My messenger Stalker [ OPRAVUJE SE ]

#Stalking number eight

Jak jsem tak nad tím přemýšlel, zjistil jsem, že jedna kazeta nestačí a bych musel udělat víc nahrávek a trochu víc ublížit třeba Emmě, mojí Mie bych přece nemohl nic udělat. No, možná bych si s ní rád zařádil ale to je vedlejší. Když do dveří přišel Igor poslal jsem ho společně s garnáty a tou omáčkou dolu za holkama. Předtím mi předal obálku a já do ní vložil kazetu se vzkazem pro rodinu a ostatní.

Najednou jsem uslyšel jak dole někdo ječí, tak jsem si řekl, že to bude v pohodě, Igorek si užívá... Byl jsem rád i za něj. Když dodělal, svou práci naklusal ke mě a podal hlášení. ,, šéfe jsou myslím si, že hodně vystrašené. Řekl jsem jim, že pokud budou dělat nějaké hlouposti tak se s nima nebudeme mazlík a aby mi věřily tak jsem jim ukázal svou dvaadvacítku, myslím si, že budou poslušné" ,, Díky Igore, teď tohle zanes do televize a nech to na redakci. Řekni, aby se to dostalo do rukou pouze Suzan Thomas. Nikdo jiný to nesmí před ní vidět. " ,, spolehněte se !" Odešel a já mohl v klidu přemýšlet nad dalším plánem.

Dobře takže teď si dodělám prácičku a pak navštívím moje kočičky. Možná že by mi prospěla menší oddechovka. Třeba si pozvu kamaráda z vysoký a mohly bychom spolu něco podniknout. Ale jak ho znám, tak se zase ožere...nebylo by vlastně špatný, kdyby jsme se všichni a když říkám všichni tak myslím i holky opily. Pak by si toho moc nepamatovaly... Na druhou stranu tady mám ještě nějaký ten Chlorofyl, ten taky udělá svoje. No, ještě si to musím pořádně rozmyslet. Nechci udělat chybu.

Pohled Igora

Když jsem odešel od šéfa z domu, usedl jsem do auta, nastartoval a odjel do redakce abych jim předal kazetu. Celou dobu jsem si myslel, že mě někdo pozná nebo až si ti kameru pustí, tak že si pustí kamerové záznamy. Pro jistotu jsem si jel koupit ještě brýle, paruku a nějaký ten šperk.

Když jsem si všechno koupil a navlékl to na sebe, jel jsem do redakce. Před budovou jsem zastavil, zaparkoval a vyseld. Čím blíž jsem byl vchodu tím víc jsem začal cítit pocit, který jsem dlouho necítil. Asi strach ?
Vešel jsem dovnitř. Musel jsem se tvářit normálně a hlavně v pohodě. Prošel jsem okolo ostrahy, šel jsem směrem na informace a ptal jsem se kdy bych našel Suzan Thomas. ,,dobrý den mladá paní, kdy bych prosím vás našel paní Suzan Thomas ?" ,, druhé patro vedle výtahu. Jsou to druhé dveře na levo." ,, děkuji" rozloučil jsem se a odešel jsem směrem k výtahu. Stiskl jsem stačítko ,, dolů" výtah přijel a já nastoupil. Stiskl jsem patro číslo 2. Výtah pomalu míjel patro číslo 1. Najednou se zastavil ve druhém patře. Dveře se otevřely a já viděl spousty kójí ve kterých seděli lidé, operátoři. Šel jsem směrem do leva, první dveře, druhé. Jsem tu. Obálku jsem vzal a položil před dveře. Rychlostí blesku jsem odešel.

Když jsem vyšel byl jsem spokojený a zavolal šéfovi. ,, šéfe, zásilka byla dodána." ,, dobře Igore, teď se vrať." Pak zavěsil. Jel jsem směrem k šéfovi domů. Cestou jsem nám koupil nějakou tu Whisky a pivo. 
Zastavil jsem před domem s vešel dovnitř. Předal jsem šéfovi můj nákup, poděkoval a odešel. Já si pak jen v klidu sedl na pohovku s zapl televizi.

Pohled Michaela

Přišel a dal mi pivo s Whisky. Šel sem proto do kuchyně nám připravit občerstvení. Chtěl jsem vidět tu skvělou reportáž omtom, jak dobrej jsem. Dodělal jsem pití a šel si sednout vedle Igoriho. Přepl jsem na pořad Pátrání po obětech trestných činů. A těšil se na to, co se bude dít.

--

,, Dobrý den vítám vás u dnešní televizní relace, jmenuji se Suzan Thomas a dnes mám pro vás všechny šokující zprávu. Dnes mi do redakce někdo přinesl nahrávku. Její obsah se týká naší poslední reportáže. Jedná se tedy o pohřešovanou Emmu Stone a Miu McDoellovou. Obsah kazety vám nyní pustíme. " ,, Dobrý den, jmenuji se Emma Stonová a dnes je 3.7.2016. Byli jsme spolu s mou kamarádkou Miou McDoelovou uneseny." ,, Náš únosce požaduje výkupné ve výši 3 500 000$. Pokud se tak nestane, budeme opakovaně znásilněny a následně zabity. Po nás přijdou další oběti. Pokud se výkupné odevzdá únosci, nebudou už další o-oběti. " Poté peřepli obraz na Suzan a ta nemohla oni vydat hlásku. ,, já jen doufám, že dívky jsou v pořádku a že se jim nic nestane. Nyní tady máme policejního náčelníka Summita. Pane Summite, jak se v této situaci zachovat ? " pak byla namířena kamera přímo na pana Summita který začal mluvit. ,, víte slečno, nemůžeme se na to dívat nějak posmutněle, musíme se zamyslet a nějak se pokusit udělat psychologický profil pachatele. Tím, že se nám povede udělat alespoň nějaký krok, může to být rozhodující čin. Musíme uvažovat nad tím, jaký typ muže to bude, proč to udělal, ano to jsou otázky na které se pokusíme odpovědět. Nyní vám nic víc říci nemohu."  Náčelník domluvil a kamera se přepla na Suzan ,, to byl policejní náčelník pan Jay Summit. Děkuji." ,, taky děkuji " ,, a já se s vámi dnes loučím a někdy jindy, naviděnou."

--

Vypl jsem televizi a řekl jsem si, jsem borec a napadlo mě, že bych to mohl napsat holkám.

Michael - dobře jste to udělaly. Jste šikulky.

Čekal jsem na odpověď divně dlouho a tak jsem napsal.

Michael - Mio ? Proč mi neodpovídáš ??!

-----------------------------------------

Sekám to tady díky za trpělivost se mnou :D

Lukýs :D