Sourozenecká Láska Bø

Kapitila osmnáctá - Nově Město

Jeli jsem na Nové Město na Moravě. Zbytek týdne nešel vůbec hladce. Matka byla jen s Johannesem a Klemet se nám to snažil vynahradit. Po tom co, ale Tarjiej jel ke Gitě. Jsem si připadala sama a nemohla jsem se dočkat až pojedeme do Česka. Umím spoustu jazyků a i Česky se dokážu dorozumnět. Ale je tady cesta na Vysočinu. Hrozně jsem se těšila, byla jsem plná energie a chtěla jsem to všem natřít. První závod byl sprint a moc jsem se těšila. Samozřejmě s náma musela jet i paní dokonalá.

"Jak bylo u Gity?"

"Bylo to boží. Byli jsme 3 dny spolu sami dva."

"Závidím."

"Slyšel jsem, že Johannes přišel představit Heddu rodičům."

"Jo bylo to fakt super." Řekla jsem ironicky.

"Co máma?"

"Byla z ní unešená. Pořád dokola opakovala, že je skvělá a že se hodí pro Johannese a tak dále."

"Prostě sračky."

"Jsem myslela, že se tam kilnu."

"A otec?"

"Tak líbila se mu, ale myslí si že to matka přehání."

"To stoprocentně."

"Já už se tak těším, až budu na trati a nebudu muset řešit nic kolem."

"To jsme dva. Víš že Johannesova nejoblíbenější zastávka ve světovém poháru je právě Nové Město na Moravě."

"Jako fakt?"

"Jo."

"Super tak to mu přeju. A když mě omluvíš jdu si popovídat se Sturlou."

"Mezi vámi něco je?"

"Jen jsem si psali přes vánoce."

"Ahaaaa takže takhle to je."

"Tak co jsem měla dělat?"

"Jen běž a pak mi nezapomeň vše říct."

"Spolehni se." Ano psala jsem si přes Vánoce se Sturlou. Neměla jsem co dělat, tak jsem mu napsala. Zjistila jsem že je v něm víc, než jen dobrý biatlonista a hezký kluk.

"Za co vděčím tvé přítomnosti." Zasmála jsem se.

"Chtěla jsem za tebou přijít."

"Většinou jseš s Tarjiem."

"To je pravda, ale věřím že ho dokážeš překonat. S ním se bavíme jen o Gitě, neboo Johannesovi."

"Tomu nevěřím."

"Dobře tak kecám." Zasmál se.

"Já to věděl." Oba jsme se začli smát a po tom co jsme se do smáli, jsem navázali dlouhej oční kontakt.

..................Johannes....................

Šel jsem si sednout za Tarjiem. Byli jsme v půlce debaty o tom jak matka hezky přijmula Heddu, když v tom k nám přišel trenér.

"Co oni mezi sebou mají." Zeptam se a ukázal na Sturlu s Nat.

"Nevím asi nic." Řekl jsem.

"Táji ty jí znáš nejlépe."

"Nat si může chodit s kým chce."

"To je pravda, ale rád bych věděl jestli je tady nějaký pár."

"Řekněme že to hrozí. Navíc se k sobě celkem hodí."

"Já jsem doufal, že jí pozvu na večeři, ale to asi nemám."