Tajemství v srdci Uzavřeném [Boy + Boy]

Kapitola 18.

Probudil jsem se brzy ráno. Poslouchal jak okolní ptactvo prozpěvuje a bez hnutí pozoroval, jak Rylia spí. Jenže... to mě po chvilce přestalo bavit a tak jsem jí dal packy na nos aby se vzbudila. Nic... No tak jsem zaryl drápky. A to už mělo lepší účinek. (:3)

Vyplašeně jsem se posadila po tom, co mě vzbudila bolest na nose.  Nebýt Tachikovo upřeného pohledu, nedošlo by mi, že to udělal právě on. "Hej?! Proč jsi to udělal?" Ptala jsem se zmateně, trochu si promnula oči a zívla.

"Dobré ráno." Zavrněl jsem možná až příliš spokojeně místo odpovědi, když už jsem se proměnil zas na člověka. Rylia si mě zkoumavě prohlédla od hlavy až k patám a já pod jejím pohledem cítil lehké znepokojení. "Co je?" Zastřihal jsem ušima.

"Tak kocour provokatér jo?" Zabrblala jsem po tom, co jsem si ho prohlédla a v hlavě se mi spřádal plán na odplatu. Vstala jsem ze země, protáhla se a zadívala na ty dvě 'bestie' jak si probírají a čistí peří. Už mi nepřijdou děsivý a možná je to i tím jejich chováním. A nebo možná protože ten divný had byl o dost děsivější když nad tím tak přemýšlím. Nebo je tu i třetí možnost... zešílela jsem. "vyrazíme?" Zeptala jsem se.

Trochu mě překvapila ale přikývl jsem na souhlas a došel s ní ke Griffinům. "Tamten bude tvůj. Tenhle si na mě už zvykl." Řekl jsem a nasedl. Chvilku jsem počkal až se s nasedáním popere i ona a když už seděla, přijel jsem k ní. "Nedělej zbytečně prudké pohyby a pevně se drž." 

Nasedání mi vůbec nešlo vzhledem k tomu, že jsem hodně malá. Ale... co je malý je i roztomilý a v posteli čilý, ne? (XD já musel!) "A co kdybys mi spíš řekl jak to mám řídit?" Zabručela jsem trošku nepříjemně. Už jsem tuhle šílenost chtěla mít za sebou.

"V klidu, nemusíš dělat vlastně nic." Ujistil jsem jí. "Tvůj Griffin poletí sám za tím mým. Tak se drž." Řekl jsem nakonec, a vzlétl. Chvilku ne to jsem uslyšel vyděšené písknutí které mi málem utrhlo uši.

No teda. On si jen tak vzlétne a co- Mé myšlenky přerušil náhlý a hlavně nečekaný vzlet mého Griffina a já leknutím zapískala. Jen tak tak jsem se stačila zachytit a přitáhnout k jeho krku. Ještě stále vyděšená jsem se tiskla k té obludě a pohledem propalovala Tachikovo záda!! To si vypije!!

Podíval jsem se za sebe jestli ještě vůbec sedí na Griffinovi a musím uznat, že ten její pohled mě vyděsil. Ta mě zabije! Ale stejně mi to nedalo a já se jí musel začít smát. Musím si to užít dokud někde nepřistaneme protože pak už mě asi nic nezachrání. "Letí se ti dobře?" Zavolal jsem posměšně a ona zas změnila barvu na červenou. 

Rrrrrr!!! Zrudla jsem vzteky ale pak jsem se zas rychle uklidnila a začala přemýšlet, jak mu to vrátit. Musí to stát za to! Musí!! Jak jsem tak přemýšlela s pohledem zabodnutým do jeho zad, všimla jsem si jak se nepatrně naklání podle toho, jak chce aby Griffin letěl. Po tváři se mi roztáhl úsměv a začala jsem ho napodobovat abych se ujistila, že to opravdu funguje. A taky že fungovalo. Oficiálně řídím Griffina!!! Teď když jsem měla to zvíře pod kontrolou, let byl plynulejší a nemusela jsem se tak pracně držet. To mi opravdu prostě nemohl říct jednoduše jak ho ovládat? Je to brnkačka!

Po svém pobavení jsem se začal plně soustředit na okolní krajinu aby jsme náhodou nezměnili směr. Rylia byla v klidu a tak jsem začal věřit že až přistaneme na odpočinek, odplata se konat nebude. Spokojeně jsem si pokyvoval ocasem ze strany na stranu a občas se trochu zatřásl zimou. Bez kožichu to je hold složitější...

Hodlala jsem využít momentu překvapení a tak když se zdál nejvíce zabraný do sledování okolí, přiměla jsem Griffina zrychlit a tak jsem se ocitla těsně za ním. Lehce jsem si skousla ret abych se nezačala chechtat a... pak ho zatáhla za ocas!!

V mžiku se mi naježila srst na ocase, do pozoru se daly i chloupky po zbytku těla, sklopil jsem uši a překvapeně i vyděšeně zaprskal. Rylia!! Seškvařil jsem jí pohledem ale ona se spokojeně usmívala. Stále naježený jsem se zas začal věnovat pozorování okolí ale to moc nešlo když se mi začala smát. "To není vtipný!" Zaprskal jsem na ní a doufal, že přestane.

Musela jsem si zacpat pusu rukou abych se nesmála ale vím, že on stejně slyšel i to, jak se tady smíchem tiše dusím. Ta reakce byla tak nečekaně vtipná a roztomilá zároveň! Musím zjistit jak ho ještě poškádlit protože to stojí za to!

***

-Pfjuuuu :D tak jsme si mákli! Snad díleček aspoň trošku po té hromadě vážností pobavil aaa chci oznámit že brzy budeme asi psát zas z pohledu jiných postav protože Rylia a Tachiko budou už intenzivně na cestě a to by moc záživné nebylo :) v pozdějších dílech se to vše protne (pokud se nám to povede) a přibližně do... +- patnácti kapitol bude asi i konec tohohle příběhu. Není to jisté ale je to možné. 

-Každopádně oba, já i můj přítel, chceme moc poděkovat za to že jste tady s námi! :3 Taky za neuvěřitelných (ano, stále tomu nevěříme XD) 2,1 K Přečtení a téměř 300 hlasů!! No WAU!! Tohle jsme od tohohle experimentu opravdu neočekávali! :D 

-LIDI!! JSTE BOŽÍÍ!!!! MILUJEME VÁS! :3 A doufáme že i další kapitoly se nám povedou a vy si je užijete!!

 (trošku jsem se zas rozepsal... ups! xD)