Sonic [má fantasy verze 2] POKRAČOVÁNÍ PŘEDEŠLÉ KNIHY

-51-

Všichni tři na mě hleděli jako na blázna.
,,Cože...?"hlesla smutně Transferr.
,,Mami,"vzala jsem ji za obě ruce, ,,Neberte si to osobně...Gadgeta miluju, a věřím, že on je ten správný."usmála jsem se na ně smutně.
,,Neee..."rozplakala se Rose a objala mě.
,,Shaffer, jsi si fakt jistá?"zeptal se mě táta.
Já přikývla.
,,Ano tati,"usmála jsem se povzbudivě. ,,Jsem."

.

,,Ta je poslední?"zeptal se Gadget, jak jsem mu podávala krabici.
,,Ano."usmála jsem se.
Gadget se taky usmál a dal krabici do auta.
Otočila jsem se na mou rodinku a smutně se na ně usmála.
Rose zase plakala, a máma s tátou na tom nebyly o moc líp.
,,Shaffer, vždy máš u nás dveře otevřené."zašeptal táta a objal mě.
Transferr mě taky objala, a nakonec se přidala i Rose.
,,Děkuju,"ukázal mi slza dojetím.
Gadget stál u auta, a čekal, až se rozloučíme.
Shadow ještě k němu došel a cosi mu tam říkal.
,,Shaffer, jak říkal táta. Kdykoliv se k nám můžeš vrátit, ano?"
Koukla jsem do tváře své matky a přikývla.
,,Víš chtěla jsem ti ještě něco říct...něco, co by jsi měla vědět..."zastavila mě ještě mamka.
Poslala Rose k Gadgetovi a Shadowovi, a mě si vzala stranou.
,,Nejsem z tohohle světa."vydechla krátkou větu.
,,C-cože?! Jak jako, že nejsi z tohohle světa?"zeptala jsem se zmateně, a zároveň šokovaně.
Mamka se usmála a sklopila zrak.
,,Utekla jsem od své opravdové lidské rodiny, a začala žít na základně,"
Vytřeštila jsem šokovaně oči.
,,C-co?!"
,,Ano, je to tak...Sonic se mě tenkrát ještě ptal, zda jsem si to vážně rozmyslela...ale jak už víš,"ukázala na prostředí.
,,A vůbec toho nelituji...našla jsem si Shadowa, který byl tenkrát můj nepřítel, a při souboji jsme se do sebe zamilovali..."vzpomínala na krásné vzpomínky.
,,Tak teď se jen modly, že jsi udělala dobře."řekla a položila mi ruku na rameno.
,,Rose ani muk. Ještě by to nepochopila."poprosila mě.
Usmála jsem se a objala ji.
,,Děkuju, že jsi mi to řekla...tvé tajemství, je u mě v bezpečí."

Nixxie<3