Zrcadlo knih

SEVEN

  „Subjekte 12, vstávej,"přikáže Evangeline hluboký mužský hlas.

Evangeline se namáhavě zvedne z nepohodlné postele a znaveně se zadívá na neznámého muže. Zamračí se, když pozná známou tvář. Viděla ho tenkrát, když ji pronásledovali v lese. Patří k jejich partě.

„Nekoukej na mě a švihni zadkem sem,"poručí jí znovu.

Evangeline potlačí vztek nad jeho arogantním a hrubým chováním a pomalu k němu přejde. V nitru se jí však něco nezdá. Rhys jí slíbil, že se o ni postará a bude ji chránit. Měl tu být on!

Hnědovláska přejde k mladému muži kolem dvaceti let a společně zamíří pryč, kdoví kam. Mladík jí chytí pro jistotu za loket a odvleče ji do místnosti, kterou využívají jen lovci. To však Evangeline neví.

  „Kam to jdeme?"zeptá se nejistě, když si to směřují na opačnou stranu budovy, kde ještě vůbec nebyla.

„Nestarej se,"odbude ji stroze.

  „Hele, máte vůbec právo mě někam ta-"

„Drž už hubu,"okřikne ji a zmáčkne jí předloktí ještě těsněji a silněji, až Evangeline vyjekne.

Konečně se dostanou k nějakým dveřím. Jsou obyčejné jako všechny v tomto zařízení či instituci. Nic jí nenapoví, co je za nimi. Nebo kdo. 

Lovec otevře zprudka dveře a vtáhne nebohou dívku dovnitř společně s ním. Uvnitř se ozývá hlasitý smích a nadávky. Není pochyb o tom, že se setká s mužskou společností. Nemá z toho dobrý pocit.

  „ÁÁ, to jsou k nám hosti!"zašklebí se na ni Cole, lovec, který jí chytil v lesích.

Evangeline se naježí chlupy zezadu na krku. Co ten tu chce?!

„No fakt je to kus!"zahaleká jiný člen jejich party. 

„Dobrá práce, Patriku!"

„C-co...co chcete,"zakoktá se vystrašeně Evangeline.

„Nic moc, srdíčko. Jen si trochu užít,"sdělí jí Patrik vzrušeně.

Evangeline dojde, kam tato konverzace směřuje. Ztuhne ji krev v žilách. Musí se dostat pryč!

Otočí se na patě a zasprintuje zpátky ke dveřím. Uslyší své srdce zběsile tlouct v těle. Avšak Patrick jí hrubě popadne za vlasy a strhne ji zpátky. Evangeline se z úst vydere ječivý výkřik a skácí se na kolena. Slzy se jí nahrnou do očí, když pocítí, jak jí rve vlasy i s kůží.

„Tak...ujasníme si pravidla, zlatíčko,"sykne jí do obličeje a dotáhne ji ke své partičce.

Pak jí hodí na zem a pustí její vlasy. Evangeline škaredě dopadne na studenou podlahu a potlačí vzlyknutí. Uslyší zaskřípání židle a otočí se, právě když si Patrik přisedne k dvojici mužů. 

  „Chovej se slušně a nebude tě to bolet,"objasní jí jediný mladík v místnosti, jehož jméno nezná.

„Ty si myslíš, že se nechám jen tak znásilnit?!"odsekne mu bojovně dívka.

„Není to znásilnění, když se ti to líbí,"mrkne na ni Patrik.

Cole se nijak nezapojuje do konverzace. Není takový řečník jako ti dva. Ale činy...v těch vyniká.

„Naser si,"plivne po nich Evangeline vzpurně.

„Konec legrace,"řekne Patrik a bouchne pěstí do stolu, až Evangeline polekaně nadskočí.