Ráno jsem vstávala asi v 10. Potřebovala jsem dospat ten včerejšek (dostat naprosto ožralýho Teda do postele chvíli trvalo) a hlavně jako nezaměstnaná jsem teď neměla skoro nic na práci.
Došla jsem do kuchyně, dala jsem si cereálie a sedla jsem k telce. Vlastně tohle se teď stalo takovým mým rituálem.... Snídaně- telka- oběd- telka- bar- postel a takhle to šlo pořád dokola...
Bylo to dost frustrující. Obzvlášť teď o Vánocích...
Asi ve dvě u dveří zazvonila Lily. Uvařila jsem kotel čaje a všechno jsme pořádně probrali.
"Robin. Co je s tebou? Jsi poslední dobou taková divná," zeptala se Lily. "Ale nic. Všechno se to teď nějak sešlo. Ten vyhazov, do toho ty Vánoce...nějak to na mě všechno padá," odpověděla jsem poklesle. "Ale Robin!! Zítra jsou Vánoce! A víš, co? Přijď slavit Vánoce k Tedovi! Určitě bude rád! Já s Marshallem jedeme do Minnesoty, tak buď přes Vánoce u nás." vyhrkla nadšeně. "Šmarijá, Lily...Nebudu tam přece Tedovi a Victorii křenit," "Victorie jede na Vánoce k rodičům... A vůbec! Už žádný odmlouvání. Večer ať jsi u nás!" řekla Lily,dala mi klíč od bytu, zabouchla dveře a byla pryč.
Vlastně jsem byla vážně ráda, že mi to Lily nabídla... Bejt přes Vánoce sám nechce fakt nikdo.
Rychle jsem dobalila dárky, co mi ještě zbývaly, sbalila jsem si věci a mohla jsem vyrazit.
Chytla jsem taxíka a asi o půl sedmé jsem byla u bytu. Vyšla jsem na patro a došla jsem před byt. Všude bylo úplný ticho. ...Lily a Marshall už asi odjeli.. Doufám, že je Ted doma...a hlavně doufám, že tam není Victorie. Já s vlastníma klíčema od bytu, to už by mě asi vážně rozcupovala... Odemčela jsem byt a vešla jsem dovnitř.
Všude byla tma a ticho. Sundala jsem si šálu a položila jsem si věci na zem. No skvělí, teď to bude ještě vypadat, že jsem se sem vloupala. Chtěla jsem rozsvítí, ale vypínač nefungoval.
Najednou jsem uslyšela kroky, který se ke mně pomalu přibližovaly...
"Překvapení, Robin!" ozvalo se najednou z ticha a všude se rozsvítilo. Byl to Ted. Stál vysmátě u dveří do kuchyně a netrpělivě čekal na mou reakci. Všude blikalo milion barevných světýlek. Na stěně byl pověšený velký nápis Šťastné a veselé, Robin!
"Tede..." řekla jsem rozebraně a pevně jsem ho obejmula. "Šťastné a veselé, Robin," řekl a dal mi pusu na čelo. "Děkuju, vážně děkuju," zašeptala jsem a pohladila jsem ho po zádech.
Po téhle zvláštní chvilce jsem si donesla věci do pokoje a vybalila jsem si. Uvařili jsme večeři a ulehli jsme k televizi. Probudila jsem se asi ve tři ráno u puštěné televize. Ted spal vedle mě v křesle a chrápal jak smyslů zbavenejch. "Šmarijá Tede!" sykla jsem a cvrnkla jsem ho do nosu. Ted jen něco zamumlal a vesele chrápal dál.
Zalezla jsem do pokoje, lehla jsem do postele a pořád jsem přemýšlela o tom dnešku...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
