Tajemství v srdci Uzavřeném [Boy + Boy]

Kapitola 8.

On.. Mě tady prostě zavřel?! "Hej?! Ale já tady nechci být!!" Tahal jsem za kliku ale nešlo otevřít. "Prosííím pust mě" Škemral jsem.

Držel jsem dveře pevně na místě aby nemohl ven. "Dnes se umyješ. I kdybych tě tam měl držet celou noc. Vždyť můžeš onemocnět Tachi."

Na chvilku jsem se zamyslel a pak rozhlédl po malé místnosti. "A jak se mám umýt když tady voda není?" Usmál jsem se. Bude mě muset pustit, protože bez vody to přece nejde a tím pádem je zbytečné mě tu držet.

To co řekl mě pobavilo a zároveň mi došlo že on vlastně nikdy neviděl vanu a neví jak si vodu napustit. "Jdu za tebou" Ani jsem nepočkal na odpověď a už byl v koupelně s ním. Všiml jsem si jeho zmateného pohledu a po chvilce i klíče zajištěného v zámku tak aby se neztratil. Zamkl jsem.

On sem prostě přišel. Proč? "Co tu děláš? Voda tu není... Nelhal bych ti" Udělal jsem snad něco špatně? Pokud jo, tak proč se usmívá? tohle je celý divný.

"Já ti ukážu kde je voda, hlupáčku." Prošel jsem okolem něj přímo k vaně a cestou mu rozcuchal vlasy. Chytil jsem malou páčku nad vanou a pustil vodu, nastavil teplou, nalil tam i svůj vlastní výtažek z rostlin aby to pěkně vonělo a čekal, až se vana napustí.

Prudce jsem se nadechl když jsem viděl jak voda vytéká z nějaké trubky a rychle napouští tu obří mísu. Už jsem chtěl utéct ale Dezzin tam ještě něco nalil a.. "Mmmm.. Voní to jako louka" Přiznal jsem, spokojeně přivíral při té vůni oči a přišel blíž abych nakoukl.

"Je to vyrobené z rostlin na louce. Vyrábím si to sám. Jestli se v tom vykoupeš tak budeš vonět úplně stejně" Začal jsem ho lákat ale bez úspěchu.

"Já do té vody nevlezu ani kdyby mě to mělo udělat nesmrtelným" Založil jsem si ruce na hrudi a koukl do strany.

"Ahh.. tak si sundej ty kalhoty a trenky abych to mohl vyprat" To co jsem mu řekl byla pravda alee.. On se prostě vykoupe. I kdyby mě za to měl nesnášet. Psychicky jsem se připravil na to co jsem chtěl udělat.

"No tak jo" Svlékl jsem se a oblečení jsem mu podal. To co chtěl ve skutečnosti udělat mi došlo až když mě chytil za ruku a přitáhl před sebe. byl jsem k němu zády a ta voda přímo přede mnou. "Dezzine!? N-N-Ne!!"

Ještě rychle zaprotestoval ale to už jsem měl ruce na jeho zádech a strčil ho tak aby dopadl přímo do vody. Chudáček mi věřil že mu vyperu prádlo.

Už jsem padal. Cestou jsem kolem sebe máchal rukama i ocasem ve snaze se něčeho chytit a zabránit nevyhnutelnému ale v tom jsem ocasem zavadil o něj. Stočil jsem ocas kolem jeho pasu ale pádu to nezabránilo. Padali jsme oba.

On se mě chytil pomocí ocasu. Vůbec jsem to nečekal a ani jsem se nestihl zapřít a tak jsme dopadli do vody oba. Snažil jsem se zvednout ale jeho ocas mě víc stiskl a táhl mě dolů. Nemohl jsem se nadechnout ale nakonec se mi podařilo zvednout se do sedu, nabrat vzduch do plic a rychle vypnout vodu která díky nám oboum už přetékala.

Byl jsem pod vodou a ještě jsem měl na zádech Dezzina díky kterému jsem nemohl ven. Vdechl jsem vodu, začal panikařit a dusit se. Víc jsem ho ocasem stiskl aby poznal že potřebuji ven ale tím jsem mu spíš zkazil pokus o to aby se zvedl. Nakonec se mu to ale podařilo a já sebou začal škubat kvůli nedostatku vzduchu. Já se tady sakra nechci utopit!! Ale už jsem neměl sílu na to abych se zvedl sám.

Tachi začal sebou škubat a různě se kroutit, díky tomu jsem poznal že je zle. Chytil jsem ho rychle kolem pasu a vytáhl nad vodu. Lapal po dechu. "Bože Tachi!? Vydrž!!" Otočil jsem ho čelem k sobě a opřel jsem si ho o rameno jako při objímání a párkrát ho plácl mezi lopatky.

Položil mě na sebe a poplácal po zádech. Díky tomu jsem vykašlal vodu z plic a rychle oddechoval abych neomdlel. křečovitě jsem se ho chytil a nehodlal pustit. "Dě-Ď-kuju.." Vysoukal jsem ze sebe když už jsem se trochu uklidnil.

Ježííííš!! Je tak roztomilý!! Začal jsem ho hladit po zádech a užíval si to jak se ke mě tiskl. "Dobrý Tachi?" Optal jsem se když už se mu zklidnil dech.

"J-Jo.. Mmhhh.. Prosím.." Nevím čím to bylo ale cítil jsem jak mi začali hořet tváře. Takoví pocit jsem ještě nezažil.

"Copak?" Začal být rudý ve tvářích. Byl to kouzelný pohled! Ještě jsem ho takhle neviděl a myslel jsem si, že ani neuvidím.

"N-Nepouštěj... Mě.." Musel jsem svou tvář schovat na jeho hrudi. Stiskl jsem Jeho mokrou košili a začal si vše v hlavě srovnávat. Tak za prvé: Jsem ve vodě a nesnažím se dostat ven. Dokonce je ta voda příjemně teplá. Za druhé: Lepím se na člověka a prosím ho aby mě nepouštěl.. Jsem normální?