Leader

The War Has Started

Asi největší problém dnešního dne spočíval v tom, že Kim nehlídal své hodinky, kam mu chodily zprávy, hovory a nové mise. Jednoduše počítal s tím, že dnes nemusí nic řešit. Když by však věděl, o co přišel, nejspíš by silně litoval toho, že ten den pil. Mohl totiž být někde úplně jinde...

Dalšího dne

Jonghyun se probudil z noční můry. S křikem se chytil za hrdlo a vyhoupl se do sedu. Do očí mu ihned popadaly pramínky vlasů zvlhlé potem. Zrychleně a přerývavě dýchal, po lících se mu skutálelo několik vystrašených slz. Něco se stalo. Sen, spíše noční můra, ve které přišel o krk, se mu snažila něco naznačit.

Shodil nohy z postele a váhavě se na ně postavil. Nebyl si jistý, jestli se vůbec udrží ve stabilní poloze. Jistý si ale byl jedním - musel se napít a najít své hodinky. Jestli tak neučiní hned teď, bude to vážně velký průšvih. Pak by si totiž na zlý sen nemusel ani vzpomenout.

Nějakým způsobem se dopotácel do kuchyně, kde se mu podařilo nerozbít žádnou skleničku a v klidu se napít. Až díky tomu se zhluboka nadechl, vydechl a rozjasnil svou mysl. Byl to jen sen, nebylo to skutečné. Takže stačilo jen donutit se dýchat a všechno bude v pořádku.

Brzy již na pevných nohách kráčel zpět do svého pokoje, kde na stole ležely hodinky. Zamkl za sebou, aby jej náhodou někdo nerušil, přestože byly čtyři ráno. Jeden nikdy nevěděl, kdy Jjanggu začne vyvádět. Hodinky si nasadil na ruku a s nedočkavostí vyhodil do vzduchu hologram.

Šokem vytřeštil oči, když spatřil desítky zpráv. Nebyl aktivní jen... jak dlouho vlastně? Sám netušil, kdy hodinky kontroloval naposledy. Možná před dvěma dny? Nebo už to byl týden? To by pak vysvětlovalo, proč toho je tolik. Nicméně všem, hlavně Renovi, přeci říkal, že bude na tréninku. Vlastně vůbec nečekal, že by jej někdo sháněl. Šeredně se spletl.

Očima zběžně prolétl autory zpráv. Několik z nich bylo od G-Dragona, na ty vůbec nekoukal. Spíš jej překvapily dvě zprávy od Rena a mnoho zpráv od Taemina. Uvědomoval si, že se něco stalo. S polknutím otevřel první zprávu od Rena, byla stará týden. Takže vážně na hodinky nekoukal dlouho.

Drahý Jonghyune.
Je to dlouhý čas, co jsme se neviděli. Navíc ani nejsi schopný se ozvat, z toho důvodu píšu já tobě. Pověz mi, jak to vypadá s tvým tréninkem?  HOT7 se skupinou SEVENTEEN na nás podnikli první útok, který jsme úspěšně odrazili. Tedy pokud se špionáž jejich tří členů dá považovat za útok.
Nicméně tím nechci říct, že tu nejsi potřebný, ale... rád bych, kdyby ses brzy vrátil. Já osobně mám teď v plánu mnoho koncertů, takže bych potřeboval nějakého bodyguarda, když Taemin rozkazuje nad vrahy a brání sídlo.
Snad mi brzy odepíšeš.
S láskou,
tvůj Ren

Jonghyun zamrkal, z posledních slov mu trochu zčervenaly tváře. Zavrtěl však hlavou, na nic takového nesměl myslet. Takže první útok, jo? Bylo mu jasné, že když jeho a Rena Baekho dotáhl na sledování té televizní show, tak v ten moment byla vyhlášena válka. Překvapilo jej, že se do toho druhá strana angažuje natolik. Že by konečně získali schopného vůdce, který usiloval o kompletní vládu, takže chtěl svrhnout Rena?

To bylo nejpravděpodobnější. Věděl, že Ren s Taeminem mají pod palcem mnohem více skupin vrahů, než se kterými byli ve fyzickém kontaktu. Odhadoval, že celkem žoldnéřů mohlo být něco kolem sto padesáti až dvou set, tři čtvrtiny však poslouchaly Rena. Hyun holt taky občas hrabal někam, kam správně neměl.

Rozklikl druhou Renovu zprávu. Ta byla stará pouze tři dny, takže patřila k těm novějším. Trochu litoval toho, že mu na tu předchozí nestihl odepsat.

Zdravím tě, Hyune.
Začínáme mít problém, protože nás je málo a už dnes nad námi měli HOT17 (zkratka pro obě skupiny) převahu. Byl jsem s Taeminem zrovna pryč, když se to stalo. HOT17 nás napadli a jelikož byla většina vrahů ze sídla pryč, vcelku ho poničili a dokonce dva z našich členů, které přemohli, odvedli pryč (Key, Seungri).
S tím se pojí také smutná zpráva. Minhyun při obraně padl, našli jsme ho ležet mrtvého na schodech s varováním. Zdá se, že Leaderem druhé skupiny je nějaký Jeonghan - vůbec ho neznám. Bylo by skvělé, kdyby ses mohl okamžitě vrátit a popřípadě nám získat nějaké informace. G-Dragon už ti o tom také hodně psal, tedy co mi řekl Taemin.
Vrať se, potřebujeme tě. Hlavně já.
Ren

Na tuto zprávu Jonghyun zíral neuvěřitelně dlouho. Stále dokola si četl větu: Minhyun při obraně padl, našli jsme ho ležet mrtvého na schodech s varováním. 

Minhyun je pryč. Jak to mohl dovolit? Do očí se mu tlačily slzy. Minhyun byl takové nevinné stvoření, přestože se při boji z něj dokázal stát ďábel. Nebyl ale zlý ani nic takového. Nezasloužil si to. Musel se smířit s tím, že už nikdy nedostane tak dobré kafe, jako uměl Minhyun.

Jestliže seriózně útočili už před třemi dny... tak se muselo stát něco vážného, když mu místo Rena psal Taemin. Stalo se snad Renovi něco...? Srdce mu vynechalo několik úderů. Ne! Ren je dost silný. Jistě je v pořádku. Nic se mu nestalo. Třeba si jen zničil své hodinky, nebo tak nějak...

Ihned otevřel další zprávu, první od Taemina. V ní stálo:

Jonghyuna, kde, sakra, vězíš? Ren ti psal, že tě potřebujeme, ale tys mu ani neodepsal. Co se s tebou děje? Jsi v pořádku?
Jestli tohle čteš, tak si okamžitě zabal kufry a vrať se. Je jedno, jak na tom jsi s tréninkem, my tě tu potřebujeme. Ren tě potřebuje. Zkolaboval na koncertě, je v nemocnici, a já nezvládám hlídat jeho a zároveň odolávat každodenním útokům od HOT17. Musím svého bratra chránit, Jonghyune.
Vrať se. Jakožto Leader ti přikazuji, aby ses okamžitě navrátil.

Zkolaboval. Ren zkolaboval.

Jonghyun kvůli tomu málem hodinky sundal a práskl s nimi někam do rohu. Chtělo se mu křičet. Proč je tak neskutečně hloupý? Jak mohl přerušit svou povinnost chránit svého Leadera a dovolit, aby se něco takového stalo?! Byl neuvěřitelně naštvaný sám na sebe. Musel Rena tak moc zklamat.

Věděl, že poslední zpráva bude podobného rázu. G-Dragonovy zprávy byly jistě totéž. Ať mu psal ještě kdokoliv další, neodpoví nikomu. Nechal hologram zmizet, hodinky položil na stůl a vytáhl zpod postele svou velkou tašku, ve které si nesl nějaké oblečení a základní věci. Ze skříně dovnitř naházel všechno, co tam měl. To samé platilo pro věci, které mu patřily a nacházely se v pokoji.

Jakmile s tímto skončil, vzal na stole papír a tužku a napsal Minhovi vzkaz. Nechtěl jej budit, měl stále nejspíš ještě kocovinu. Jonghyun taky, ale jelikož se dokázal skvěle ovládat, nijak mu to v žádném konání nevadilo. Navíc díky šoku velice vystřízlivěl. Pak odemkl dveře, aby se ráno Minho do pokoje dostal.

To bylo vše. Otevřel okno, do chladné, temné noci vyhodil svou tašku a vyskočil ven. Chvilku váhal, jestli neměl Minha probudit, aby šel s ním, ale nakonec nad svou hloupostí zavrtěl hlavou. Nesmí ztrácet čas. Ren mu umírá.

Ahojaaa.
První z deseti závěrečných dílů je tady. Trochu kratší, ale nebojte se, budou i delší díly. Délka kapitol teď bude různá, protože mám naplánovaných přesně deset kapitol (včetně této) do konce celé povídky. Ke čtení si připravte kapesníky. Nebude to zrovna nejšťastnější konec.