Z POHLEDU ROBIN
Postávala jsem u okna a nedočkavě jsem vyhlížela Donovo auto.Po chvíli nepřetržitýho kmitání se mi oči zastavili na postavě muže stojícího uprostřed zahrady. Vypadal dost bezradně. Úplně ve mně hrklo, když mi zanedlouho došlo, že je to Ted. Otevřela jsem dveře do zahrady a šla jsem za ním.
"Tede? Stalo se něco? Ty jsi ji nenašel?" vypustila jsem ze sebe bleskurychle několik otázek a netrpělivě jsem čekala, co z něj vyleze. Ted se na několik vteřin zadíval do prázdna a potom odpověděl. "Přesně tak, nenašel jsem ji."
Nezněl zrovna přesvědčivě, ale neměl důvod,proč by mi lhal.
"A co ty? Jak si užíváš večer?" nadechl se zhluboka a nenápadně se pousmál.
"Teď už skvěle, Don za chvíli přijede," odpověděla jsem vesele a zase jsem se ohlídla směrem k příjezdové cestě.
"Jo,no...tak já půjdu. Užij si zbytekl večera," řekl a do minuty byl pryč. Já jsem odešla k příjezdovce a netrpělivě jsem čekala na Dona.
Z POHLEDU TEDA
Ten večer jsem asi vypil rekordní počet panáků. Ikdyž když jsem se podíval na Barneyho, tak mi došlo, že mám pořád co dohánět. Bylo těžký nenasávat. Jo, mí nejlepší přátelé se vzali, ale moje snoubenka se se mnou rozešla a to nejhorší bylo, že jsem se začal nad tou její teorií vážně zamýšlet. A čím víc jsem na to myslel, tím víc jsem pil. Myslím, že mě tu noc nemohlo už nic zaskočit.
"Lidi, lidi, pojďte k nám, musíme vám něco říct. Já a Don se budeme brát."
Tak jsem se spletl, mohlo. Zvodřile jsem jim pogratuloval, omluvil jsem se Lily a Marshallovi a s flaškou skotské jsem se odebral do pokoje. Bylo toho všeho nějak moc. Nechal jsem je tam slavit a já jsem se v klidu zlil osamotě na pokoji.
Ráno bylo katastrofální. Šíleně mě bolela hlava. Velice opatrně jsem se posadil na postel a se zavřenýma očima jsem čekal, až mi přestane hučet v hlavě. Po otevření očí jsem zjistil, že jsem spal v obleku i v botech,což mě ani zas tak nepřekvapilo. Větší překvapení bylo, když jsem zjistil, že vedle postele leží Barney a v komatózním stavu oslintává cíp mé peřiny.
"B-Barney, vstávej sakra! Ožužláváš mou peřinu!" vykřikl jsem hlasitě a kocovina se hned ozvala.
"Ještě 5 minut, mami," vyloudil ze sebe a mně bylo jasný, že bych ho měl ještě nechat spát.
Potichu jsem si zabalil věci a opatrně jsem vyklouzl z pokoje. Na recepci jsem nechal vzkaz a zavolal jsem si taxíka... Už jsem tam vážně nemohl zůstat ani minutu
Z POHLEDU ROBIN
Ráno mě probudil hysterickej Liliin hlas ječící přes dveře našeho pokoje. Dona to naštěstí nevzbudilo.
"Šmarijá Lily, co se děje? Vždyť je půl sedmé ráno ... neměla bys náhodou nabírat síly po svatební noci?"
"Robin... Ted odjel,.." nadechla se Lily ale já ji přerušila.
"Hele, asi jel za Victorií... pořád nechápu, proč mě kvůli tomu budíš,"
"Má pryč všechny věci, volala jsem Victorii a ta mi řekla, že zrušila zásnuby....Robin, tohle vážně nevypadá dobře," řekla Lily rozklepaně a mně teprve začínalo docházet, co se vlastně večera Tedovi dělo...
Potřebovala jsem ho najít ...
