dangsin-i sangcheoleul juji masibsio[dokončeno]

8.kapitola: Odsouhlasení

8.kapitola:Odsouhlasení

„Notak jako fajn."zamumlal jsem si pod nos a lehounce zaklepalna dveře.

„Jekkie!Volal ti nějáký ten Arthur. Jedná se o tebe a o modeling. Vy jstesi něco domluvili?"mluvil jsem přes dveře. Po chvíli Jekkie vylezla z pokoje ve svémoblečení. Ale tričko měla obráceně a bylo Zelovo.

„Cožeo modeling? Ale já jsem mu nic neříkala."řekla zmateně a vzala si ode mě mobil. Jenom jsem pokrčil ramenya odkráčel jsem si dolu.

„Coti řekla?"zeptal se mě Dae a věnoval se svému mobilu.

„Nic.Jenom řekla že takovýho nikomu nic neříkala."vzal jsem si svůj laptop na klín a začal jsem prohrabávat fotky.

„Kluci!"křičela Jekkie a přitáhla Zela do obýváku. Zelo se posadil dokřesla a vzal si na klín Jekkie. Položil sjem laptop zpět nastolek a pohodlně jsem si sedl do tureckého sedu.

„Volal mi Arthur, koukal se s přítel na fotky z mojí oslavy. A ten jehopřítel říkal že bych byla dobrá modelka. A teď je rozhodujícíotázka jestli to mám vzít nebo ne. Jednalo by se asi o tři měsícev zahraničí nebo někde po Korei. Co by jste mi na tohle řekli?"řekla radostně a my jsme na jí vyjeveně koukali.

„Hele.Jako táta bych ti to schávlil. Ale jako leader, ti říkám že musíš myslet na maknaeho. Nedalo by se to tu sním vydržet."promluvil Guk jako první.

„Já mám jako máma stejný názor jako taťka. Ale jako HimChanovi se mito vůbec nelíbí."složil jsem ruce na hrudi.

„A teď druhá rozhodující věc. Vy by jste mohli jet semnou!"radovala se ještě víc. To jsem si všichni pootevřeli hubu.

„No?Jak to mění situaci pro taťku s mamkou a pro leadera s HimChanem?"zeptala se nás Jekkie.

„Noto na situaci pro leadera to vůbec nemění."řekl Guk a šťouchl do mě loktem.

„ProChana to situaci mění!"vykouzlil jsem na tváři úsměv a tím jsem rozzářil Jekkie.

„Miláčku.Řekni mi na to něco.."kňourala Jekkie a obejmula maknaeho kolem krku.

„Jekkieněco."řekl Zelo. S Gukem jsme se začali tlemit jako telala a Dae se dusilsmíchy. Teď jsem si všiml že má Jae sluchátka v uších a nevnáokolí.

„Jekkiupřímně, měl bych radost kdybys byla modelkou. Ale raději bychtě viděl s náma na turné. A byla by jsi nám na blízku."řekl Zelo a pohladil Jekkie po paži.

„Alenoták Zelo. Nebyla bych vám tu na obtíž."řekla Jekkie, zvedla se, ale Zelo si jí schodil na klín.

„Tohlejsi nám řekla, naposledy. My dva se známe od mala. Jsi členemnaší skupiny i rodini. Kdyby jsi nám byla na obtíž tak by jsmesi tě přece nenastěhovali do domu, ne?"řekl jí rázně. Koukal jsem na ně vyjukaně. Raději jsem sezvedl a šel do kuchyně. Začal jsem vyndavat nějáké věci naoběd. Ale pár věcí chybí. Super. Asi vezmu Jekkie do sámošky.Prošel sjem přes oývák rovnou ke schodům a vyběhl jsem je dopatra. V pokoji jsem si vzal peněženku s mobilem. Oblíkl jsem simikinu. Na hlavu jsem si nasadil kšiltovku, ještě jsem vzal zJekkieina pokoje kabátek a seběhl jsem dolu.

„Jekkie.Jdeme do sámošky." oznámil jsem jí s úsměvem a zamával s jejím kabátek. Přikývla,zvedla se a šla ke mně. Pomohl jsem jí do kabátu a šli jsmepomalu do sámošky. Uprostřed nakupování jsem nás zastavil usladkostí.

„Taka teď mi řekni co tě žere? Celu dobu jsi zaražená jako Gukoviprdy."řekl jsem aby se usmála, ale ona nic, žádný náznak úsměvu.