Kapitola dvacátá první - mistrovství

27 4 1
                                    

Měli jsme týden na to, aby jsme se připravili na mistrovství světa. Mluvila jsem snad úplně ze všema, o strategii, o tom jak lépe a efektivně střílet. Prostě o všem, krom Johannese. Tarjiej mi řekl, že se připravuje sám. Nechápala jsem proč, když oba víme, že jsem na tohle nejlepší. Mistrovství se blížilo a já byla nervózní, moje sezóna byla víc než skvělá a chtěla jsme to dokázat i na Mistrovství.

"Jsem nervózní."

"Nemáš proč. To já bych měl být."

"Mluvil si s Johannesem?"

"Samozřejmě, taky jsem mluvil s rodiči."

"Co říkali?"

"Matka měla kecy, ale absolutně mě to nezajímálo."

"Přísahám, že jestli budu matkou, tak nikdy nebudu jako ona."

"Nikdy nebudu takový otec."

"Vlastně s Gitou děti neplánujete?"

"Nooooo ona by je chtěla, až tak za 3 roky."

"A ty?"

"Je to na ní. Ona to bude tahat 9 měsíců."

"A kolik jich plánujete."

"Kolik jich bude Gita chtít."

"To jsou správné odpovědi." Zasmál se.

"Ale chtěl bych holčičku i kluka. Moc se těším na roli otce."

"To věřím...... Jo nemluvil jsi s Johannesem o tom kdy bude svatba?"

"Ne proč?"

"Asi pojedu po sezóně na 4 měsíce do Francie, ale na svatbě chci být."

"Vážně?"

"Vážně!!"

"Jo zkusím se ho na to zeptat."

"Dobře."

..................Johannes...................

"Kdy vy dva plánujete svatbu?" Zarazil jsem se. Nechtěl jsem mu to říkat, ale zeptal se a já nebudu lhát svému bratrovi.

"Víš žádná svatba nebude."

"Jak to?" Chtěl jsem začít mluvit ale..... "Ne počkej. Zjistil jsi, že Nat miluješ a že jí chceš."

"Ne. Hedda mě podvedla a oba jsem věděli, že to nebude už nikdy ono."

"Páni skoro stejný story měla Nat."

"Je mi hrozně. Nechápu, jak to Nat mohla zvládat."

"Nezvládala, ale snažila se."

"Myslel jsem že to budu zvládat lépe."

"Každý rozchod je těžký."

"Asi máš pravdu. Jo a neříkej to Nat."

"Jak chceš. Ale řekni jí to."

"Jo dobře.

"A trochu se vzmuž. Zítra je vytrvalostní závod a musíš být v pohodě."

"Vždyť jo."

"Nevybrala si zrovna nejlepší období."

"Ne to ne. Víš závidím tobě a Gitě."

"Proč?"

"Protože vaše láska je tak čirá. Obětoval bys pro ní vše, i kdyby tě to stálo všechno. Kouká na tebe, jak na obrázek a pečuje o tebe."

"Dlouho jsme na ní čekal. A nebylo to lehké. Náš příběh měl spoustu překážek a ještě mít bude. Jestli někoho miluješ, nepustíš ho, protože jestli ano, tak v životě nebudeš nikdy šťastný. V tomhle mi věř!"

Sourozenecká Láska BøWhere stories live. Discover now