Z POHLEDU TEDA
Oznámení
Druhej den jsem hned po ránu vyrazil k Marshallovi a Lily do bytu... Vlastně jsem vyrazil do svýho bytu, i když jsem tam
v poslední době skoro nebyl.
Chtěl jsem s Marshallem prodiskutovat to s tou Robin. Věděl jsem, že to pro Victorii chci udělat, ale nevěděl jsem, jak to udělat.
Měl jsem Robin všechno vysvětlit, nebo se s ní prostě najednou přestat vídat? Ta představa mě děsila. Jediný, co mě uklidňovalo,bylo,že Lil ještě ani nenechala odeslat svatební oznámení.
Když jsem ale vešel do bytu a po stole se válely desítky obálek, trochu ve mně hrklo.
"Čau Tede, ehh, pozor. Počkej, Marshalle! Kde je to oznámení pro mou pratetu?!" vyhrkla ze sebe Lily a nervózně kroužila po bytě.
Tak jsem to trochu podcenil...přípravy na svatbu byly v plným proudu.
"Lily...máš ho v ruce..." řekl Marshall lehce otráveně a teprve zaregistroval, že jsem přišel.
"Jé, čau kámo! Ty jsi mě přišel vysvobodit, viď? Už mi z těch kytiček, šatiček a z toho všeho začíná hrabat! Dneska ráno jsem dokonce přemýšlel, jestli mi ladí ponožky s tričkem!" vysypal ze sebe Marshall a znaveně padl na kompletně zarovnanej gauč.
"No, tak to se mám na co těšit. Doufám, že Victorie nebude tak hysterčit," řekl jsem polohlasem a doufal jsem, že mě Lily neslyšela.
"Tede! Kdo tady jako hysterčí? Já jen musím zařídit kytky, raut, kapelu, lodičky, závoj, sestavit meny a hlavně..." chtěla dokončit Lily, ale Marshall jí přerušil.
"Lily, ty si musíš hlavně lehnout. To všechno počká... Do svatby máme ještě 11 dní. Všechno se stihne..." řekl klidným hlasem a donutil naspeedovanou Lily si aspoň chvíli lehnout.
Přikryl jí dekou a Lil asi do minuty spala.
Chtěl jsem Marshalla vytáhnout do baru, ale pochopil jsem, že by tam v tomhle stavu ani nedošel.
Marshall si šel po chvíli taky zdřímnout a tak jsem do baru vyrazil sám.
Už od dveří jsem viděl Barneyho, kterej zas zkoušel na nějakou pochybnou holku svoje ještě pochybnější balící techniky. Jindy bych na něho vyrukoval s nějakým srdceryvným proslovem o pomíjivosti okamžiku, ale dneska jsem byl rád, že aspoň jedna věc je pořád při starým...
Já se měl ženit, Marshall se měl ženit už za pár dní a já měl už za těch pár dní dát Robin sbohem... Těch změn bylo najednou nějak moc, takže jsem dneska nalitýho Barneyho v obleku knížete ocenil víc, než kdy jindy.
Vypili jsme spolu pár panáků a já pak vyrazil do práce.
Konečně jsem měl práci! Navrhoval jsem novou kavárnu v Brooklynu ve vesmírným stylu. Sice jsem nebyl odvázanej z toho, že celý dny rýsuju létající talíře a kosmický lodě, ale co...dolary se hodí vždycky, obzvlášť teď před svatbou.
Domů jsem se vrátil asi v šest večer. Dal jsem si večeři nachystanou od Viktorie a šel jsem spát.
Následující dny se všechno točilo kolem svatby Lily a Marshalla.
Už prostě nešlo namlouvat si, že svatba bude až za dlouho..už to prostě bylo tady...
