~SMS~ (probíhá korekce)

~28~

„Byl jsem to já." řekl Luke.
„Cože?" nechápal jsem.
„To mě viděla s tou holkou. Viděla mě zezadu takže nemohla vědět, že to jsem já." vysvětlil mi Luke.
„Ty jsi kokot." řekl jsem a vyšel z pokoje. Nezapomněl jsem bouchnout dveřmi. Zaťukal jsem na dveře od Niny a čekal až otevře. Normálně bych tam vešel, ale když vím, že tam je Nina a Beau sami, tak to raději nebudu riskovat. Po asi dvou minutách se dveře otevřely a v nich stála Nina.
„Nebyl jsem to já." řekl jsem rovnou. Ona zvedla obočí a dále se na mě dívala.
„Já s nikým nespal." vysvětlil jsem.
„A kdo to teda byl?" zeptala se.
„Luke." odpověděl jsem jednoduše.
„Děláš si prdel?!" řekla a pustila mě dovnitř.
„Asi bych se ti měla omluvit." řekla a já přikývl.
„Jaii promiň, že jsem ti nevěřila." omluvila se a čekala na mou reakci.
„Omluva přijata." zasmál jsem se a ona mě objala. „Měl by jsi to říct Jessice." ozval se Beau.
„Jo jasně, jdu na to." šel jsem ke dveřím a než jsem odešel jsem dodal. „Nezlobte tady." zasmál jsem se a šel ke schodům, které vedly na střechu hotelu. Když jsme byl nahoře sedl jsem si na nějakou věc a vytáhl mobil. Vytočil jsem její číslo, ale ona to tipla. Zkoušel jsem to znovu a znovu. Asi stokrát ale nic.

YOU: Zvedni to!

JESS: Nikdy.

YOU: Chci ti to jen vysvětlit.

JESS: Tady už není co vysvětlovat.

JESS: My dva jsme skončili.

YOU: Jess. Ne
YOU: Jessico!
YOU: Kurva.
YOU: Prosím.
YOU: Chci aby to bylo tak jak předtím
YOU: Prosím.
YOU: Nechci ti napsat jak to bylo. Chci ti to říct.
YOU: Jess, prosím.
YOU: Vím, že tady jsi.
YOU: Já se tě nevzdám.
YOU: Jessico sakra.
YOU: Prosím.
YOU: Nechci o tebe přijít.
YOU: Nechci o tebe přijít kvůli věci, kterou jsem neudělal.

~JESSICA~

JAI: Nechci o tebe přijít.
JAI: Nechci o tebe přijít kvůli věci, kterou jsem neudělal.

Kurva. Brečela jsem. Poslední dny jsem pořád jen brečela. Nemám na to. Chci skončit. Skončit se vším. Šla jsem si vytáhnout z mrazáku nanuk. Když jsem ho snědla, tak jsem vyšla s mobilem na zahradu. Lehla jsem si do houpací sítě a pustila si uklidňující písničky. Zavřela jsem oči a snažila jsem se na nic nemyslet, ale marně. Pořád jsem myslela na Jaie. Měla bych mu zavolat. Ne neměla. Měla. Neměla. Vážně jsem se dohadovala sama se sebou? Jsem blázen. Nezvládla jsem to. Šáhla jsem po mobilu a zavolala Nině. Hned to zvedla.
„Jessico co jsi to udělala?!" vykřikla hned.
„Já?!" řekla jsem šokovaně.
„Jo ty. On je kvůli tebe zničený. Už podruhé během pár dnů." pořád křičela.
„Já jsem ta špatná, ale že on se s ní vyspal to je všem jedno." taky jsem vykřikla.
„Do prdele Jessico on to nebyl!" křičela ještě víc.
„A kdo to-" skočila mi do řeči.
„Luke!" odpověděla na mou nevyslovenou otázku.
„Ne," udělala jsem pauzu, „to není pravda. Nespletla jsem si ho. Vím jak Jai vypadá." měla jsem co dělat abych se nerozbrečela. Zase.
„Je to pravda." po tomhle to tipla a já jen hleděla do nebe. Já nepoznala Jaie. Dobře byl zezadu, ale i tak. Já nepoznala někoho na kom mi tak moc záveží. To se mi snažil vysvětlit. Najela jsem na twitter a napsala nový tweet. Is it too late now to say sorry? Zvedla jsem se ze sítě a šla dovnitř. Vešla jsem do koupelny a namalovala se. Trochu jsem se nějak upravila a vyšla před dům a v ruce držela klíč od mého auta. Odemkla jsem a nasedla dovnitř. Vytáhla jsem si mobil a vyfotila si auto na snapchat. Přidala jsem k tomu popisek a odeslala. Klíč jsem zastrčila do zapalování a vyjela z domu. Řidičák jsem si udělala nedávno, takže je to v poho. Přijela jsem do nejbližšího starbucks a vešla dovnitř. Šla jsem k pokladně, u které stála holka v mém věku.
„Ehm. Jen jsem se chtěla zeptat jestli nehledáte někoho na výpomoc." promluvila jsem na ni.
„Jo pojď za mnou." řekla a já ji následovala. Došly jsme dozadu a ona zaťukala na dveře. Ozvalo se dále tak dveře otevřela a vešla dovnitř.
„Dobrý den. Jedna holka se ptá jestli nehledáte někoho na výpomoc." řekla a já čekala pořád před dveřmi.
„Máš jít dovnitř." usmála se a potom odešla. Vešla jsem dovnitř a uviděla postaršího pána.
„Dobrý den." pozdravila jsem ho.
„Posaďte se slečno." posadila jsem se a pořád mlčela.
„Takže chcete tady pracovat?" zeptal se a já přikývla.
„Řekněte mi něco o sobě." opřel se o křeslo a podíval se na mě.
„Jmenuju se Jessica Stewart. Je mi 17. Jsem ve třetím ročníku na střední škole. Co dál byste chtěl vědět?" zeptala jsem se.
„Už ani nic. Kdy chcete začít?" zeptal se a já se usmála.
„Mně je to jedno." řekla jsem.
„Takže zítra?" zeptal se a já přikývla.
„Buďte tady v sedm a Vanessa vás zaučí." dal mi informace a já s úsměvem odešla. Nasedla jsem do svého auta a vyjela domů. Potřebovala jsem práci, protože na konci prázdnin chci letět do New Yorku. Byl to můj sen se tam podívat. Dojela jsem domů a rozhodla se, že natočím další cover. Všechny věci jsem přichystala a zapnula kameru. Spustila jsem hudbu a začala zpívat písničku A thousand years.

I have died everyday waiting for you.
Darling don't be afraid.
I have loved you for a thousand years.
I'll love you for a thousand more.

Dozpívala jsem, upravila a dala na yt. Sdílela jsem to na twitteru. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mě tolik lidí už sleduje. Na yt mám přes 10 000 odběratelů. Nechápu jak. Projížděla jsem twitter a ukázal se mi tweet od Jaie I miss u baby. Napsala jsem taky nový tweet I miss u too and I'm so sorry.