7. Surfař

60 11 25
                                    

Mám ráda romantické filmy. Mohla bych se na ně dívat pořád dokola. Můj bývalý si ze mě kvůli tomu často utahoval, prý jsou všechny na jedno brdo a když člověk vidí jeden, je to, jako by viděl všechny. Ale on miloval Rychle a zběsile (všech osm tisíc dílů), takže mi neměl co vyčítat.

Jednu věc mám však romantickým filmům za zlé. Vždycky, když se hlavní hrdinové konečně dají dohromady a skončí spolu v posteli, nastane střih a najednou je ráno. Oba jsou v posteli, její vlasy jsou elegantně rozprostřené po polštáři a buď má na sobě podprsenku, nebo jí peřina náhodou zakrývá přesně to, co jí zakrývat má. On má ruku majetnicky položenou kolem ní, společně spokojeně oddychují a oknem dovnitř proudí první sluneční paprsky.

Tak přesně tohle je absolutní krávovina nejvyššího stupně.

Když se konečně vzpamatuju ze všech orgasmů, které mi Jerry přivodil (ano, správně, množné číslo), vypadám všelijak, ale rozhodně ne elegantně. Za celou dobu se nám nepodařilo vysvléknout mě kompletně z šatů, takže je teď mám srolované v podpaží. Vlasy mám sice rozprostřené kolem hlavy, ale spíš než rudou svatozář připomínají hnízdo pterodaktyla. Mám obrovskou žízeň a motá se mi hlava, což může být zapříčiněné náročnou fyzickou aktivitou, nebo vším tím vypitým vínem.

Jerry leží vedle mě a divoce oddychuje. Na hrudníku mu postupně blednou červené škrábance. Ukázalo se totiž, že jsem nejen křičící typ, ale očividně i škrábající. Je hezké o sobě v sedmadvaceti zjišťovat nové věci.

Najednou znejistím. Co teď? Mám se k němu přitulit a usnout, abychom se mohli ráno probudit v objetí? Vždyť je sotva osm večer, tak brzo nechodí spát ani moje babička. Nebo mu mám pomoct ustlat a jít si po svých? Pochválit ho za výkon?

Jak je vidno, moje dosavadní sexuální zážitky mě na tuto situaci nepřipravily. Nedá se říct, že bych žila klášterním způsobem, ale sex jsem dosud zásadně provozovala nejdřív na třetím rande. Nikdy jsem neskončila v posteli s chlapem, aniž bych znala aspoň jeho příjmení. Nebo třeba v jakém státě bydlí.

„Panejo," rozhodnu se nakonec pročísnout ticho tím asi nejvíc zbytečným způsobem.

„Jo," ztěžka vydechne Jerry. „Páni," dodá, asi abychom si byli kvit co se vyslovených slabik týče.

„Tak já už abych..." začnu se zvedat na loktech a u toho se snažím srovnat si šaty zpátky tam, kde je slušná holka má mít, jenže jsem tak zamotaná do peřin a upocená, že mi to nejde.

„Počkej," zastaví mě a lehce mi sevře paži. Podívá se na mě a v tmavých očích má výraz, který nejsem schopná rozluštit.

A tak čekám. Uvnitř se zasměju, protože mi to připomene, jak mi před pár týdny Cosmopolitan psal, ať čekám na pokyny. A teď jsem v podobné situaci, jen trochu víc rozcuchaná.

„Nemusíš odcházet," vysloví nakonec. Pustí moji ruku, ale jen proto, aby mi mohl zastrčit pramen vlasů za ucho. Instinktivně si ještě prohrábnu a urovnám ofinu. Ta musí vypadat, napadne mě. „Koneckonců jsme ještě nestihli vyzkoušet tu vířivku."

Najednou si ale připadám zvláštně. Napětí, které mezi námi panovalo, se rozplynulo, a teď je na jeho místě jen zvláštní nervozita. Byla jsem prostě zaslepaná svou nadržeností způsobenou tím, že jsem už nějaký ten pátek žalostně single. Teď, když se vlk nažral, si připadám nemístně. Nevím, kam s rukama. Nevím, kde mám kalhotky. A taky s sebou nemám plavky, takže nemůžu do vířivky. Logicky! Je jedno, že mě už viděl nahou, že pořád jsem nahá, ale prostě bych se teď hrozně styděla, kdybych se měla zvednout a i se svým povoleným břichem si to nakráčet do vířivky, abych se tam natřásala v bublinkách vedle chlapa, se kterým jsem právě prožila jeden z nejlepších milostných zážitků svého života.

Resort Grand Tropical ‎| ONC2024 ✓Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt