Ráno jsem vstával asi v osm. Spal bych dýl, ale vzbudila mě vůně Lilyiných lívanců. Vyšel jsem z pokoje a mířil jsem za tou líbeznou vůní až do kuchyně. Překvapilo mě, že Marshall ještě spí. Většinou stává v lívancovej den nejmíň hodinu dopředu.
Na lince ležel mega talíř plnej lívanců s čokoládou a vedle něj lísteček od Lily:
"Dobrou chuť, Tede. Dneska dojdu až navečer a Marshall by měl dojít někdy odpoledne. L. "
Až potom potom mi došlo, že má být dneska Marshall v knihovně. Sedl jsem ke stolu a snědl jsem asi polovinu toho mega talíře. Zbytek jsem dal do ledničky. Vím, co by se mi stalo, kdybych Marshallovi snědl všechny jeho milovaný lívance.
"Tede??" ozvalo se od dveří tichým hlasem. "Co? Marshalle, máš být přece v knihovně... " řekl jsem zmateně a otevřel jsem dveře. "Je tady Lily?" pokračoval Marshall podezřele tichým hlasem. "Není, je přece ve školce. Co je,kámo??" řekl jsem a vážně jsem se bál odpovědi.
Marshall si stoupnul přede mě, klekl si a vytáhl krabičku. Otevřel ji a tam se třpytil mega prsten. Přísahám, že kdyby teď někdo vešel, asi by vážně nevěděl, co si myslet. I já byl chvíli trochu zmatenej.
"Tyjo, kámo!" řekl jsem naprosto šokovaně. "To je pro Lily?" ...pro jistotu jsem se zeptal. "Pro koho jinýho... Ježíš Tede." řekl Marshall rozhozeně.
"Hustý...a jak se to chystáš udělat?" pokračoval jsem zvědavě. "Všechno mám vymyšlený... Svíčky, víno, růže, dort,... Jen bych potřeboval, abys večer vystřelil." zakuňkal Marshall s psíma očima.
"Jasný, kámo. Není probl.." "Dort!! Zapomněl jsem koupit ten dort!!" zakřičel Marshall vytřeštěně. "Tede, nemohl bys..." "Kam mám zajet?" odpověděl jsem vysmátě.
Marshall mi dal lístek s adresou toho cukrářství a já vyrazil. Nasedl jsem do auta a do půl hodiny jsem byl tam.
Vystoupil jsem z auta a přečetl jsem si číslo objednávky, co bylo na tom lístku od Marshalla. Otevřel jsem dveře a vešel jsem dovnitř. Všude to tam vonělo marcipánem a čokoládou. Byl to malej krámek v anglickým stylu. Rozhlédl jsem se kolem, ale nikoho jsem neviděl.
"Halo? Je tu někdo?" zeptal jsem se. "Moment. Hned tam budu." ozval se příjemný hlas z povzdálí.
"Takže, máte něco objednaného nebo jste si přišel vybrat?" řekla a vyšla zezadu. Zůstal jsem stát jak opařenej. Byla to ona. Ta holka, co jsem včera viděl v baru...ta holka teď stojí přede mnou!!
Podíval jsem se na ni a podal jsem jí lístek s objednávkou. Ona se na mě zadívala a zřejmě si uvědomila, kdo jsem.
Z ničeho nic se rozběhla a políbila mě. Chytil jsem jí kolem pasu a zašeptal jsem jí do ucha: "Tak jsem tě našel." Nemohl jsem tomu uvěřit.
Mám ji.
Oops! Această imagine nu respectă Ghidul de Conținut. Pentru a continua publicarea, te rugăm să înlături imaginea sau să încarci o altă imagine.
