H:
Naštval mě. Zase. Bylo neomalené, aby mě odmítnul, když jsem mu něco chtěla říct. Mohl mě vyslechnout a nakonec i ocenit můj ústupek. Chtěla jsem se mu pomstít, a tak jsem vymyslela na jeho studenty hotovou prasárnu, kterou jsem věděla, že nemůžou vykonat. Nakonec jsem jim strhla hromadu bodů. Jenže mě tížilo svědomí, proto jsem se jim omluvila a body jim opět vrátila. To bylo to, co jsem mu chtěla sdělit. Nic víc. A rozhodně to nebylo díky jeho proslovu, že mě pošle před školní radu. Spíš jsem se nemohla sama sobě podívat do očí. Taková já přeci nejsem.
Možná se ještě vyjádřit k tomu, že jsem ho nazvala tyranem. Byla to samozřejmě pravda, přesto mě mrzelo, že... Ach bože, přeci nebudu litovat takovýho parchanta! Zasloužil si to! Byl tyranem a mě nezajímalo, že ho to vzalo, patří mu to, krucinál! Přesně tak! Ano, ano!
Přesvědčila jsem se několika argumenty, ale spát mi to přesto neumožnilo. Dívala jsem se do stropu, zabalená v peřině a uvažovala nad Dracem Malfoyem. Musela jsem se zbláznit. Dost!
„Hajzle jeden!" ulevila jsem si a překulila se na bok.
YOU ARE READING
Dost
FanfictionMnoho vody v řece uplynulo a oni už nejsou studenty na škole čar a kouzel v Bradavicích. Naopak, osud si přál, aby se stali řediteli kolejí. Hermiona Grangerová - Nebelvír. Draco Malfoy - Zmijozel. Ať už panuje hluboká a odvěká rivalita mezi těmi...
