39. Film čeká

30 3 0
                                    

Terka se dívala na Břéťu, který jí přišel otevřít. Slušelo mu to v tmavých platěných kalhotách a světle modré košili s krátkým rukávem. Hodně tak byly znát jeho svaly na rukou. Usmál se na ní a všimla si, že očkem zavadil o tašku kterou měla na rameni. "Ahoj, pojď dál." "Ahoj, zase to vypadá na déšť. Myslela jsem, že ta včerejší průtž mračen už byla poslední." "No asi se ještě něco přežene, ale taky nás to možná mine. Večeře bude za pár minut, tak pojď nahoru." Terka se usmála, dala mu pusu a nechala se odvést do patra. Dole u Julie párkrát samozřejmě byla, ale nahoře u Břéťi ne. Věděla jen, že byt má velký obytný prostor a dva větší pokoje každý se svou koupelnou. Musela uznat, že to tady měl Břéťa moc hezky zařízené. Bylo to moderní, ale praktické a bylo tu celkem málo nábytku. "Máš to tady moc hezké." Všimla si jak se Břéťa usmál. "Podle mámy mi tu chybí nábytek, ale jsem moc rád, že se ti tady líbí." "Jo myslím si, že jsem jí si na tohle téma slyšela stěžovat. Náhodou mě se to líbí." Břéťa opatrně sledoval Terezku a byl naprosto šťastný, že se podle věcí co měla rozhodla tady zůstat přes noc. "Jestli chceš tak si můžeš dát věci do pokoje, nebo pak můžeš zůstat tady." Terka si odnesla věci do pokoje, kde by mohla spát, ale upřímně si teď byla jistá, že tam spát nebude.

Břéťa dal vařit těstoviny a taky pomalu začal ohřívat omáčku na ně. Byl tak nervózní a zároveň se moc těšil z toho, že si dneska užijí film tady. Připravil víno, aby si Terka mohla dát, ale sám si nalil limonádu. Pořád jí chtěl dopřát tu možnost, že by jí když tak odvezl domů pokud by si to přála. Terka sledovala jak Břéťa postavil na stůl limonádu pro sebe a chystal se otevřít víno. Potěšilo ji, že i když věděl o tom, že tu chce spát nechtěl pít. Dával jí tím na vědomí, že bude střízlivý a hlavně pokud by o to požádala odvezl by jí domů. Přišlo jí tedy správné, aby ani ona nepila a měla k tomu i svůj vlastní důvod. Nechtěla, aby si myslel, že ji alkohol pomohl v rozhodování toho co chce a cítí. "Jestli ti to nevadí já si taky víno nedám." "Nemusíš si ho odepřít, mě by to nevadilo." Terka došla k němu a objala ho. "Já vím, ale já si dám limonádu ráda." Břéťa jí políbil a potěšilo ho, že mu dala možnost polibek prohloubit. Jen si tedy zrovna nebyl jistý tím jak zvládne se dívat na film když vedle něj bude Terka v těchto šatech. Možná by jí mohl přikrýt dekou. Nakonec připravil večeři a oba si k ní sedli.

Terka byla klidná a samotnou jí to překvapovalo. "Je to vynikají a je jasné, že tebe vaření opravdu baví." "Je to i relaxace po práci, člověk si tím čistí hlavu stejně jako na rybách." "Táta to taky říká, že si tam chodí čistit hlavu. Už od dětství jsem věděla jak náročná a stresující vaše práce je, ale až ten Petrův případ mi toho ukázal ještě víc." "To asi nám všem, Adamovi a ostatním se vrátili zážitky z války. Mě a dalším ošklivé vzpomínky na těžké případy. Jinak jsem mluvil s kolegou z Hradce a ta nehoda Petry bude brzo uzavřená." "Alena říkala, že tam v tom snad byly drogy?" "Jo a už je to i potvrzené, jen se čeká na konečnou zprávu. Pak už se to bude řešit právně." Terka byla ráda, že snad to všechno půjde hladce a holky a hlavně Lucku to co nejméně ovlivní. "Psala mi máma, že si to tam moc užívají. Jinak se oba můžeme těšit na spoustu zavařených hub v nálevu." "Na to se opravdu těším. Máma je nejí, ale vždycky je dělala kvůli mě a tátovi. Víš Terezko pokud by jsi ještě pak chtěla odvést domu musíš mi to říct." "Já vím, ale myslím si, že mi tu bude dobře, protože tu mám tebe." Břéťa se na ni podíval a pak si nechal dát pusu. Byl tak šťastný a zároveň se bál, aby si nedomýšlel třeba něco víc. Musí jí dát možnost rozhodovat o tom jak a kdy se posunou dál.

Po večeři pomohla Terka Břéťovi sklidit ze stolu a zároveň se na  chvilku nechala jen tak obejmout a líbat. Cítila, že je Břéťa trochu nervózní, ale to ona byla taky. Byla rozhodnutá a zároveň věděla, že bude ten úplně první krok muset udělat ona. Pak si vzali ke stolku u pohovky občerstvení co Břéťa zařídil a ona věděla, že teď to bude jen na ní. Snad Břéťa potom převezme iniciativu a ona mu důvěřuje takže by to všechno mělo být v pořádku. "Tak šup film čeká." Břéťova slova jí vytrhla z přemýšlení. A nakonec se tedy pohodlně usadila na pohovku. Byla díky rozložení opravdu pohodlná a ona věděla, že Břéťa se o ní bojí. Ten teď ještě zatáhl závěs, aby tu byla na promítání tma a jediné světlo vyzařovala velká svíčka na stolku vedle nich a okno v kuchyni jímž pronikalo slabé světlo z venku. Mělo to tady úžasnou atmosféru. Nakonec si k ní Břéťa taky sedl. "Moc se těším, takhle jsem se na film nikdy nedívala." "Já to mám takhle rád už kvůli tomu, že do kina sám chodím málokdy." Břéťa seděl opřený o polštáře a díval se na první vteřiny filmu s Terkou po boku. Byla opřená vedle něj o polštáře a hlavu měla na jeho rameni. Teď si všiml jak si pokrčené nohy opatrně položila na jeho stehna a tím se k němu víc přitiskla. Zkusil zvednout ruku o kterou se opíral a ona se automaticky posunula, aby jí mohl obejmout. Možná za to později zaplatí další studenou sprchou, ale teď bylo tak příjemné jí mít takhle blízko.

Křehká jako sklo Where stories live. Discover now