New message [CZ]✔

Kapitola padesátá první

Pohled Adrian

Seth došel pět minut potom, co mi Lissa zmizela. Chtěl jsem s ním rozebrat ten včerejšek, ale on měl jiné plány.

"To byla ona?" Vyhrknul okamžitě.

Seděl jsem na pohovce a pozoroval Setha, jak pochoduje po místnosti.

"Nechceš si sednout?" Navrhnul jsem mu.

"Abychom si to vyjasnili," pokračoval, jako by mě ani neslyšel, "ty mi tu vykládáš, že mezi vámi nic není, že se ti možná líbí a, ty vole, ty už s ní normálně-"

"Sethe." Přerušil jsem ho. Měl jsem dojem, že kdyby o Liss řekl něco hnusného, neudržel bych se, kamarád-nekamarád.

"Ale je to kočka."

Nádech, výdech, nádech, výdech.

"Stačí, mohli bychom si promluvit o tom, co ti kdo napsal?"

Zastavil se přede mnou. "Jo, tohle. Starej Parker."

Svraštil jsem obočí. "Co se stalo?"

Starej Parker byl Sethův nevlastní otec. Podle dohody měla Sethovi patřit část jeho majetku. Tuhle dohodu sepsali ještě, když bylo Sethovi tak deset. Samozřejmě u toho nesměl chybět právník, takže smlouva platila.

"Poslal mi email s tím, že jeho biologická dcera se mu po dlouhých letech ozvala a tu moji část chce přepsat na ni."

Obočí mi vyjelo až do vlasů. "To může jen tak přepsat? Nepotřebuje k tomu tebe?"

Seth pokrčil rameny. "Hm. V pondělí odlítám do Nebrasky. Potřebuju si s ním promluvit a s jeho povedenou dceruškou taky. Na moji Hadley teda můžu asi zapomenout. Ozvu se jí, až to vyřídím."

"Jak dlouho se zdržíš?" Zajímal jsem se.

"Týden, dva, nevím." Zavrtěl hlavou. "Nejradši bych je všechny poslal do prdele."

Konečně si sedl, naproti mně. Prohlédl si mě a uznale pokýval hlavou. "Takže náš malý Adrian měl divokou noc, jo?"

Přimhouřil jsem oči. "Neprovokuj."

Seth se rozesmál. "Doufám, že jsem vás ráno nevyrušil. To bych si neodpustil." Prohodil sarkasticky.

"Vlastně ano." Rýpnul jsem si.

Seth nasadil výraz kočky Šklíby. "Tak já už radši půjdu. Ještě musím něco vyřídit."

"Teď sis sedl." Namítl jsem.

"Je mi jasný, že mě nemůžeš plně vnímat, když myslíš na noční události s tvou novou přítelkyní, nebo spíš první přítelkyní."

"Není první."

"Takže je to tvoje holka." Zasmál se a vydal se ke dveřím. Já hned za ním. "Tu jsi měl naposled v sedmnácti, ne?"

"Tím chceš říct co?"

"Že ses po dlouhý době zas zamiloval a já u toho nebyl, abych ti řekl, jestli je to dobrý nápad, nebo ne. A taky, od té doby jsi nikoho 'svou holkou' nenazval."

Pozvedl jsem obočí. "Už radši běž."

Seth se uchechtnul. "Už běžím." Otevřel dveře, ale ještě se na mě otočil. "To měla na sobě tvoje tričko? Měla vůbec něco pod ním?"

Fajn, tohle už přehnal. "Běž, Sethe." Řekl jsem rázně.

"Značkuješ si ji jako pes patník. Nemíním se jí ani dotknout, přísahám. Taky proto, že bys mi rozbil hubu, že?"