž středního věku. Měl delší hnědé vlasy, které teď měl zadělané do culíku, aby mu nepřekážely u práce a na nose měl kulaté brýle. Kdo by řekl, že zrovna o bude bossem? Bylo to taky vlastně poprvé, co jsem ho viděl. Před tím jsem vždycky slyšel jenom jeho hlas a taky to vlastně bylo jenom jednou, když jsem tenkrát sledoval Erena. Také to bylo poprvé, co jsem tu byl bez něj, ale to teď nebylo podstatné. 

,,Dobrý den, pane. Jsem tu kvůli vašemu synovi," v krátce jsem ho informoval a čekal jsem, až nějak zareaguje, ale nic se nedělo a jen dál pokračoval ve své práci, jako bych tu ani nebyl. 

,,Už se rozhodl odejít od policie?" zeptal se, aniž by na mě pohlédl. 

,,Ne. SainteRose ho unesli," a aspoň teď jsem čekal nějakou reakci - že nechá toho, co dělá, kouknu na mě se šokem v očích, prudce se zvedne a začne rozdávat rozkazy napravo nalevo a že tím oficiálně začne válka dvou mafií, ale ne. Nic z toho se nestalo. Stále tam seděl a nezaujatě něco psal. Pomyslel jsem si, že mě třeba neslyšel a když jsem se už nadechl, abych svá slova zopakoval, boss promluvil. 

,,Boss SR si rád hraje, no a co se týče Erena," a konečně se na mě podíval. ,,Nehledejte ho. Jenom tím ztratíte čas," byl jsem to já, kdo byl šokovaný až se mi hněv rozlil po těle rychleji než kdyby tsunami zaplavila tuto místnost. 

,,Je to váš syn! Copak se na něj takhle jednoduše vykašlete?!" teď jsem už kašlal na to, kdo přede mnou vlastně sedí. Eren není ani mojí rodinou a i to jsem odhodlaný udělat cokoli jenom proto, abych ho zachránil. 

,,Nechápu, o čem mluvíte. Ano, Eren je můj syn a už jenom kvůli tomu, že je to můj syn, je schopný se dostat klidně i z toho nejstřeženějšího vězení, natož z SR," Pan Jaeger se tiše zasmál a zavrtěl hlavou. ,,Běžte, Levi, není potřeba si dělat starosti," a znovu se pustil do práce. On byl snad šílený! Jak jsem si mohl nedělat starosti o Erena! O svého milence! O člověka, kterého do prdele miluju! 

S tichým syknutím jsem odešel z  kabinetu toho zbabělce a i když jsem nechtěl, musel jsem si nechat oči zavázat šátkem a nechat se z budovy vyvést Arminem. Ten se mě kupodivu na nic neptal a když jsme se už blížili policejní budově, sundal mi z očí kus látky a já pak uháněl hned na velitelství. Když mi nepomůže mafie, pomůže mi teda policie! Já ty zatracený zmetky dostanu ať se děje, co se děje. 

Bylo to poprvé, kdy jsem byl v místnosti velitelství dřív, než samotní velitelé. Vypadali poměrně překvapeně, že jsem je takhle donutil se sejít a taktéž je překvapilo, že se mnou není Eren. První se začal ptát Erwin a i když jsem hodně riskoval, pustil jsem se do vyprávění, co se doopravdy stalo a jenom jsem vynechal fakt, že je Eren syn bosse mafie a že si od SainteMarie nechával donášet informace. Říkal jsem, že u nich má špeha, aby to bylo jednodušší, jenomže, když jsem skončili, vypadali ti tři nějak... divně. 

,,Levi, my.. už dávno víme o tom, že je Eren syn bosse SainteMarie," informovala mě klidně Hanji, i když se tvářila sklesle.

,,C-cože?!" vytřeštil jsem na ní oči a když jsem koukl na Erwina a Pixise, došlo mi, že i oni to už ví. ,,Odkud to do prdele víte?! A to jste dovolovali členu mafie pracovat na policii?!" sice to znělo tak, že mám vůči Erenovi zcela negativní názor, ale... nechápal jsem to. Mafie byla vždycky něco, proti čemu jsme šli, co patřilo mezi kriminalitu a teď najednou zjistím, že je to vlastně zcela normální záležitost!

,,Levi, prosím, uklidni se a nech nás ti všechno vysvětlit," pokoušel se o klidný tón Erwin a i když mě tím sral popravdě ještě víc, stejně jsem se ke klidu přinutil a s nádechem jsem jim dal jasně najevo, že můžou mluvit.

,,Už při samotném vzniku Horizonelu po třetí světové válce bylo domluveno, že mafie bude pomáhat policii. Neměli jsme na výběr - schopných tak důkladné a pečlivé práce bylo málo a všichni nejlepší vojáci, detektivové, vědci a tak dále byly většinou členy mafie. Ovšem, jak víš, jsou tu mafie dvě a aby se nerozpoutala občanská válka, bylo potřeba, abychom přijali k policii jak členy SainteRose, tak i SainteMarie, což jsme i udělali. Bylo také domluveno, že se policie nebude míchat do záležitostí mafie, stejně tak jako oni do našich," vysvětlovala Haniji, ale jedna věc mi nedávala smysl.

,,Proč ale teda s Erenem vyšetřujeme vraždy omeg, které má na starosti SainteRose? Sami říkáte, že se do jejich případů nemícháme," 

,,Víš, doposud jsme neměli tušení, že ty vraždy má na starosti SainteRose. Všechno, co jsme vždycky věděli, byly jména členů SainteRose, pracujících u nás. Neměli jsme tušení, že provádějí něco takového a normálně bychom se do tohoto případu míchat ani neměli a de facto ani nemícháme," 

,,Jak to? Přece jste mě a Erena pověřili, abychom vyřešili tyhle případy, takže se od začátku policie do případů SainteRose míchá!" Hanji zavrtěla hlavou.

,,Nemícháme. Normálně by případ s Caustrovou zůstal uzavřený - tak, jak by to SainteRose chtěla a případ s Rockfordovou by skončil tak, že by sestra jejího manžela šla za mříže. Takto to mělo skončit, jenomže vedlejší krok už udělal Eren - doneslo se nám, že se vrátil k mafii, takže do toho zamíchal i SainteMarii, která vždycky stála stranou a využíval jenom některých zdrojů pomoci u policie, včetně tebe a proto byl chycen - porušil Dohodu Tří a odpykává si svůj trest," svráštil jsem obočí v absolutním a totálním šoku. 

,,Trest?! Snažil se sakra nastolit spravedlnost! Ještě ke všemu, když jsem ho tím nápadem nakazil já! To já tam teď mám být místo něj, ne on! Musíme mu pomoct!" Erwin ale zavrtěl hlavou. 

,,Ať se děje, co se děje, nemůžeme nic udělat, Levi. Nechceme rozpoutat válku mezi občany a mafie jako SainteRose, toho jsou schopné," neměl jsem ani co říct, jak reagovat. Eren byl jeden z nejlepších detektivů a agentů v celém tomhle městě a oni ho jednoduše nechají napospas osudu.

,,Tch, jste jenom banda zbabělců a pokrytců," prudce jsem vstal ze svého místa a s tichou zlobou opustil velitelství prásknutím černými dveřmi za sebou. Když jsem se octnul ve výtahu, opřel jsem se předloktím o sklo a snažil se uklidnit svojí mysl a přemýšlet. Už byl večer, noční Horizonel ožíval a s ním ožívali zornice barvy tekutého zlata. Věděl jsem, že to nemůžu takhle jednoduše nechat, musel jsem Erenovi pomoct. Musel jsem ho zachránit, ale vždyť jsem ani nevěděl, kde hledat a co dělat. Mohl jsem zkusit unést Sašu a mučit ji, ale to by mi nejspíš moc nepomohlo a já nemám psychiku stavěnou na to, abych někoho mučil, to ne. Jak se teda mám sakra dostat někam, kde ani nevím, kde to vlastně je?