Nothing Like Us

Chapter 15

Nevím, jak dlouho jsme se líbili, ale asi dost, protože jsem se začala klepat zimou. Výborný nápad si vylézt v noci jen tak v tílku.

,,Úplně se klepeš. Půjdeme zpátky," navrhl Luke, ale já nad jeho nápadem jenom zakroutila hlavou. Nechtěla jsem, tahle chvíle byla tak dokonalá.

,,Přece nechceš zmrznout," namítl znovu. Zase jsem jenom pokroutila hlavou.

,,No, tak dobře," vzdal se a vtiskl mě do svého objetí. Zase to dlouhé době jsem cítila ten pocit bezpečí. Zhluboka jsem se nadechla, abych cítila jeho vůni a na tváři se mi z nenadání objevil pořádný pravý úsměv.

,,Ale už vážně musíme jít. Zítra máme koncert a já i ty tam musíme být," zašeptal mi do ucha. Při pocítění jeho teplého dechu na mém ucho jsem sebou trochu trhla.

,,Jasně, pojďme," vydechla jsem a nechtěně jsem se od něj odtáhla a vyšla zpátky směrem k pokoji.

,,Počkej na mě," zvolal a zasmál se. Rychle mě doběhl a propletl naše prsty a my ruku v ruce pomalu kráčeli zpátky do postelí.

U svého pokoje jsem se zastavila a čekala než mi Luke pustí ruku. Tomu se očividně nechtělo, a proto jsme tam jen tak stáli a dívali se jeden druhému do očí.

,,Tak zítra," promluvila jsem tišším hlasem.

,,Zítra," souhlasil a konečně mi pustil ruku, teda ne že bych si předtím stěžovala.

Jenom jsem kývla a otevřela dveře. Ještě předtím než jsem stihla dovnitř vejít, mě chytil za rameno, otočil si mě k sobě a zase mě políbil.

,,Dobrou noc," vdechl mi do tváře a odešel. Já ještě asi dvě minuty jsem stála na tom samém místě než jsem se konečně vzpamatovala.

Zase jsem vlezla do postele a zavřela oči. V hlavě se mi pořád přemítalo to, co se stalo na střeše a před dveřmi. Navzdory tomu se mi podařilo usnout lépe než za poslední dny.

Ráno jsem se vzbudila dřív než Kate, a proto jsem se rozhodla, že si dám krátkou ranní sprchu. Když jsem vylezla, upravila jsem se, vyčistila si zuby a šla se obléknout. Během čekání na Kate, než se vzbudí, jsem si začala splétat cop a přitom jsem si zpívala písničky, jejichž názvy jsem ani neznala, ale nějak se mi dostaly do hlavy.

Torn in two
And I know I shouldn't tell you
But I just can't stop thinking of you
Wherever you are, you
Wherever you are
Every night I almost call you
Just to say it always will be you
Wherever you are

,,Můžu tě ujistit, že Luke je na pokoji," začala se smát Kate, když jsem skončila.

,,Ty jseš hrozná," taky jsem se zasmála a praštila jí polštářem, který ležel vedle, do obličeje.

,,Taky ty takhle, jo?" zaculila se a taky jeden popadla. V tom okamžiku jsem vyběhla ke dveřím, abych byla co nejdál od ní. Najednou ale někdo zaklepal, a tak jsem otevřela. Stál tam Luke i s kluky. Než jsem se stihla zeptat, co chtějí, udeřila mě Kate polštářem do zad.

,,Kate!" zaječela jsem, ale musela jsem se tomu zasmát.

Kluci se na nás nejdřív nechápavě koukali, ale když uviděli v mé ruce taky polštář, pochopili. Zatímco já, když jsem spatřila jeho oči namířené právě na něj, upustila jsem ho a kopla ho dál ode mě. Nad tím se všichni zasmáli.

Nakonec konečně promluvil Mike: ,,Jdem už na tu snídani?"

———————

Zdravím se - tentokrát po docela krátké době - s novým dílem. :)

Doufám, že se vám líbil, i když byl trochu kratší.

ily ♥