kapitola dvacátá devátá - svatba

32 2 0
                                    

"Ahoj beruško." Řekla jsem Eloise, která se právě teď probudila. Byla moc roztomilá. Vzala jsem si jí a šla jsem sní dolů.

"Ahoj Lásko." Řekl mi Johannes a dal mi pusu.

"Ahoj."

"Ukaž dej mi jí." Řekl a vzal si jí.

"Zítra už se bereme."

"Ano já vím. Moc se těším."

"Já taky. A co Tarjiej?" Zeptala jsem se.

"No není moc výřečný."

"Taky jsme nebyli lehký případ."

"To je pravda."

"Ale já to vyřeším, jako všechno."

"Ovšem Lásko."

"Tak jí dej najíst a já si promluvím s Tájem." Kývl hlavou. Cítila jsem se tak šťastná, ale zároveň smutná z toho jak je to mezi Tarjiem a Gitou. Zaklepala jsem na jeho bývalí pokoj.

"Dále." Řekl mi.

"Jedeš domů?"Kývl hlavou. "Jseš si pořád jistý?"

"Bojím se, že řekne ne. Ale ano pořád jí chci požádat i ruku."

"Poď jsem." Řekla jsem mu a já obejmula ho. "Řekne ano."

"Doufám."

"Až budu házet kytkou, tak k ní dojdu podám jí ji a otočím jí k tobě."

"Už, aby to bylo."

"Ano už se nemůžu dočkat až si ho vezmu."

"Hlavně uvidíš naše další sourozence."

"To bude nášup od novinářů."

"No jako každý den se nevidí, že by si někdo bral svého nevlastního bratra."

"Já vím."

"No měl bys jet domů."

"To bych měl."

"Kdyby cokoliv, tak já přijedu."

"Děkuju."

"Ovšem." Vyprovodili jsem ho a ještě relaxovali než budeme muset pracovat.

"Co říkal?" Zeptal se Johannes, když mu Eloise usla na hrudi.

"Bojí se."

"Gita ho miluju, nepustí ho."

"To doufám. Nechci, aby měl zlomené srdce."

"To nikdo z nás."

"Já si asi na chvíli zdřímnu, abych byla na zítřek krásná."

"To by jsi byla, i kdyby jsi nespala týden." Přitulila jsem se k němu.

"Miluju tě." Pošeptala jsem mu.

"A já tebe."

...................Johannes..................

A bylo to tady svatba. Nat jsem neviděl od včerejška a už jsem se na ní těšil. Eloise byla u našich rodičů. Měl jsem v plánu se připravovat jen s Tarjiem, ale ostatní sourozenci se museli přidat.

"Já jsem ti říkala, že jí zníčíš." Řekla mi moje sestra.

"No a nezníčil."

"Vážně? Dítě ve 22."

"To je radost."

"Měla úžasnou budoucnost v biatlonu."

"Náš bráška neumí udržet kalhoty na hoře, když se jedná o hezkou holku." Řekl můj úplně nejstarší bratr.

Sourozenecká Láska BøKde žijí příběhy. Začni objevovat