Ráno jsem se probudil vedle Victorie. Konečně. Líně jsem vylezl z postele a šel jsem udělat snídani. Uvařil jsem vajíčka a prostřel jsem...
Když jsem začal nandávat na talíře, vyšly zároveň Robin (Lily s Marshallem dneska poprvé spali ve svým novým bytě, takže Robin přespala u mě) i Victorie. Takže jsem prostřel pro tři. Bylo vážně divný snídat takhle ve třech... Připadal jsem si jak největší podrazák...a navíc mi přišlo, jako bych to měl přímo napsaný na čele.
Vážně jsem se potřeboval svěřit nějaké třetí straně. Lily nepřipadala v úvahu, protože ta by byla schopná mě s Victorií rozejít, jen abych byl s Robin - její nejlepší kámoškou...Barney je prostě Barney, takže jedinej, kdo zbýval, byl Marshall.
Victorie hned po snídani odešla do krámku a já se sešel s Marshallem. Seděli jsme v prázdným baru a pomalu jsme uskrávali pivo, který nám Carl neochotně vydal.
Všechno jsem Marshallovi vyklopil a čekal jsem, co z něj vyleze. Po chvíli jeho nechápavých pohledů se mě zeptal: "No tak, kámo. Říkáš, že Victorii miluješ a přitom líbáš Robin..." řekl s jemným otazníkem na konci. "Miluju! Victorii miluju! S Robin to byl nepochopitelnej zkrat, úlet," vyhrkl jsem a nervózně jsem praštil do stolu. "Dobře, dobře. A po mně chceš teda co?" odvětil Marshall. "Trhá mě to zevnitř. Přijde mi, že jsem k Victorii strašně neupřímnej.. Co mám dělat?" řekl jsem zoufale a kopl jsem do sebe zbytek piva. "Miluješ ji? Tak jí to dej patřičně vědět... A všechna neupřímnost tím zmizí," odpověděl Marshall, oblíkl si bundu a vyrazil do práce.
Zůstal jsem zamyšleně sedět v boxu a klopil jsem do sebe zbytek Marshallovýho piva.
Z POHLEDU VICTORIE
Došla jsem do krámku a hned jsem začla s výrobou cupcaků, který měly být na dnešek už hotový. Tyhle ty návraty do práce po Vánocích jsou vždycky nejhorší. Kolem dvanácté jsem si dala pauzu a zašla jsem naproti na hamburger. V krámku jsem byla asi do sedmi. Předala jsem zákazníkům jejich objednávky a pak jsem konečně mohla vyrazit domů.
Vyšla jsem před krámek a zkontrolovala jsem mobil. Jé, hele.. Zpráva od Teda:
Ahoj, čekám na tebe u tebe v bytě. Těším se, Ted :-)
Nasedla jsem do taxíka a vyrazila jsem domů. Došla jsem k bytu a s úlevou jsem u dveří pustila všechny tašky na zem. Odemčela jsem dveře a vešla jsem dovnitř. Vyšla jsem ven a zkontrolovala jsem štítek na dveřích, jestli je to vážně můj byt.
Po celým bytě byly zapálený svíčky a všude byly tucty růží. Vůbec jsem nechápala, co se děje. Po chvíli vyšel z kuchyně Ted.
Byl oblečenej ve smokingu a v ruce držel něco podezřele vypadajícího jako krabička od prstenu. Stála jsem tam se slzami v očích a nemohla jsem věřit tomu, co se právě děje.
Přistoupil ke mně, poklekl si a vyslovil to, co chce každá holka slyšet: "Victorie, prokázala bys mi tu čest a vzala by sis mě?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
