Sonic [má fantasy verze 2] POKRAČOVÁNÍ PŘEDEŠLÉ KNIHY

-35-

,,C-cože...?!"vydechla Sally, jak jsem ji pověděla celý příběh...
Byla z toho dost šokovaná a taky nesvá...

,,Co budu teď dělat?! Nikoho tu už nemám!"zakvílela nešťastná Sally.

,,Ale máš,"položila jsem ji ruku na rameno a zakoukala se do jejích smutných očí.
,,Kdykoliv máš u nás místo Sally, táta by tě jistě k nám kdykoliv vzal."ujistila jsem ji.

Sally se na mě usmála a objala mě.

,,Jsi ta nejlepší sestřenka pod Sluncem,"zamumlala.
Tyhle slova mě natolik dojala, až jsem se nad tím musela pousmát.

.

.

O několik týdnů později~

Všechny věci byli konečně vyřešeny...jak Infinite, tak Felix.
Ale o Ruďasovi žádné památky...prostě nic!
Jakoby se od tamtoho onoho dne vypařil.

Sice mě to trochu znepokojovalo, ale věděla jsem, že je dokážu ochránit.
Aspoň strejda Shidow mě v tom nenechal (když nepočítám Spikea a Gadgeta).

Byla jsem zase ve škole. Seděla jsem v lavici a měla puštěné písničky na MAX.
Uklidňovalo mě to.
Všichni z mé třídy jsou hlupáci a zbabělci. Neohledně na to, že v mé geniální třídě, máme i fifleny....
Prostě si jich nevšímám, a dělám, jakoby nic.

,,Taaak! Shaffer!"vyvolal mě učitel.
Já si dala sluchátka na krk a zahleděla se na tabuli.

,,Jak vypočítáme rovnici Betu X?"zeptal se mě učitel.
Zamrkala jsem očima a hledala rychlí postup na tento příklad.
(Btw absolutně nevím co to píšu za nesmysly, ale true to není XD pozn. autorky)
,,Zaokrouhlíme 45, 8 na 46 a úsečku dosadíme za X, tak nám vyjde kružnice, kterou potřebujeme nahradit za číslo X."vychrlila jsem na učitele, který to všechno zapisoval na tabuli.

,,Skvěle Shaffer, máš za jedna."pochválil mě učitel.
Já jen pokrčila rameny a nasadila si zpět své sluchátka.
Na matematiku jsem profík, je to mega easy.

Po škole jsme spolu se Spikem šli na autobus, abychom si jen tak popovídali.
,,A co ty a Gadget? Všiml jsem si, že jste se více sblížili..."popichoval mě a furt na mě mrkal.
Protočila jsem očima a žduchla ho kamarádsky do ramene. Nad tím mi neuběhl malý úsměv.
,,Ty si nedáš pokoj!"zavrčela jsem na oko naštvaně.
,,Nope,"odpověděl ihned Spike.
,,Nic ti neřeknu."řekla jsem, jak jsme konečně nastupovali do autobusu.
,,Prosiiiiim! Možná ti nějak pomůžu-"
,,Nebo to zhoršíš..."dodala jsem za něj.
Spike chtěl něco namítnout, ale pak nakonec zůstal zticha.
Posadili jsme se na volná místa, a bavili se o různých tématech.
,,Už jen týden, a konečně budou velké prázdniny!"řekl Spike spokojeně a zahleděl se z okna na ubíhající krajinu.
,,Jo...už se nemůžu dočkat, až budou nové dobrodružství!"vyjekla jsem šťastně.
,,Přesně! Ah, už budu vystupovat..."zamumlal modrý ježek smutně.
,,Napíšeme si;),"řekla jsem a objala ho.
,,Jasan, tak čau!"zamával mi a vystoupil.
Nandala jsem si sluchátka na uši a zapla si hudbu.
Přemýšlela jsem nad svým životem.
Vlastně...když si to tak vezmu, tak jsem všechny tyhle občany kolem mě a široko daleko zachránila! A absolutně nic netuší...
Smutně jsem si povzdechla a opřela si hlavu o okno...

Nixxie<3