Skrytá touha

Vzpomínka

Návrat do práce byl trochu víc bolestivý. Poprvé za můj život, se mi sem nechtělo. Všechny ty pohledy a šuškání... Ignorovala jsem to, ale o to víc jsem se těšila domů.
Domů...
Byl to můj domov.
"Hermiono! Musím s tebou mluvit." Ve dveřích mé kanceláře se objevila hlava mého ex nejlepšího kamaráda.
"Nemám na tebe čas Harry, běž pryč."
"Neodpovídáš mi na vzkazy!"
"A ty se divíš? Já s tebou teď nechci mluvit, chápeš? Ublížil si mi!"
"Slyšel jsem, že tě to teď už tak moc netrápí..." Utrousil a já na něj vražedně pohlédla.
"Nic ti do toho není a jestli ti jde o ten pitomý rozvod, tak zapomeň. Já i Ginny už jsme někde jinde, a ty se s tím budeš muset srovnat. Brzy vyvinu lék na to onemocnění a pak už nebude co řešit. Budeš muset zase pokračovat v tom užívání si slávy." Odfrkla jsem si.
"Myslíš si, že je to, to co chci?"
"A není? Harry změnil ses. S Ginny si nechtěl být nikde vídán, aby si nezlomil srdce svým fanynkám, chtěl si být kluk pro každého, tak teď můžeš, nic ti nestojí v cestě. Já i Ron jsme se vydali jinou cestou. Ron si vydobil místo ve famfrpálu a já... Zahrabala jsem se v tom, co mě baví. Ty si zamrznul někde mezi interviu a párty na tvou počest."
"To není pravda! Pracuju na ministerstvu a..."
"A necháváš si od každého pochlebovat. Vzpamatuj se! Přišel si o mě, přišel si o Ginny, chceš přijít ještě o Rona, nebo o koho vlastně?" Zavrtěla jsem hlavou.
"Přišel jsem o tebe?"
"Nevím, ale tohle si přátelé nedělají. Pomáhala jsem ti, stála jsem po tvém boku vždycky, když ti šlo o krk. Víš, že jsem chytrá a přesto si šel za Dracem a ne za mnou! Slíbil jsi mu mě, jakobych byla jenom nějaká věc. Slíbil si mu můj život! To, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, je v tomhle směru vedlejší. Protože to taky mohlo skončit úplně jinak."
"A jak to dopadlo?"
"Nic ti do toho není, ale jsem docela šťastná. Draco je milý, chytrý a pozorný. Snaží se. Možná už jsem se do něj i zamilovala, nevím, ale..."
"Do něj? Zamilovala si se do toho sprostého zmetka?!" Vyletěl jako čert z krabičky a já se zamračila.
"A dost! Mého manžela urážet nebudeš! Myslíš si o něm tohle a stejně si mě zaprodal? To ty jsi sprostý parchant! Vypadni!"
"Nešel jsem za tebou, protože se jednalo o černou magii, nešel jsem za tebou, protože se ta kletba týká i tebe... I ty sis prošla cruciatem, chtěl jsem tě od toho ochránit."
"Kecy! Nevětřím ti. Neříkám, že o tebe chci přijít, ale teď... Prostě nemůžu. Promiň..."
"Herm, já..."
"Jdi pryč. Draco mi řekl o co jde, dal mi materiály. Pracujem na tom spolu. Až bude něco nového, řeknu ti to, teď ale odejdi."
"Dobře Herm... A omlouvám se, vím, že jsem udělal chybu a draze jsem za ni zaplatil."
"Politovala bych tě Harry, ale... necítím s tebou soucit, bohužel." Pokrčila jsem rameny.
"Víš, že Ginny už je zase zadaná? Stihla to docela rychle."
"Vím a přeju jí to."
"Souhlasíš s tím, že je se Zabinym?" Nadzvedl obočí a já přikývla.
"Skvěle se k sobě hodí, víš. Souhlasila bych s kýmkoliv, s kým by byla šťastná, klidně i se samotným ďáblem. Nech to být a jdi dál."
"Nemůžu." Namítl.
"Ale uděláš to, protože jestli ne, ztratíš nás všechny."
"Ale..."
"Žádné ale! Jdi dál, najdi si jinou ženu, někoho, kdo bude víc podle tvých představ. Začni od znovu a tentokrát to nepokaž. A teď už běž."
"Měj se."

"Ještě jsem neměla odvahu sem jít. Moc špatných vzpomínek."
Pohlédla jsem na Narcissu, která vypadala nejistě.
"Bude to dobré, kdo ví, co tam najdeme."
"Právě, jak Bellatrix znám, bude tam spoustu pastí."
"Musím tě zklamat, nebude. Když probíhala válka, měla jsem tu čest stát tu a vypadat jako ona, jít do jejího trezoru a ano, byly tam pasti, ale po válce jsme na všechny trezory zde najali kletborušice. Mělo by to být čisté a bez temných kouzel."
"To jsem nevěděla."
"To skoro nikdo, bylo to spíš preventivní opatření."
"Moudré."
"Vymyslela jsem to já." Zazubila jsem se.
"Myslela jsem si to." Usmála se na mě.
"Chtěla bych ti poděkovat."
"Za co?" Zamrkala jsem zmateně.
"Za mého syna. Vypadá šťastný. Vím o tom všem a myslela jsem, že vás vztah bude trochu komplikovanější. Nicméně jsem trochu sobecká, takže si myslím, že k tomu hodně pomohla má rozmluva s ním."
"Ty jsi s ním měla rozmluvu?" Zastavila jsem se.
Narcissa se zasmála.
"Ano, to jsem skutečně měla."

Flash back

"Budu se ženit, matko." Blonďatý muž se usadil za stůl a na jeho tváři byl samolibý úšklebek, ten výraz nesnášela.
"Ale..." Nadzvedla obočí a nalila čaj.
"Nezmínil ses, že někoho máš."
"To ne." Přikývl a vzal si svůj šálek.
"Stalo se to docela rychle. Potter za mnou přišel s nevyřešitelným problémem a slíbil mi cokoliv za to, když ho z toho průseru dostanu."
"Draco! Harrymu vděčíme za mnohé, pokud si nevzpomínáš. Nebýt jeho, zavřeli by nás!" Pronesla chladně, skoro ho donutila cítit se provinile, ale znal její hry.
"Já vím, napadla mě jen taková věc. Řekl jsem, že pokud mi najde ženu, která mi pomůže získat zpět postavní, nebudu mít problém mu pomoci."
"Takže se budeš ženit ze zcela materialistických důvodů?"
"V podstatě ano, jeho návrh mě zaskočil, ale souhlasil jsem."
"Tak kdo je ta dívka?"
"Hermiona Grangerová." Vyslovil její jméno divným tónem.
Skoro by řekla, že s opovržením, ale znala svého syna až moc dobře, bylo za tím ještě něco.
"Páni, to je velice inteligentní mladá dáma."
"Jo, to je tak jediné, co je..."
"Draco! Nechceš snad, abych se na tebe zlobila, že ne?" Zamračila se na něj.
"Nerozumím ti." Nadzvedl obočí.
"Zcela souhlasím s výběrem dívky, ale nesouhlasím s tím, co se chystáš udělat! Hermiona Grangerová vyhrála válku. Zažila mnoho zlého, stejně jako my. Stála na druhé straně, byla dost odhodlaná na to, aby se vzdala svého dětství a riskovala život ve válce, která se jevila jako předem prohraná! Co vím, ty jsi jí život taky zrovna neulehčoval. Chápu tvé důvody, ale musím se zeptat, opravdu ti jde tolik o jméno a čest? Rozhodni se, jestli tvé materialistické úmysly stojí za zničení dvou mladých životů."
"Dvou?"
"Pokud si jí vezmeš, nebude cesty zpět..."
"Proč? Bude mojí manželkou jen na papíře."
"To je to, v čem se pleteš. Magický svazek není jen o tom, že ponese tvoje jméno. Jsme Malfoyovi, máme důstojnost. Pokud si jí skutečně vezmeš, budeš s ní mít děti a nebudeš jí podvádět!"
"Ale..." Chystal se něco namítnout.
"Žádné ale! Magický svazek se nedá jen tak zrušit, je to posvátnost, kterou většinou zlomí pouze smrt. Chceš celý život prožít v nenávisti? Chceš žít v urážkách a bez lásky?"
"Není možné, že bych se do té ošklivky zamiloval." Zasyčel, ale ona poznala, že něco v něm o ní smýšlí jinak.
"Není ošklivá. Jestli si jí dobře pamatuji, je velice půvabná, chytrá a kurážná. Věřím tomu, že by tě dokázala zlomit ve vteřině, a proto tě prosím o jednu věc. Všimla jsem si, jak je váš vztah vášnivý, už když jste chodili do školy. Myslím si, že by bylo dobré jí poznat blíže, zjistit co chce a být ni milý."
"To ale nebude tak zábavné, jak jsem si myslel, matko." Namítl.
"Pokud se rozhodneš chovat se jako tvůj otec, pak budiž, ale v tom případě já už nemůžu být dál tvou matkou." S tím vstala a byla na odchodu.
"Prosím?"
"Život s tvým otcem byl těžký. Milovala jsem ho, ale on se ke mě choval jako k tomu poslednímu na světě, moc dobře vím, že víš, že mě bil, podváděl mě a to je jen zlomek příšerných věcí."
"Tak jak je možné, že si ho milovala?"
"Protože vždycky takový nebyl. Stal se takovým až když začal toužit po moci. Voldemort mu zatemnil mysl. Nechci, aby jsi tak hrozně lpěl na jméně, to nás nikam nedovedlo. A taky vím, že za tím vším, je něco jiného. Znám tě."
"Prosím?" Opakoval se, ale byl překvapený z jejích slov.
"Protože kdyby si tak hrozně lpěl na jméně a cti, vybral by sis někoho jiného, než mudlorozenou. Jde ti o ní samotnou, a to už něco vypovídá."
"Ty to nechápeš! Potter mohl navrhnout sto jiných jmen, ale neudělal to..."
"A vybral by sis jiné jméno?" Ušklíbla se. Věděla, že ne.
Tím ho zaskočila. Otevřel a zase na prázdno zavřel pusu.
"Já..."
"Jsi můj syn, mám tě přečteného jako knihu. Proto tě prosím, přestaň hrát tu hru a chovej se podle toho, co k ní opravdu cítíš. Možná sis to ještě ani nepřipustil, ale... Kdy bude ta svatba?"
"V listopadu."
"V tom případě máš ještě spoustu času přemýšlet o tom, co jsem ti řekla." Usmála se na něj a pak odešla. Nechala ho tam sedět samotného a totálně zmateného.

End fl.