Sonic [má fantasy verze 2] POKRAČOVÁNÍ PŘEDEŠLÉ KNIHY

-2-

,,Tak...k věci."začala Rouge a položila nám na stůl s otcem čaj.
Ten čaj byl bylinkový, a já bylinkové nepiju.
,,Potřebuji pomoc od vás. Shadowe."začala Rouge a sedla si naproti nám.
,,Od nás?"zopakoval Shadow.
,,Od Geralda. A od vás skvělých bojovníků."prosila Rouge.
Ježek vypadal, jakoby svou kamarádku podezříval.

Něco tu nehraje...*

,,Potřebuji už najít všechny smaragdy...hrozí mi velké nebezpečí! Ale to vám říct nemůžu."řekla Rouge trochu poplašeně.
,,Nebezpečí? Felix už je pryč Rouge...nic se nikomu nestane...a navíc, ze základny jsme s Transferr odešli kvůli dětem!"zavrčel poslední část věty táta.

Co je pro Rouge tak nebezpečné, že se tolik bojí?*

Mé myšlenky byly zamotané...
,,Já vím...ale Transferr svým kamarádům ráda pomůže! Znám ji Shade!"vyjekla.
,,To máš pravdu...ale proč máme poslat Sonica s jeho skupinou hledat smaragdy, když ani nevíme, jaké nebezpečí ti čelí?!"
To Rouge neměla žádný argument a tiše na nás koukala.
,,Nemůžu vám to říct!"vykřikla a měla slzy na krajíčku.
Takovou Rouge vůbec neznám. Táta mi vyprávěl jak byla statečná, a jak se dokonce do ní jednu dobu zamiloval...ale teď jsem Rouge takhle neviděla.
Byla vystrašená a nesvá.
Shadow si povzdechl s koutkem oka na mě pohlédl.
,,Promluvím si o tom s Transferr...zítra ráno ti zavolám."zamručel a vstal.
Já taky vstala s pohovky a koukala při tom na Rouge.
,,Tak...tak dobře. Děkuji..."zašeptala Rouge své děkování a doprovodila nás ke dveřím.
,,Dobrou noc."popřála Rouge a mile se na nás usmála.
,,Dobrou.."zamumlal Shadow.
,,Dobrou noc, Rouge."popřála jsem taky a nasedli jsme do auta.
Táta se plácl do čela a měl zavřené oči.
,,Co to jen Rouge vyvádí? Taková nikdy nebyla!"zavrčel otrávené černý ježek a koukal chvíli před sebe.
,,No...moc mi odvážná nepřipadala tati.."řekla jsem posměšně.
,,Byla jiná...no nic. Jedeme domů. Ty půjdeš hned spát, zítra máš školu."napomenul mě a nastartoval auto.
,,A tati?"
,,Ano..?"
,,Kdy zase pojedeme spolu na motorky. Už jsme si dlouho nevyjeli."řekla jsem trošku smutně.
Shadow se trošku rošťácky usmál.
,,Neboj...zítra můžeme."řekl a usmál se ještě víc.
,,Super^^!"vykřikla jsem s radostí.
Táta měl svou černou motorku a já měla černo-fialovou.
Táta mě v mých 15 letech naučil řídit mou motorku, a tak se z toho stala naše zábava.
Miluju svého tátu...i když to tak někdy nevypadá...

.

,,Shadowe?"
,,Promiň, lásko, že jsme byli dlouho pryč.."zašeptal na mou mamku táta.
,,Ale to se děje skoro pořád! Shaffer...potichu, Rose už spí."zamumlala směrem ke mě poslední větu.
Já jen přikývla a vydala se nahoru do svého pokoje.

Pohled Transferr~

Shaffer odešla nahoru do svého pokoje a já stále propalovala svého manžela pohledem.
,,Kde jste byli?!"zeptala jsem se vytočeně.
,,Moc dobře víš, že Shaffer má zítra školu!"zavrčela jsem.
,,Rouge potřebovala pomoc!"řekl a koukal mi do očí.
,,Rouge? Proč tak najednou?"zeptala jsem se.
Společně jsme došli do obýváku a Shadow mě chytil za ruku.
,,Rouge prý hrozí nějaké nebezpečí..."zamumlal.
Šokovaně jsem vykulila oči.
,,Rouge?"
,,Ano...ale nechce mi říct, jaké nebezpečí! Chce, abychom našli zbytek smaragdů a dali ji je. Ale neřekla mi proč!"vyhrkl trošku rozzlobeně.
,,Bála se."
,,Cože?! To se mi na Rouge vůbec nepodobá.."
,,Mě taky ne!"vyhrkl Shad a vyjeveně jsme si koukali do tváře.
Pak se ke mě natáhl a vášnivě mi dal pusu.
Tohle jsem už docela dlouho od něj nedostala.
Posadil si mě na klín a začal mě líbat.
Po dlouhé chvíli jsem se odtáhla a objala ho.
,,Miluju tě..."zašeptal Shadow a dal mi ještě menší pusinku na krk.
,,Já taky, Shade.."zamumlala jsem láskyplně.
Po dlouhé době jsem zase šťastná:)...

Srr lidi🙏🏻😭
Já to tam prostě musela daaaat😭😭
Nebojte, další kapitola už bude zase normlaní😹👍🏻. Možnaaaaa:3...

Vaše Nixxie<3