Skrytá touha

Nezneužít situace

"A teď je na řadě první tanec nevěsty a ženicha!" Ozvalo se. Pohlédla jsem na Malfoye, který stál v hloučku kamarádů, otočil se na mě a vyhledal mě pohledem. Natáhl ruku v němém pozvání. Vyšla jsem mu vstříc na taneční parket a pak jsme prostě tancovali.
"Vedeš si opravdu dobře." Zašeptal mi do ucha.
"Snažím se, kvůli Ritě. Jak já tu ženskou nesnáším." pousmála jsem se a jeho to rozesmálo.
"To máme společné."
"Vážně? Nečekala jsem, že by se kdy taková věc našla." Odfrkla jsem si s on se zasmál.
"Chtěla jsem ti poděkovat..." Pod tíhou jeho pohledu jsem si položila hlavu na jeho rameno, abych mu unikla.
"Za co?"
"Za moje rodiče a všechny, které si sem pozval. Myslela jsem, že tu nebudu nikoho znát."
"Já jen... Bylo by to asi divné, kdyby tu nebyli. Pozval jsem je, protože jsem předpokládal, že bys je na své svatbě chtěla mít. Je to uvěřitelnější." Vysvětlil a já přikývla. Samozřejmě, že šlo jen o to, o co jiného taky, že?
"To ano. Prostě jenom, děkuji." Pak už jsme pokračovali v tichosti, dokud nepřestala hrát hudba a nepřišli jiní, kteří se mnou chtěli tančit. Vyslechla jsem si spoustu otázek na téma proč zrovna Malfoy a dalších podobných. Zachránila mě až Ginny, která mi přinesla sklenku a odtáhla mě stranou.

"Neposlouchej to, jsou to prostě jenom kecy, každý je tu překvapený, ale Malfoy je fakt kus." Zasmála se a já přikývla. Jak jsem mohla hrát tohle divadlo před mou nejlepší kamarádkou?
Pohlédla na mě a pohladila mě po ruce.
"Vím to, Herm, vím všechno a nesouhlasila jsem s tím, jen aby bylo jasno." Jakoby mi četla myšlenky.
"Ginny..." Vydechla jsem překvapeně.
"Nevěděla jsem to dřív než ty, jinak bych ti to řekla a plně chápu, proč si nechala Harryho vyhodit. Když mi to řekl, pohádali jsme se. Řekla jsem mu, že ty by si mu tohle nikdy neudělala, řekla jsem mu, že nemůžu být s člověkem, který tě takhle zaprodal, i když chápu proč, jen... Opravdu jsem s tím nesouhlasím s tím. Určitě byl i jiný způsob, ale on pořád dokola opakoval, že už promyslel všechno, že tohle je jediné řešení a blablabla. Měl přijít za tebou a říct ti o tom, ty už bys na něco přišla! Neexistuje žádný problém, který by naše Hermiona nevyřešila. A jak si tě pojistil tím ministrem?! Rozešla jsem se s ním."
"Ginny, ale to jsi neměla, ne kvůli mě!"
"Mio, jsi pro mě nejdůležitějšá člověk na světě, vždycky jsi stála při mě. Když jsem byla malá holka bezmezně zamilovaná do Harryho, byla si to ty, kdo mi pomohl, abych se dokázala chovat normálně. Od té doby už uteklo tolik času... Harry se změnil. Není už ten, koho jsem milovala. Neříkám, že k němu nic necítím, ale... Musel by se hodně snažit, abych ho chtěla zpátky." Pousmála se smutně a já jí objala.
"Ginny, víš, že tě mám ráda? Děkuju, že jsi tady."
"Nikdy bych si to nenechala ujít. A jestli ti ten parchant ublíží, vrazím mu ten jeho kulovej blesk do zadku." Pozvedla svoji skleničku a na to jsme se připily.
"Nehodlám jí ubližovat." Ozvalo se za mnou, tak, že jsem skoro vyprskla své pití. Pak mě jeho paže objala kolem mých ramen a já se napjala.
"Malfoyi..." pozdravila ho Ginny.
"Doneslo se ke mě, že ses rozešla se svým zjizveným přítelíčkem."
"Ke mě se zas doneslo, že jsi pořád stejný parchant."
"Každý máme zřejmě své zdroje, že." Mrknul na ní.
"Hermiona je úchvatná žena, jestli kvůli tobě uroní jedinou slzu, nepřežiješ to."
"Jsem si vědom jejích kvalit, proto jsem si jí vybral." Obrátila jsem se překvapeně na svého manžela a zachytila jsem jeho úsměv. Možná, že kdybych nebyla tak opilá, oponovala bych, ale v tuhle chvíli mi to bylo opravdu jedno. Byla to jen hra pro ostatní! Musela jsem si to pořád opakovat.
A tak jsem pila, abych zapomněla. Chtěla jsem zapomenout na všechny ty nesmyslné důvody a jen si užít mou svatbu. Třeba je to jediná svatba, kterou kdy zažiju.
"Je krásná, chytrá, má v sobě oheň a důvtip. Myslím, že mi jí každý bude závidět." Dodal.
Ginny na něj zůstala zírat s otevřenou pusou.
"Tak tohle se musí zapít! Nikdy bych nečekala, že něco takového uslyším z!tvých úst. Barmane?!" Objednala nám všem panáka ohnivé whiskey. Takhle večer pokračoval dál.
Opila jsem se. Opravdu opila. Jako ještě nikdy. Cítila jsem se podivně lehká a najednou jsem se necítila tak špatně. A když večer skončil, najednou už nebyla budoucnost tak děsivá.
Když mě Malfoy vedl do naší ložnice, byla jsem hlasitá, pořád jsem se něčemu smála a pořád o něco zakopávala. On me bezeslova vzal do náruče a odnesl. No nebyl dokonalý?

"Nikdy bych nečekala, že mě přeneseš přes práh." Uchechtla jsem se.
"Cože to?"
"Ale jen takový mudlovský zvyk." Mávla jsem rukou, když mě položil na zem. Automaticky jsem se začala svlékat. Vůbec mi nedocházelo, co to dělám, že je tu se mnou on a že tohle by mohlo skončit špatně.
"Malfoyi, mohl bys?" Ukázala jsem na své šaty, protože to šněrování mě dovádělo k šílenství a nevšímala jsem si toho, jak ztuhnul.
"Jsi opilá." Konstatoval.
"Možná trochu, a co má být?" Pokrčila jsem rameny a otočila se k němu zády.
"Žádáš mě o to, abych tě svlékl." Podotkl věcně a já vyprskla smíchy.
"Nemyslel sis, že k tomu někdy dojde, co?"
"Grangerová..." Zasyčel.
"Malfoyová!" Opravila jsem ho a on zavrtěl hlavou, stoupl si za mě a začal mi rozepínat šaty. Cítila jsem doteky na svojí kůži a bylo to podivně příjemné. Nevím jestli se mi to zdálo nebo to záměrně protahoval, ale trvalo mu to věcnost.
Když skončil, spustila jsem ruce, které do teď svíraly korzet, podél těla a šaty se svezly na zem. Takhle jsem to úplně nechtěla, ale zjistila jsem, že je mi to vlastně jedno. Stála jsem před ním pouze v kalhotkách a nestyděla jsem se. Byla jsem opravdu opilá!
"V koupelně je župan, dojdu ti pro něj." Zamumlal do mých zad.
"Nemusíš." Otočila jsem se k němu a nevěnovala jsem pozornost tomu, jak nepatrně zalapal po dechu.
"Sakra, maličká." Zaklel a sáhl do křesla, které stálo vedle nás, pro deku a zahalil mě.
"Nelíbím se ti?" Zamrkala jsem a zabalila jsem se víc do deky. Cítila jsem se najednou hrozně zranitelně.
"Chceš mě přivést k šílenství? Ne, opravdu nejde o to, jak vypadáš! Jsi opilá a já nevyužiju toho, že jsi trochu víc rozparáděná. Tohle prostě neudělám. Nikdy by sis to neodpustila. Mě bys to nikdy neodpustila."
"Jak to můžeš..."
"Znám tě! Prostě jen... Sakra věř mi, že bych si tě vzal hned! Vzal bych si tě tady a teď a bylo by mi jedno, kdyby to bylo na zemi, ale neudělám to."
"Ale je to naše svatební noc." Namítla jsem. Vůbec mi to nemyslelo. V tuhle chvíli mi nedocházelo, že se mu vlastně nabízím.
"Nebudu se dožadovat tohoto práva, ne když vím, co by to způsobilo." Hlesl a přešel po místnosti.
"Víš co bychom měli? Měli bychom si nalít něco k pití, posadit se a popovídat si. Necítím se unavený a rád bych zjistil, jestli máme něco společného."
"Zvláštní, když jsem tě o to žádala před svatbou, nestál si o to." Zamračila jsem se a on se usmál.
"Od té doby se toho docela hodně stalo. Nicméně..." Odkašlal si.
"Teď bych si popovídal rád. Chci zjistit, jestli máme něco společného."
"Máme něco společného, samozřejmě, že máme. Chodili jsme do stejné školy, nenávidíme Ritu Holoubkovou a oba jsme přižili válku, to se dá počítat, ne?" Pokývla jsem hlavou.
"Běž si pro ten župan, zajistím nějaké jídlo a pití. Všiml jsem si, že jsi toho za celý den moc nejedla."
"Jsi tak všímavý..." Přistoupila jsem k němu blíž.
"Gran... Maličká, prosím, udělej, o co jsem tě požádal." procedil skrze zuby.
"Jen jsem ti chtěla poděkovat." Pohlédla jsem na něj a on nadzvedl obočí.
"Dnešní den už si mi děkovala dost."
"Chci ti poděkovat, že jsi nezneužil situace..." Hlesla jsem a pak jsem se ušklíbla.
"Ale stejně tě nemám ráda."
"Před svatbou jsi tvrdila, že by ses nevyspala s někým, koho nemiluješ." Přivřel oči a já přikývla.
"A taky nevyspala... To asi ten alkohol." Kousla jsem se do rtu, pak jsem se otočila a odešla jsem do koupelny pro župan. Opláchla jsem si obličej vodou a odlíčila jsem se. Rozpustila jsem si účes a nechala svoje vlasy spadnout v rozcuchaných loknách na záda.
Jak jsem se to proboha chovala? Ano, jsem opilá, ale nikdy jsem neztratila zábrany. Jak to, že jsem chtěla... Jak to, že jsem se před ním... Ach bože! Pohlédla jsem na svůj odraz v zrcadle a zavrtěla jsem hlavou. To je ta ohnivá whiskey, nikdy jsem to neměla pít.