Na začátek pár slov ode mě (autorky). První kapitola byla taková divná, rejpali tam do sebe, ale co se škádlívá to se rádo mívá. Snad už to bude jen lepší a lepší. Budu se snažit. :-)
*Cink*
Ráno o půl 6 budíček zacinkáním messengeru - to "potěší".
Koukla jsem do mobilu - byla to zpráva od Vadima. Usmála jsem se a zprávu si přečetla.
Vadim: To už sis se mnou nechtěla včera psát, že si tak najednou zmizela?
Jinak přeji krásné ráno, princezno :-)
Já: Dobré ráno. Šly jsme s kamarádkou ke koním. A princeznu si nech pro někoho jinýho.
Vadim: Ach ták, na koně povídáš, jo? :-P A nebuď mrzutá hned poránu, nesluší ti to. :-)
Já: Ano, na koně. A jak víš, že jsem mrzutá, když mě nevidíš?
Vadim: Poznám to podle tvýho stylu psaní.
Já: Aha, takže až budu naštvaná, tak to podle stylu mýho psaní poznáš taky?
Vadim: Ano.
Já: Ne, nepoznáš.
Vadim: Proč bych neměl?
Já: Protože teď zrovna naštvaná jsem, a to takovým způsobem, že nemám chuť si s tebou psát, protože si mě vzbudil o hodinu dřív, než normálně vstávám a ještě mě nazýváš princeznou, když mě vůbec neznáš a ještě k tomu všemu si fake. Mám dost :-)
Vadim: Já bych tě z tý naštvanosti vyléčil, zlato :-*
Já: Jinak v pořádku? :-D
Vadim: Vidíš, jak jsem tě vyléčil?
Já: Ne ty, tvoje naivita. :-)
Vadim: To je jedno, patří to ke mě.
Vadim: Mimochodem - brunetky se jménem Tereza mě vždycky přitahovaly. :3
Já: Oo, vážně? U mě ti to asi neprojde, protože s ''fejkama'' nechodím. :-) Ale snaha se cení.
Vadim: Kdo říkal, že s tebou chci hned chodit? :-) Jen jsem napsal, že mě brunety přitahují, nic víc, tak si to hnedka nepřekrucuj. Ale mohli bychom někdy zajít ven, třeba do kina? :-)
Já: Až mi dokážeš, že si to vážně ty ''Vaďáku'', tak nebudu mít nic proti.
Vadim: Vadim poslal(a) fotku.
Já: Fotka pěkná, ale mohl si jí někde stáhnout. Máš snapchat?
Vadim: v.tkacenko
Já: Ok, já si tě přidám, pokud mi to během dneška nepotvrdíš, půjdeš na černou listinu fake profilů. :-*
Vadim: Slečna drsná, to mám rád :-*
v.tkacenko added you!
Vykulila jsem oči, spadla mi čelist. Vadim to přijal během pěti minut. Koukla jsem na jeho fotky co měl na My Story. Měl tam hodně fotek z natáčení. Pak mi od něho přišla fotka.
Neuvěřitelný.! Byl v posteli, úsměv měl od ucha k uchu a popisek Už mi věříš, Teri?
Z toho se jen tak nevzpamatuju. Udělala jsem ze sebe totální blbku a nevěřila mu.
Mobil jsem položila na peřinu, aby na fotce nebylo nic vidět, zmáčkla jsem spoušt a k fotce napsala Ano,věřím, promiň.:-(
Okamžitě mi od něho přišel další snap Odpuštěno. A vyfoť se, prosím :-)
Moc se mi do toho nechtělo, ale prohrábla jsem si vlasy a vyfotila se Stačí? :-)
Neuvěřitelně rychle odpovídal Jsi překrásná :-*
Lehce jsem se pousmála. Nemohla jsem tomu uvěřit. Byl to doopravdy on.
Teri, dýchej! opakovala jsem si dokola. V tom mi přišla zpráva do messengeru - od Vadima.
Vadim: Jsi vážně nádherná :-) Kdy teda zajdeme ven? :-)
Já: Děkuji :-) Nevím, teď jsem hodně u koní a nějak nemám čas na nic ostatního poslední dobou a ještě jednou se moc omlouvám, že jsem na tebe byla hnusná :-( Mrzí mě to.
Vadim: Tak si na mě ten čas koukej udělat :-) prosím. A už se neomlouvej. Co bylo, to bylo.
