Křehká jako sklo

40. Nebojím se

Po půl hodině filmu musel Břéťa uznat, že je mu báječně. Vlastně víc než to, protože mohl Terku držet kolem ramen a občas jí dal pusu. Ona byla úplně klidná a necítil z ní žádný strach nebo touhu tuhle blízkost ukončit. Teď jen přemýšlel o tom jak to asi vnímá ona a doufal, že je v pořádku. Taky mu bylo jasné, že měl přes ně hodit deku. Terka se teď totiž trošku pohnula a sukně od šatů se jí dostala asi do půlky stehna. Pokusil se soustředit zpátky na film jenže se mu to zrovna moc nedařilo. Začal přemýšlet, že by to Terezce prostě normálně řekl. Nechtěl jí vyděsit, ale tohle vážně jeho sebeovládání moc nepomáhalo. Terka ležela schoulená u Břéťi v náručí a snažila se užívat film, naštěstí znala celou trilogii nazpaměť a tak se neztrácela. Cítila teď, že Břéťa je trochu napnutý a pochopila velice rychle, že to má co dočinění s jejími šaty. Všimla si, že se jí látka dost posunula a on zřejmě bojoval s tím, že je to fajn a zároveň mu to vadí. Navíc jí to teď tak trochu potvrdil. "Terezko není ti zima? Můžu přes nás hodit deku." Terka se zhluboka nadechla a věděla, že teď už nechce couvnout. Měla těch možností tolik. Tak dlouho jí Břéťa nechálaval možnost to nechat být a ukončit to. Chtěl jen její štěstí a hlavně si přál, aby byla v bezpečí nebála se. Teď musela dokázat sama sobě a i jemu, že ten čas stál za to.

Břéťa uvažoval co si asi Terka myslí, protože na jeho návrh nereagovala. Jenže v příští vteřině ho dokonale šokovala a on na pár vteřin přestal úplně dýchat. "Jsem si jistá, že mě dokážeš zahřát ty." Tuhle větu navíc doplnila tím, že vzala jeho volnou ruku a položila si jí na svoje stehno přesně na místo k lemu šatů. Pak se jemně zvedla, aby na něj viděla. "Nebojím se, protože tě miluju a vím, že ty miluješ mě." Břéťa velice opatrně Terku políbil jakmile prohloubila jejich polibek tak jí jemně a velice opatrně přejel rukou po stehnu. Zatím jen přes látku šatů, ale cítil, že je zcela uvolněná a rozhodně se nebála. Takže jakmile sjel rukou zpátky dolů tak opatrně zajel pod lem šatů a jemně jí prsty laskal po kůži. Zároveň si jí v náručí trochu posunul a druhou rukou, kterou měl do teď na jejím rameni jí sjel níž na záda a tím si ji přitáhl ještě víc na sebe. Nemohl pořád uvěřit tomu co se teď dělo. Věděl, že bude muset možná za chvilku přestat, ale teď měl víc než si od dnešního večera sliboval. Objímala ho jednou rukou kolem krku a druhou měla položenou na jeho hrudníku. Pak jí pohladil ještě výš po stehnu a ona mu zasténala do úst.

Terka si uvědomovala, že snad nikdy nebyla tak vzrušena jen z pouhého líbání a lehkých doteků. Břéťa se hodně držel zpátky a jeho pohyby byly jemné a pomalé, aby jí nevyděsil. Taky si byla jistá, že počítá s tím, že tohle už brzo skončí. Jenže ona už nechtěla, aby to skončilo. Teď měl to po čem vždycky toužila lásku a víru v to, že muž se kterým je jí miluje a hlavně si jí váží. Jakmile ji rukou zajel pod lem šatů a výš na stehno zasténala. Užívala si polibky a zároveň začala chtít víc a taky chtěla víc dát jim oběma společně. Teď mu jen potřebovala říct co chce a co cítí. Takže zkusila ukončit polibek a potěšilo ji, že Břéťa okamžitě přestal a taky stáhl ruku z jejího stehna, což jí ovšem pro změnu moc nepotěšilo. Ruku jí položil na tvář a díval se na ni. "Terezko jsi v pořádku? Musíš mi říct co mám dělat, tohle jsem nečekal. Je to úžasné, ale..." "Jsem v pořádku víc než v pořádku. Já tě miluju a vím, že je ten cit silnější každým dnem. Jsi tak úžasný a něžný a chápavý." Břéťa dal Terce malou pusu. "Miluju tě Terezko a chci jen tvoje štěstí. Teď je to jen na tobě. Možná už je toho na tebe moc." Terka se usmála a viděla v jeho očích touhu, která se mísila se smutkem. Byl si jistý, že víc on ní dneska nemůže očekávat. A tím padla i ta poslední pomyslné zeď v její hlavě. Ta poslední bariéra, kterou vystavěla její zraněná duše.

Břéťa se díval Terce do očí a uvažoval co v nich vidí. Byla tam láska a zároveň tam byla touha, ale on musel být teď moc opatrný. Toho všeho si byla Terka vědoma a konečně pochopil, že ona je připravená. Trochu se zvedla a natáhla se pro ovladač projektoru a vypnula film. Místnost teď osvětlovala jen svíčka a jemné světlo z venku přes okno kuchyně. "Já chci aby jsi pokračoval, prosím." Břéťa víc nepotřeboval a opatrně si Terku přitáhl do náručí tak, že na něm ležela. Začal jí jemně líbat a zároveň ji hladil rukou po zádech. Nakonec se na chvilku odtáhl a podíval se jí do očí. Opatrně a velice pomalu jí položil na bok a lehl si vedle ní. Pak si její nohu opatrně přehodil přes svoje stehno a potěšilo ho, když ještě polibek prohloubila. Byla vzrušená stejně jako on, ale on nesměl ztratit svoji sebekontrolu. Zajel jí rukou pod šaty až na bok a při tom cítil jak mu začala opatrně rozpínat košili až se jí to podařilo. Celou dobu jí mohl líbat a hladit. Terka se vznášela na obláčku štěstí a vášně. Břéťa byl tak úžasně něžný a jemný a každý jeho pohyb jí vzrušoval ještě mnohem víc. Podařilo se jí mu rozepnout košili a pak ji Břéťa jemně položil na záda. "Prosím kdykoliv můžeš říct dost, stačí říct ne a já hned přestanu." "Já vím a hlavně díky tomu, že to vím, chci víc." Treka se znovu nechala pohltit polibkem a Břéťovými dotyky.