Awakening

241 44 17
                                    

První věc, jakou po svém probuzení Jonghyun pocítil, byla vůně jeho pokoje a horké, nedlouho zpět uvařené kávy. To ho donutilo se vyšvihnout do sedu a rozkoukat se, jestli se mu to jen nezdá. Když spatřil pouze tlumené světlo a tmavé zdi, uvědomil si, že nespí a je v realitě. Nacházel se ve svém pokoji, přesněji ve své posteli pod péřovou dekou, která pro něj tvořila teploučké hnízdečko.

Lákavý odér kávy ve vzduchu způsobil, že se jako zmatený nemrtvý vymotal z deky a dopotácel se ke stolu, na kterém nápoj stál a vábivě se z něj kouřilo. Vedle kávy, bezpochyby rozpustné, leželo pár sušenek a velké jablko, do kterého se okamžitě zakousl. Hrneček vzal do volné ruky a s tím vším vyšel z pokoje, dveře si otevřel zápěstím. Ignoroval fakt, že ho někdo převlékl do pyžama, které nosíval zřídkakdy.

Dost věcí mu nesedělo a potřeboval se zeptat, aby se dozvěděl, co se stalo. Za snídani byl vděčný, jablko měl brzy v sobě, hnědou tekutinu potkal dost podobný osud. Zamířil k T.O.Povu stolu, kde modrovlásek jako vždy seděl s knihami kolem sebe a bedlivě studoval. Posadil se u něj a kývnutím jej pozdravil.

T.O.P pozvedl tvář, aby odhalil identitu útočníka narušující jeho vlastní bublinu. Usmál se, to se dalo považovat za přivítání. Pohledem přelétl po celé místnosti, přičemž nemile zjistil, že jediný Baekho znovu oxiduje u televize a nic nedělá. Za co ho, proboha, Leader živí/platí, když se pouze fláká? Zmučeně si nad BBm povzdechl.

,,Jak se vede?" začal Kim konverzaci docela netradičním způsobem. Málokdy si povídali, nejvíce vždy mluvili Aron s Minhyunem mezi sebou, občas se k nim přidal Baekho. Jonghyun, T.O.P, Taeyang a Daesung se Seungrim, kteří bývali pryč snad nejčastěji, se drželi spíše na svém území pokoje.

Modrovlásek znovu zvedl tvář od rozečtené knihy, k níž se po skenování společenky vrátil. Bylo to od JRa hezké, hodnotil to kladně. Rozhodl se dokonce svou četbu přerušit, jednou za čas povídání bylo příjemné osvěžení. S milým úsměvem odpověděl: ,,Vše v pořádku. Jak se cítíš ty? Musel sis asi pořádně užívat, když jsem tě venku našel v tak bídném stavu."

,,Kde že jsi mě našel?" vyhrkl Jonghyun, ale i přes své překvapení si udržoval relativně klidnou tvář. Dostávali se k tomu, co ho zajímalo: jak se dostal domů. Zdálo se, že ho T.O.P odněkud dotáhl, sám to právě řekl.

Druhý nenuceně vysvětlil: ,,Ležel jsi před vchodem. Zrovna jsem se vrátil z práce, tak jsem si myslel, že jsi byl někde na pařbě a trochu se ztřískal. Chápal bych to, v naší branži je potřeba si občas dát trochu pauzu, oddychnout si a vypnout." Pokrčil rameny, včera večer mu na tom nic divného nepřišlo.

,,Áha..." hlesl JR a pokusil se to nějakým způsobem vstřebat. Takže ležel před vchodem do jejich doupěte a spal. Tedy pravděpodobně spal. Měl ještě další otázku, která pro něj byla důležitá. ,,To tys mě převlékl do tohohle?" poukázal na své pyžamo. Nevadilo mu to, pouze to pro něj byl nezvyk.

T.O.P zavrtěl hlavou. ,,To Taeyang předtím, než večer zmizel. Ani nevím, kam jel, ale říkal něco o Tokyu, takže pravděpodobně Japonsko. Já to od tebe nechtěl schytat." Tato poznámka mu přišla vtipná, proto se na Jonghyuna ušklíbl.

,,Díky. Zabiju ho, až se vrátí." S tím se JR zvedl, vzal prázdný hrneček a ohryzek od jablka a energickým krokem se rozešel směr kuchyně. V polovině cesty se však zastavil a na patě udělal hezkou otočku. ,,Komu vděčím za snídani? Sušenky si můžeš vzít ty, Baekho!"

,,To už byla moje práce," přiznal se bez mučení modrovlásek. Když měl dobrou náladu, rád ji zlepšoval po ránu i ostatním. Nelíbilo se mu, když mezi nimi panovalo zlo. ,,Snad jsem ti to kafe neosladil moc. Chutnalo alespoň?"

LeaderKde žijí příběhy. Začni objevovat