Resort Grand Tropical ‎| ONC2024 ✓

18. Chobotnice

"Všechno v pořádku?" zeptá se Jeremy, který si můj zaskočený výraz nejspíš vysvětlil po svém. Což chápu. Když se na vás někdo dívá s pootevřenou pusou, nadzvednutým obočím a v očích má odlesky hrůzné paniky, asi vás jako první nenapadne, že si ten dotyčný právě uvědomil svou zamilovanost. 

Údajnou zamilovanost. Abychom byli přesní. Zatím nemám dostatek důkazů. Jako třeba... co když zjistím, že si dává do misky nejdřív mléko a až potom cereálie? Nebo podtrhává v knihách z knihovny? Budu k němu chovat stejné city i navzdory takovým prohřeškům? Protože pravou lásku by něco takového nezastavilo.

Nevím a nejspíš se to nikdy nedozvím. 

„Jasan, všechno v pořádku," zatřesu hlavou, až mi ofina odletí někam za roh. „Co u tebe? Vypadalo to vážně."

Povzdechne si a rukou prohrábne vlasy. „Dorothy je na prášky. Měl jsem jít příští týden do jedné talk show propagovat film, ale zrušili to a místo mě pozvali Elona Muska. Má zase nějakou novou raketu nebo co."

„Pf, Elon a jeho rakety," odfrknu si kolegiálně a snažím se slovo rakety vyslovit co nejvíc povýšeně, jako by měl raketu doma v garáži zaparkovanou každý druhý blbeček. 

„Budeme teď hledat alternativu. Potřebujeme propagaci a navíc jsem doufal, že se mi povede ještě před premiérou veřejně pročistit vzduch."

„Pročistit vzduch?" zopakuju po něm.

„No však víš," řekne.

„Ne, nevím."

„Prosím tě, Amber -"

Nenechám ho větu ani dokončit. „Ten vzduch, co chceš pročistit, jsem já?"

Promne si kořen nosu. „Asi jsem nezvolil ta nejvhodnější slova. Samozřejmě nejsi vzduch..."

„Jen tě škádlím," zakřením se a užívám si, jak jeho výraz přejde z unaveného přes zaražený a dotčený, až po úlevný a nakonec se usměje, až se mu kolem očí roztančí vrásky.

„I tak bych nechtěl, aby sis myslela, že jsi pro mě vzduch."

„To si nemyslím. Přeci jen, pustil jsi kvůli mě k vodě Taylor Swift."

Zakoulí očima a dělá, jako že ho ta připomínka otravuje, ale jeho rozhořčení je viditelně jen hrané. „Kdybych věděl, co všechno to rozpoutá, normálně bych s ní na ten oběd nešel a napsal bych jí jen pasivně agresivní lísteček s omluvou, že mi do toho něco vlezlo."

„Jeremy Hart, muž, který odmítl Taylor Swift. Tohle album se píše úplně samo." Se smíchem se mu zavěsím do rámě a pokračujeme dál po promenádě. „Poslyš, Jeremy, já vím, že je to jenom taškařice. Chci říct, že s tebou moc ráda trávím čas a ještě radši ho s tebou trávím horizontálně, ale je mi jasné, že před kamerami to bude jiné." Překvapím sebe sama tím, že můj hlas se nijak nechvěje a naopak zním mnohem sebevědoměji, než bych čekala. „Nic od tebe nevyžaduju a pokud budeš trvat na tom, že se naše cesty po premiéře rozejdou, tak to budu respektovat, i když z toho nebudu zrovna radostí skákat přemety. Ne že bych uměla udělat přemet. Vlastně neudělám ani výmyk, celkově jsem na gymnastiku dost marná. A ani atletika není zrovna moje silná stránka. Totiž... Tím mám na mysli..." zamotám se do vlastních slov. 

Kde jsem to byla? A jak jsem se dostala k atletice? Rychle mě někdo zastavte, než začnu vyprávět zábavnou historku o tom, jak jsem to poprvé dostala na tělocviku během vybíjené, ve které se mi úplně nedařilo a schytala jsem míčem plnou ránu do nosu. Ten den jsem krvácela horem dolem, dalo by se říct.