H:
Nemohla jsem se zbavit toho nepříjemného pocitu, kdy jsem se už neudržela a síly mě opustily. Ten krátký okamžik, kdy jsem byla v prázdnu a já čekala na tvrdou ránu, byl zatraceně nepříjemný.
Nemohla jsem se taky zbavit toho pocitu, který následoval, a to, že jsem nespadla na tvrdou podlahu a nevyšla z toho s frakturou holenní kosti, ale že jsem dopadla do pevné a teplé náruče. Draco Malfoy, můj odvěký nepřítel, který by si spíš koupil lístek do první řady, aby mohl sledovat, jak se mi nedaří, než aby mi pomohl, mě nakonec zachránil od pádu.
Nemohla jsem a vlastně jsem na to ani nechtěla zapomenout. Jednalo se o něco naprosto neuvěřitelného. Následující minuty byly jako ve snu. Dívala jsem se Dracovi do očí a nemohla se odtrhnout. Hověla jsem si v jeho náručí jako v teplé pohodlné posteli. Srdce mi divoce bilo a já od něj nechtěla pryč. Bylo to vůbec poprvé, co se mě snad tahle dlouho dotýkal, tak, že mi to nezpůsobovalo bolest.
Vyrušil nás až profesor, který Dracovi děkoval za pomoc. Proto mě trochu kvapně pustil a odstoupil ode mě. Prohodil ještě pár slov a pak zmizel pryč. Dívala jsem se za ním a nedokázala si srovnat myšlenky. Zachoval se hrdinky. Byl krásný...
Kdybych ho neznala, tak bych se do něj okamžitě zamilovala.
Dost! Ty vole!
ČTEŠ
Dost
FanfictionMnoho vody v řece uplynulo a oni už nejsou studenty na škole čar a kouzel v Bradavicích. Naopak, osud si přál, aby se stali řediteli kolejí. Hermiona Grangerová - Nebelvír. Draco Malfoy - Zmijozel. Ať už panuje hluboká a odvěká rivalita mezi těmi...
