Zakletá Duše

Je to za námi

Dracův pohled
Bylo pozdě. Kolem těla se nám ovinuly rostliny, jako chapadla velké zelené obludy. Ďáblovo osidlo. Na tohle malá obranná kouzla nestačí. Hermiona jako jediná nezpanikařila. Potichu vykouzlila své proslulé modré ohně a v tu ránu z rostlin zbyl jen prach.
,,Pojďte, ať už jsme pryč... " zavelel vyděšený Ron.

...........................................................

,,Šachy? To tu vážně máme hrát šachy?! " zeptal se ironicky Potter.
,,Jo.Asi jo. To je, pokud se nemýlím, tvoje parketa Wesleyi. " odpověděl jsem mu nevrle. A měl jsem pravdu. Hned nás rozestavěl a začal partii.
,,Dáma na E7!" zavelel a Hermiona se posunula. Smetla věž a tím uvolnila místo pro koně, na kterém seděl Ron. Ten odvedl pozornost pěšce, a tak mohl Střelec, tedy já, rozdrtit protihráčovu dámu.
,,Harry! Věž na B3!" Potter se s věží posunul a odhalil krále. Ovšem zapomněli jsme, že jim zbývají ještě věž a pešec. ,, Tenhle plán se vám nebude líbit, ale... Nechám se rozbít a ty Hermiono jim dáš Mat. Jiná možnost není. " Prohlásil a já zaváhal. Co když se mu něco stane? Jako fajn,o jednoho Wesleyho míň, ale není přece zas tak... Hroznej. Nikdy bych nečekal, že něco takového řeknu. ,, Dobře. " řekla Hermiona jako by podepisovala Ronovi parte.
Ron přesunul svou figurku přesně před krále. Ten neváhal a rozmlátil koně na padrť. Ron schytal jeden zásah a padl k zemi. ,, Ehmm... Asi tu zůstanu. Někdo by tu měl počkat s Ronem a kdybyste se nevraceli... "
,, Tak přijdeš pro Brumbála. " dodala Hermiona a s Potterem odešli pryč.

...........................................................

Přišlo mi to jako celá věčnost. Ron vedle mě stále nereagoval a já jen pravidelně kontroloval, jestli dýchá. Z nudy jsem si vykouzlil malého kanárka a sledoval jak létal nad šachovnicí. Jedno z mých oblíbených kouzel. Naučila mě ho teta Bellatrix. Sice je to smrtijedka, ale umí být milá. Vzala mě jednou na nějaký kopec, sedli jsme si pod vrbu a ona mi vykouzlila nádherného žlutého kanárka. Pak mi půjčila svou hůlku abych to mohl zkusit. Rodiče mi zakazovali pokoušet se kouzlit, než nastoupím do školy, proto je tenhle okamžik pro mě tak důležitý. Vzal jsem její hůlku opatrně do ruky, jako by to byl klenot a zopakoval kouzelnou formuli. Kouzlo se mi ale nepovedlo, a tak mi z hůlky vyletělo pouze žluté peříčko. Doteď ho mám doma uložené ve skříňce.

Najednou ke mně přiběhl Neville a za ním Profesor Snape, Mcgonagallová a samotný Brumbál. Poslali mě nahoru aRona odnesli na ošetřovnu.
,, Neville! Tys přišel pro učitele,já... Díky " nevěděl jsem co mám říct, tak jsem jen poděkoval a šel zburcovat Zmijozelskou kolej.

Bál jsem se. Nechápu proč, ale bál jsem se o Hermionu. Proč se bojím o nějakou mudlovskou šmejdku? Ne, nebudu jí říkat mudlovská šmejdka. Prostě jen Hermiona.

.............................................................

Dnes byl poslední den školy. Konečně budu moc jet domů. Ale to mě tolik nezajímalo jako to, jestli se Hermiona vrátila. Byla mojí nejlepší kamarádkou a měl jsem o ni strach.
,,Ty jsi taaak odvážný, Draco. Zůstal jsi tam s těma tupcema z Nebelvíru a všechny je zachránil! Jsi hrdina! " lísala se ke mně Pansy Parkinsonová. Pořád mě sledovala, ať jsem byl kde jsem byl. Ta holka do mě byla snad zabouchlá. Dál vypravovala moje
,, Hrdinské činy " když do velké síně vstoupila Hermiona.
,, Hermiono! " vykřikl jsem. ,,Jsi v pořádku?! Jsem tak rád, že tě vidím! " Už tak se na nás dívala celá síň, ale mně to bylo jedno a radostí jsem Hermionu objal. Pansy mě probodla pohledem, cítil jsem to v zádech. ,, Jsem v po - pořádku. " vykoktala překvapeně Hermiona.

,,Klid prosím! Určitě už jste slyšeli tu fámu, že se na našem hradě vyskytoval lord Voldemort. Bohužel vám musím oznámit, že to není fáma.
Naštěstí se mu skupina velmi odvážných studentů postavila a zbavila ho veškeré moci. Chtěl bych teď těmto lidem velmi poděkovat a náležitě je odměnit. Jmenovitě slečnu Grangerovou a pány Malfoye, Pottera, Weasleyho a Longbottoma. Slečně Grangerové uděluji 50 bodů za zachování chladné mysli a výjimečných znalostí a k tomu knihu Ghúlové, Skřítci a jiné domácí obludky. Panu Malfoyovi uděluji 50 bodů za pomoc v nouzi a tuto vycpanou karkulinku. Panu Weasleyimu uděluji 50 bodů za nejlepší šachovou partii, kterou jsem kdy viděl a k tomu tento na míru ušitý, zbrusu nový hábit. Panu Potterovi uděluji 100 bodů za nejzávažnější čin studenta prvního ročníku, co jsem kdy zažil a k tomu tento letaxový prášek. A nakonec uděluji 150 bodů panu Longbottomovi, za neočekávané přivolání pomoci a nasazení vlastního života u... Chloupka a k tomu mu dám knihu ,, Jednoduchá kouzla snadno a rychle. " skončil svou řeč Brumbál. Neměl jsem slov.