Můj Milý Únosce ✔ [Od 1.7. začne probíhat oprava]

IX. Rodiče?!

Rodiče?!

Ráno mě probudil polibek od Dena. Otevřu oči a on se na mě usmívá: ,,Dobré ráno, Any. Tak co. Vyrazíme do města pro dárek?"

Usmála jsem se a přikývla.
Den vstal: ,,Mimochodem. Chci aby sis koupila i něco pro sebe."

Zvedla jsem obočí a vstala: ,,Proč pro mě?"
Den ke mně přistoupil: ,,Protože tě moc miluju."
Začervenala jsem se. Den se uchechtl a začal se oblékat.

Já se s ním fakt milovala. A teď s ním chodím. Konečně je můj život lepší.

Já si oblékla červené šaty, těsnější v pasu a dlouhé po kolena. Vylezli jsme z ložnice a na gauči seděl zase Nail: ,,Vy někam jedete?"
Den přikývl.
Nail si stoupl a přišel k nám: ,,Dobře. Ale vemte s sebou Andyho. Já na něj mít čas nebudu. A navíc. Dneska budu mít důležitý obchodování."

Den se na mě podíval a já přikývla: ,,To nedělá problém. Jen... Má nějaký společenský oblečení?"

Andy k nám najednou přiběhl z chodby: ,,Jó mám."
Měl na sobě oblečenou bílou košili a černé ryfle.
Usmála jsem se a pohladila ho po jeho špinavě blond vlasech.
Den si ještě nasadil kravatu a oblékl si sako. Spolu s Andym jsme sešli po schodech ven. Tam už na nás čekalo černé Alfa Romeo. Nasedli jsme a Den nastartoval. Vyjeli jsme do Londýna.

Podívala jsem se na Denyho: ,,Do jakého obchodu jedeme?"
Den se usmál: ,,Do Oxford street."
Vykulila jsem na něj oči: ,,Ale... Tam jsou hrozně drahé věci."

Den přikývl a přejel mi rukou po stehně: ,,Já vím, ale my si to můžeme dovolit."

Andy se znechutil: ,,Fůj! Vy spolu chodíte?"
Den se začal smát: ,,Andy! Jó... Chodíme spolu, že Any?"

Já s úsměvem přikývla a chytila ho za ruku, která mě předtím pohladila.
Zaparkovali jsme na nějakém místě a došli všichni na Oxford street. Vešli jsme do obchodu se šperky. Vybírali jsme něco pro Nell. Nakonec jsem jí koupila zlatý řetízek s klíčkem. Den se rozhlížel a koupil ještě jeden. Ten byl se srdíčkem a nápisem "You're my love".

Byl drahý. Když ho koupil, přišel ke mně a nasadil mi ho na krk.
,,Dene. Je nádherný. Děkuji moc." poděkovala jsem mu a políbila jsem ho. Řetízek pro Nell jsme dali do malinké dárkové taštičky.
Hned vedle byl obchod se sladkostmi a tak jsme něco ještě koupili Andymu.

Vrátili jsme se k autu a už jsme mířili k Nell domů. Před jejíma dveřma jsem se zarazila. Když s Denem chodím, nechci, aby mi ho Nell přebrala.
Zaklepala jsem. Nell otevřela a objala mě: ,,Tak jste tady!"

Dělá si ze mě srandu? Ty těsné černé šaty pod zadek si určitě vzala jen kvůli tomu, že si mám přivést kluka.

Náhle nás přišla přivítat i máma: ,,Ó..! Ahoj Any."
,,Mami...?" zeptala jsem se sama sebe a objala matku.