Čast 11.

664 72 3
                                    

Do očí se mi dralo hned několik paprsků slunce. 'Arghhh...' vydal jsem se sebe a posadil se, abych se vyhnul úhlu jeho svitu. V hlavě mi proběhla včerejší noc.

*flashback*

"Baekhyune okamžitě slez dolů!" řval Kai na Baekhyuna, který se momentálně usadil na vysokém parapetu okna. "Ale já chci koukat na oblohu!..." řekl smutně Baek a dál ignoroval.

Já to všechno sledoval pěkně z povzdálí. Seděl jsem na posteli, která je umístěna ve vzduchu a pod náma se odehrávalo to drama. I s Kyungsooem, Sehunem a Xiuminem, kteří asi dostali stejný nápad, a to nezúčastnit se hádky ani celkově toho tam dole, ať už to bylo cokoli.

Byl tady i Lay, ale ten už dobrých pár hodin spal, takže jsem ho schválně nejmenoval. Takže abychom si ujasnili situaci:

Baekhyun: Sedí nebezpečně vysoko a fascinovaně kouká na zamračenou oblohu. Proč ne?

Suho a Chen: Tancujou, ehm... Ani nevím, jak to popsat. Jen jsem je sledoval pohledem 'wtf?'.

Kris: Sedí na pohovce a podpírá si hlavu. Vypadá to, že brzo usne.

Tao: Po dlouhém pozorování Chena a Suha se vytratil. Asi najít něco k snědku...

Lay: Spí.

A musím upozornit, že nikdo z nás nic nepil.

"Byune Baekhyune! Jestli okamžitě neslezeš dolů, tak..." zasekl se v půlce věty Kai, díky zvonícímu mobilu. "Zůstaň!" pokynul Baekhyunovi jako nějakému psovi a popošel do kuchyně, aby měl na telefonát větší klid.

Když se vrátil, Baekhyun z parapetu zmizel a schoval se pod klavír. Nedovedete si představit tu podívanou, když ho Kai po půl hodině našel a rozzuřeně ho naháněl po celém dormu.

*konec flashbacku*

Přísahám, že nikdo z nás vážně nic nepil a že nikdo nebyl pod vlivem omamných látek.

Když jsem kouknul na hodiny, ručičky ukazovaly čtvrt na devět. Vedle mě ležel Xiumin a spokojeně spal. Omylem si ve spánku povyhrnul tričko a já měl dokonalý výhled na jeho bříško. On poslední dobou dost dřel, takže se to odrazilo i na jeho těle.

Při pozorování jsem si všimnul, že na ruce modřiny a škrábance. A že jich nebylo málo. Tohle je divné... Opatrně jsem se bříšky prstů dotknul jedné z modřin. Xiu sebou jemně cuknul a probudil se.

"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit." hned jsem se omluvil. On se jenom přetočil směrem ke mě, ale nic neříkal, jen na mě koukal. Odvrátil jsem zrak a zakryl si tvář do dlaní. Určitě jsem celý červený, protože už jenom pohled na jeho nádherné oči mě uváděl do rozpaků.

Když jsem tvář odkryl, Xiumin ležel pořád stejně, jenom měl zavřené oči. Celkem dobrý nápad. Šli jsme spát až dneska ráno, takže proč nevyužít toho, že dnes můžeme spát celý den?

EXO DORM, 12:40.
"Okamžitě mi to vrať!" ozvalo se už po několikáté z kuchyně. Zvednul jsem se z pohovky a šel se podívat, co se tam děje. A přivítal mě pohled na Kyungsooa a Chena, jak se zřejmě hádají o dnešní oběd.

Hádali se už půl hodiny a Kris, kterého to štvalo se postavil a řekl: "Tak sakra objednejte pizzu!" Jenže ho nikdo neposlouchal a tak si s nepořízenou sedl zpátky za bar.

"Luhane? Nechceš jít semnou a Xiuminem na jídlo někam ven? Protože tady to vypadá na dlouho..." řekl Chanyeol a následně ukázal na ty dva u linky.

"Nevím..." řekl jsem mu. "Nemáš snad problém jít semnou, nebo tak ne?" zeptal se opatrně a smutně. "Ne, vůbec ne Chany. S tebou půjdu rád." usmál jsem se na něj a ujistil ho tak, že on tady není ten, co mě nutí zapřemýšlet nad jeho nabídkou.

Jenom nechci jít s Xiuminem. Vlastně chci, ale nechci, aby se o mě pořád staral, jak o malého. Sakra, vždyť jsem stejný ročník jako on.

"Jdeš?" řekl mi Chanyeol, který už čekal u dveří a já si oblékal bundu. Nakonec se netrpělivý Chanyeol dočkal a my mohli vyrazit.

Došli jsme k jednomu stánku s kávou a tak jsme si objednali. Když si Chanyeol bral svůj kelímek s horkým kokosovým latté, začal mu zvonit mobil.

"Kluci, Kai mě potřebuje, Baekhyun prý neposlouchá, tak já jdu." řekl, když schovával mobil do kapsy. Cože? Co ten Baekhyun zas provádí? Jenže tohle není hlavní otázka. Hlavní otázka zní: To mě tady nechá samotného s Xiuminem? Prosebně jsem se na Chanyeola kouknul, jenže ten to asi nepochopil a chvátal zpátky do dormu.

"Takže? Máš hlad?" řekl okamžitě Xiu, když Chanyeol odešel. Doteď byl zticha, tak kde bere tolik energie? Jo, možná ta káva. "Celkem jo. Nezajdem někam?" řekl jsem mu popravdě. "Pojď zamnou, znám jedno odlehlé místo, kde se dá skvěle najíst." usmál se.

Po několika minutovém pronásledování Xiumina jsem došel k malému fastfoodu. Nikdo tu nebyl, ale měli otevřeno. "Dobrý den." pozdravila nás nějaká žena, jakmile nás spatřila. "Dobrý den." oplatil jsem ji úsměv.

Xiumin nakonec něco objednal a my v klidu pojedli. Vážně to bylo výborné. Dlouho jsem nic tak dobrého nejedl. Ne že bych kritizoval to, jak vaří Chen, ale pořád se má co učit. Třeba jak správně uvařit rýži...

Xiuminovi začal zvonit mobil. Po dlouhém pátrání v tašce ho našel a zvednul to. "Ano?... Jo.... Ježiši... Jasně... Já mu říkal, ať si dává pozor... Fajn... Ok, za chvilku dojdem.... Jo, čau." položil to a pak kouknul na mě.

"Baekhyun prý nějak ošklivě spadl a vypadá to, že má něco se zápěstím. Jdeme zpátky." řekl Xiumin neutrálním tónem a my se vydali zpátky do dormu.

EXO DORM, 16:10.
"Au!" sykl poněkolikáté Baekhyun, když mu Suho ošetřoval zápěstí. "Nemáš dělat hovadiny." řekl přísně Suho. "Když já koukal na oblohu..." řekl zklesle Baekhyun. "Nevypadá to, že to máš zlomené, ale raději si na to dávej týden-dva pozor." konstatoval Suho.

"A manažerovi raději nic neříkej. Stejně teď nikde nevystupujem." dodal a odešel schovat lékárničku. Baekhyun nadával a já si raději pustil televizi a přepínal kanály. Po chvíli se ke mě přidal Chanyeol.

"Tak užili jste si to venku?" zeptal se. Takhle se normálně neptá. "Poslal tě Chen že?" usoudil jsem hned. Jelikož jde lhaní Chanyeolovi velice špatně tak raději mlčel a jenom kývnul hlavou. "Jdu za ním." řekl jsem a vzápětí Chanyeola nechal samotného s Baekhyunem, Kaiem a Krisem na sedačce.

Došel jsem ke dveřím Chenova pokoje. Zaklepal jsem a pomalu vešel. "Chene?" otázal jsem se. "Proč za mnou posíláš Chanyeola?" zeptal jsem se ho. "Nechtělo se mi tam chodit." řekl jednoduše a jen co to dořekl, odložil mobil na stolek vedle postele a z lehu se posadil.

hey, hyung. i love you /completed/Where stories live. Discover now