"Co?? Cože? Přestat se s ní vídat??" vyhrkl jsem a doufal jsem, že špatně slyším. "To je moje podmínka. Rozmysli si to," poznamenala s klidem a odešla si čistit zuby.
Vůbec jsem nechápal proč, ale dneska už jsem vážně nechtěl nic řešit. Zalezl jsem do postele a po krátkým převalování v posteli jsem usnul.
Ráno mě probudila Victorie se snídaní. Společně jsme se nasnídali a pak jsme vyrazili do jejího bytu. Chtěla pomoct s vybalovaním novýho nádobí pro její krámek. Asi kolem jedné jsme konečně měli hotovo. Zaslouženě jsem se vyvalil na gauč, Victorie udělala čínu a asi hodinu jsme se jen váleli u telky.
Všechno probíhalo perfektně... možná jsem i začal doufat, že na to s tou Robin už Victoria zapomněla. Najednou se z kuchyně ozval mobil.
"Kdo ti volá?" zeptala se Victorie a dál pokračovala v jídle. "Ehh..Robin," odpověděl jsem rozvážně. "A copak zase potřebuje ta naše Robin??" řekla dost hnusným tónem. Podíval jsem se na ní nepříliš hezkým pohledem a pak jsem ten mobil zvedl.
"Tede?!" řekla Robin neobvyklým tónem. "Co? Robin? Něco se stalo??" ozval jsem se zděšeně. "Musíš hned přijet. Stalo se něco hroznýho...." odpověděla a dál pokračovala ve vysvětlování.
Položil jsem mobil a letěl jsem si pro bundu. "Musím jít, promiň. Stalo se něco strašnýho. Zavolám ti," řekl jsem Victorii a vyletěl jsem ze dveří.
Vyšel jsem před dům a rozběhl jsem se směrem k bytu. Po cestě jsem pěkně zmoknul, ale v té chvíli mi to bylo vážně jedno. Už z dálky jsem viděl Marshalla, jak sedí celej promočenej na schodech a v ruce drží Lilyin prsten. Sedl jsem k němu a chytil jsem ho kolem ramen. Myslím, že teď vážně neměl sílu něco vysvětlovat... Seděli jsme tam asi dvacet minut. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit.
Přesunuli jsme se do bytu a Marshall hned zalezl do pokoje. Šel jsem za Robin a pokoušel jsem se z ní dostat, co se stalo. Všechno mi vysvětlila... "Lily a Marshall se strašně pohádali. Lily zjistila, že Marshall dostal před dvouma tejdnama padáka a nic jí neřekl. Marshall argumentoval tím, že ona mu taky nic neřekla, když se rozhodovala mezi tím jestli zůstane v New Yorku, nebo odjede na stáž. Řekl jí, že je sobecká a že nebere ohledy na druhý. Nemohla uvěřit tomu, co slyší. Řekla mu, že už nemá důvod tady zůstávat ani minutu... sbalila si věci a s brekem odešla...nedala se zastavit..." vysvětlovala Robin a žmoulala v ruce kapesník.
Sedl jsem na gauč a nevěřícně jsem zíral do prázdna. Řešil jsem to s Robin pořád dokola a dokola. Po chvíli vyšel z pokoje Marshall... Prošel kolem nás, vzal si v lednici pivo a beze slova se vrátil do pokoje. Tak moc jsem mu chtěl pomoct, ale vážně jsem nevěděl jak... Napsal jsem Victorii,všechno jsem jí vysvětlil a oznámil jsem jí, že dneska přespím tady... Ať se jí to líbilo nebo ne, Marshall teď společnost potřeboval...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
